V české vědě ubývají ženy, celkově však výzkumníků přibývá

V českém výzkumu pracuje stále více lidí, žen mezi nimi ale ubylo. V roce 2017 se počet lidí pracujících na pozici výzkumník nebo výzkumnice proti roku 2005 zvýšil o více než 22 tisíc na 59 789, z toho 26,8 procenta tvořily ženy. To je zhruba stejně jako v předchozích dvou letech, proti roku 2005 se ale jejich počet snížil o dva procentní body. Vyplynulo to z Monitorovací zprávy o postavení žen v české vědě, kterou vydalo Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

„Český výzkum dlouhodobě není schopen dát příležitost kvalifikovaným ženám. Zbytečně tak přicházíme o potenciál, který by nás jako společnost posunul dál,“ uvedla editorka uvedené zprávy Hana Tenglerová. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie podle ní patří úroveň zastoupení žen mezi výzkumníky i na nejvyšších akademických pozicích v ČR k nejnižším.

Podle autorů zprávy, kteří při jejím zpracování vycházeli ze statistik ministerstva školství a Českého statistického úřadu, je dlouhodobě nejvyrovnanější zastoupení žen mezi výzkumníky v lékařských vědách. Loni tam pracovalo 48,2 procenta žen. Naopak nejméně jich je v technickém výzkumu, kde podíl žen v roce 2017 činil 13,2 procenta. V přírodních vědách bylo 25,1 procenta výzkumnic.

Největšími zaměstnavateli výzkumníků v ČR jsou vysoké školy a firmy, které jich loni zaměstnávaly čtyři pětiny. Ostatní působili ve vládním nebo neziskovém sektoru. Vědci tvoří více než polovinu všech zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, kde loni působilo v různých profesích 107 733 lidí. Zhruba třetina byly ženy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled