V české vědě ubývají ženy, celkově však výzkumníků přibývá

V českém výzkumu pracuje stále více lidí, žen mezi nimi ale ubylo. V roce 2017 se počet lidí pracujících na pozici výzkumník nebo výzkumnice proti roku 2005 zvýšil o více než 22 tisíc na 59 789, z toho 26,8 procenta tvořily ženy. To je zhruba stejně jako v předchozích dvou letech, proti roku 2005 se ale jejich počet snížil o dva procentní body. Vyplynulo to z Monitorovací zprávy o postavení žen v české vědě, kterou vydalo Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

„Český výzkum dlouhodobě není schopen dát příležitost kvalifikovaným ženám. Zbytečně tak přicházíme o potenciál, který by nás jako společnost posunul dál,“ uvedla editorka uvedené zprávy Hana Tenglerová. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie podle ní patří úroveň zastoupení žen mezi výzkumníky i na nejvyšších akademických pozicích v ČR k nejnižším.

Podle autorů zprávy, kteří při jejím zpracování vycházeli ze statistik ministerstva školství a Českého statistického úřadu, je dlouhodobě nejvyrovnanější zastoupení žen mezi výzkumníky v lékařských vědách. Loni tam pracovalo 48,2 procenta žen. Naopak nejméně jich je v technickém výzkumu, kde podíl žen v roce 2017 činil 13,2 procenta. V přírodních vědách bylo 25,1 procenta výzkumnic.

Největšími zaměstnavateli výzkumníků v ČR jsou vysoké školy a firmy, které jich loni zaměstnávaly čtyři pětiny. Ostatní působili ve vládním nebo neziskovém sektoru. Vědci tvoří více než polovinu všech zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, kde loni působilo v různých profesích 107 733 lidí. Zhruba třetina byly ženy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 21 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...