Botswana povolila lov slonů. Zvířata prý příliš škodí lidem

Botswana zrušila zákaz lovu slonů, hlavním důvodem jsou podle prezidenta země stále častější konflikty mezi slony a lidmi, jimž tato zvířata ničí úrodu.

Kritici zákazu, který vstoupil v platnost roku 2014, tvrdí, že omezení přinášelo problémy zejména drobným farmářům a také lidem, kteří dříve na lovu chobotnatců vydělávali.

Botswana má největší množství slonů na světě, v současné době zde žije přibližně 130 tisíc těchto tvorů. Očekává se, že ochránci přírody na toto rozhodnutí budou reagovat negativně, věří totiž, že jde o čistě politické rozhodnutí, které bylo učiněno bez ohledu na následky, které bude mít.

Jak se zachovají turisté?

Deník Guardian uvádí, že zrušení zákazu bude mít negativní dopad na reputaci Botswany, která byla považována za zemi, jíž na ochraně přírody záleží. A může to také přinést odliv peněz z turistického ruchu: negativní reklama se dotkne potenciálních cestovatelů, kteří budou uvažovat o návštěvě africké divočiny.

O zrušení zákazu se uvažuje už od loňského června, kdy prezident země Mokgweetsi Masisi zřídil komisi, jež měla posoudit důsledky zákazu prosazeného jeho předchůdcem Ianem Khamou roku 2014. Letos v únoru tato komise dospěla k názoru, že lov slonů by měl být v Botswaně povolen – a toto rozhodnutí doporučila prezidentovi.

Argument? „Množství a síla konfliktů mezi lidmi a slony a jejich důsledky na živobytí lidí,“ uvedlo ministerstvo přírodních zdrojů, ochrany přírody a turismu v tiskové zprávě. „Přibývá predátorů, kteří způsobují čím dál větší škody, protože zabíjí stále větší množství dobytka,“ dodává ministerstvo s tím, že znovupovolení lovu je prováděno řádně a eticky.

Jak to vypadá se slony v Botswaně?

Výsledky vědeckých výzkumů prokazují, že sloni se v Botswaně stále častěji pohybují z místa na místo. Podle přírodovědců to má více příčin – od klimatické změny, která mění přírodu, až po stále častější přítomnost člověka.

Právě při pohybu krajinou mohou sloni opravdu způsobovat značné škody na majetku i na úrodě farmářů, kteří stojí takové migraci v cestě. Velká zvířat se nedají zastavit běžnými překážkami, a pokud se jim postaví lidé, mohou je sloni i zabít.

Většina botswanských slonů žije v severní části země. Příliš přitom nerespektují hranice a pohybují se mezi Botswanou, Namibií, Zambií a Zimbabwe.

Nejnovější průzkumy ukazují, že slonů v zemi nepřibývá, jak se lidem na botswanském venkově zdá, jen se kvůli častější migraci dostávají s lidmi častěji do kontaktu. Guardian uvádí, že podle ochránců životního prostředí je tedy povolení lovu lákadlem na voliče. Má zvýšit prezidentovu popularitu před podzimními volbami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...