Hráz na zachytávání plastového odpadu vyplula do Pacifiku. Na podzim selhala, teď to má napravit

Ekologičtí aktivisté v Tichém oceánu znovu instalovali plovoucí bariéru na zachytávání plastového odpadu. Systém, jehož autorem je čtyřiadvacetiletý Nizozemec Boyan Slat, má přispět k vyčištění moře v oblasti takzvané velké pacifické skládky mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy, kde podle odhadů vědců pluje na 1,8 bilionu kusů plastu. Informoval o tom britský The Guardian. Poprvé bylo zařízení umístěno do oceánu loni v září, ale téměř okamžitě se rozpadlo.

Zařízení organizace The Ocean Cleanup („úklid oceánu“) má podobu 600 metrů dlouhé plovoucí hráze, na níž je zespodu upevněná přepážka sahající až do třímetrové hloubky. Systém se má za působení větru, mořských proudů a vln automaticky zformovat do tvaru písmene U.

Bariéra je navržena tak, aby nebránila v pohybu mořským živočichům. Ti ji mohou bezpečně podplavat.

Oceánský sběrač odpadu poháněný přírodními silami bude vždy nějakou dobu brázdit vody Tichého oceánu, dokud senzory nevyšlou zprávu o tom, že se jeho záhyb naplnil odpadem. Přivolaná loď pak nashromážděné plasty odveze na pevninu, kde je čeká recyklace.

Koncem minulého roku se hráz, bičovaná neustálými nárazy mořských vln a větrem, rozbila a čtyři měsíce byla v opravě. Tento týden tažná loď znovu zařízení dopravila ze San Francisca do Pacifiku. 

Chce zachránit svět

Zakladatel a ředitel firmy The Ocean Cleanup je čtyřiadvacetiletý Nizozemec Boyan Slat. Že bude čištění oceánu jeho životním posláním, se rozhodl v šestnácti letech, když při potápění v Řecku viděl víc igelitových sáčků než ryb. O pár let později už byl ředitelem vlastní firmy s mnoha světovými oceněními a rozpočtem v milionech dolarů.

„Nebudeme se honit za plasty, necháme je, ať k nám samy doplují. Šetří to čas, energii a náklady,“ uvedl zakladatel a ředitel firmy The Ocean Cleanup Boyan Slat. „Pouhá dvě až tři procenta plastů v oceánech tvoří mikročástice. Většina je stále ještě ve formě velkých předmětů. Vyčištěním všeho, co přesahuje několik milimetrů, bráníme vzniku daleko většího množství mikročástic.“

Firma chce do pěti let ze severního Pacifiku odstranit polovinu odpadu. Je to výrazné zlepšení odhadů. Experti i dárci stojí na straně mladého Nizozemce. Žádnou lepší šanci na ozdravení oceánů nevidí.

obrázek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 25 mminutami

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
před 1 hhodinou

Teplotní rekordy padly na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
před 18 hhodinami

Vedra zastavují jaderné elektrárny. Po Francii hlásí problémy Maďaři a Rumuni

Čtvrtá letošní vlna veder má v částech Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Stejné problémy při předchozích teplotních extrémech přitom zaznamenávaly i jaderné elektrárny na západě kontinentu.
před 19 hhodinami

Ptačí chřipka je v Austrálii. Vědci hlásí desítky případů a obávají se šíření

Mezi volně žijícími ptáky v Austrálii se poprvé začal šířit vysoce nakažlivý virus ptačí chřipky H5N1. Podle agentury AFP to ve středu oznámila hlavní státní veterinářka Beth Cooksonová. Podle ní jde o očekávaný, ale znepokojivý vývoj, který může vést k rozsáhlejšímu šíření nákazy mezi divokými zvířaty.
před 22 hhodinami

Zemřel známý botanik Václav Větvička. Bylo mu 88 let

V noci na čtvrtek zemřel v Hamzově léčebně v Luži-Košumberku známý botanik Václav Větvička. Informoval o tom Chrudimský deník, kterému to potvrdil ředitel léčebny Václav Volejník. Větvičkovi bylo 88 let.
před 22 hhodinami

Agenti OpenAI napadli kromě webu Hugging Face další čtyři platformy

Dva autonomní agenti společnosti OpenAI pohánění jejími pokročilými modely umělé inteligence (AI) napadli při testování kromě webu Hugging Face další čtyři platformy. Využili je mimo jiné ke kopírování programového kódu nebo k jeho testování, nepřekročili prý ale rámec toho, co by udělal běžný uživatel. S odkazem na sdělení OpenAI o tom informuje agentura AFP.
29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.