Britští archeologové nalezli svou Tutanchamonovu hrobku. Jde o největší objev za 70 let

Hrobka nalezená v hrabství Essex severovýchodně od Londýna je podle archeologů pro Británii stejně důležitý objev jako slavná hrobka faraona Tutanchamona pro Egypt. Jedná se o nejstarší křesťanskou knížecí anglosaskou hrobku na území Británie a asi nejdůležitější anglosaský archeologický nález za posledních 70 let. S odkazem na vyjádření vědců o tom informovala agentura AFP.

Na hrobku narazili dělníci v roce 2003 při rozšiřování místní silnice v anglické vesnici Prittlewell. Nyní vědci zveřejnili výsledky svého více než patnáctiletého výzkumu, který podle jejich názoru ukázal, že se jedná o skutečně významný nález.

Pohřbeným byl zřejmě Seaxa, bratr anglosaského krále Saeberta ze začátku 7. století. Vědci se původně domnívali, že by hrobka mohla patřit přímo Saebertovi, nicméně chemická analýza ukázala, že pohřbený zemřel několik desetiletí před králem.

Stavba pohřební místnosti podle odhadu archeologů trvala 113 dní. Vědci v ní našli na 40 předmětů, některé jsou původem z dalekých zemí. Archeologové nalezli lyru, dřevěnou malovanou truhlu starou 1400 let, která je ve Spojeném království jediná svého typu, nebo džbánek, jenž je zřejmě původem ze Sýrie. V hrobce na ně čekalo také stříbrné hrdlo nádoby na víno se zlatými dekoracemi nebo zdobené skleněné poháry.

„Je to hodně bohatý pohřeb. Je to gesto, teatrální sdělení o dotyčné rodině, o pohřbené osobě,“ řekl agentuře AP jeden z vědců. „Myslím, že je to naše Tutanchamonova hrobka,“ řekla Sophie Jacksonová, výzkumná ředitelka londýnského archeologického muzea.

Kdo byl Seaxa

Podle velikosti rakve a rozmístění předmětů došli vědci k závěru, že Seaxa měřil asi 173 centimetrů. Analýza nalezené zubní skloviny, jediné dochované tkáně v hrobce, vědcům napověděla, že zemřelý byl starší než šedesát let.

Pohřeb se udál v době, kdy v Anglii soupeřilo křesťanství se starší pohanskou vírou. Pohané typicky pohřbívali zemřelé s veškerým majetkem, v hrobce se však našly i kříže. Podle jedné z vědkyň hrobka zřejmě vznikla těsně před příchodem mnicha Augustina do Anglie, jehož do země vyslal šířit křesťanství papež Řehoř I. Veliký a ustanovil ho arcibiskupem z Canterbury.

Desítky nalezených předmětů budou od soboty k vidění v muzeu v Southendu asi 60 kilometrů východně od Londýna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 5 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 7 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 13 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...