Roboti do roku 2030 nahradí až 20 milionů lidí jen v továrnách, říká oxfordský výzkum. Nejvíc to pocítí Čína

Až 20 milionů pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu nahradí po celém světě do roku 2030 roboti. To odpovídá téměř jedné desetině míst ve zpracovatelském sektoru. Nejvíce ohrožená jsou pracovní místa s nízkými příjmy v rozvinutých zemích. Vyplývá to z analýzy zveřejněné analytickou společností Oxford Economics.

Automatizace by měla posílit ekonomiku jako celek. Pravděpodobně však také vytvoří větší nerovnost, protože ztráty pracovních míst se soustředí do určitých odvětví a zemí, upozornila agentura Bloomberg.

Každý nový průmyslový robot podle analýzy zruší 1,6 pracovního místa. Regiony, kde většina obyvatel má nižší dovednosti a které již tak mají tendenci mít slabší ekonomiku a vyšší míru nezaměstnanosti, jsou nejvíce zranitelné, pokud se týká ztráty pracovních míst kvůli tomu, že je nahradí roboti.

Zaměstnanci, kteří přijdou o práci v průmyslu, by mohli usilovat o nová místa v dopravě, stavebnictví, údržbě a administrativě, nicméně následně i do těchto oblastí bude pronikat větší automatizace, upozornila Oxford Economics.

V průměru každý nový robot instalovaný v regionech s méně kvalifikovanou pracovní silou může způsobit téměř dvojnásobek ztráty pracovních míst než v regionech s více kvalifikovanou pracovní silou ve stejné zemi. To zhorší ekonomickou nerovnost a politickou polarizaci, které již nyní rostou, upozorňuje studie.

BBC na svých internetových stránkách upozornila, že se již objevilo množství dohadů o tom, jak roboti budou schopni nahradit každého, od zaměstnanců továren po novináře. Zpráva Oxford Analytics však přináší podrobnější pohled. Upozorňuje i na přínosy automatizace, které podpoří ekonomický růst. To znamená, že stejný počet pracovních míst, který kvůli robotům zanikne, díky těmto přínosům vznikne.

Nejohroženější je čínský dělník

Roboti se sice začínají dostávat i mimo továrny do odvětví služeb, je to však stále zpracovatelský průmysl, na který mají největší dopad. Zvláště v Číně by mohly být armády pracovníků nahrazeny roboty. Ostatně právě Čína bude mít podle zprávy největší automatizaci ve zpracovatelském průmyslu. Do roku 2030 by zde mělo být až 14 milionů průmyslových robotů.

Ze sektoru služeb jsou nejvíce ohrožené doprava a stavebnictví, méně právo nebo žurnalistika. 

Průzkum také ukazuje, že čím více je práce monotónní, tím je zde vyšší riziko, že ji zvládnou roboti. Pracovní místa, která vyžadují více citu, kreativity nebo sociální inteligence, budou pravděpodobně i v dalších desetiletích obsazována lidmi.

Od roku 2000 nahradili roboti již zhruba 1,7 milionu pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu. Z toho v Evropě zhruba 400 tisíc míst, v USA 260 tisíc míst a v Číně 550 tisíc míst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 16 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 18 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 20 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 22 hhodinami
Načítání...