Destiláty by nemělo být možné koupit po desáté večer, doporučuje adiktolog

Nahrávám video

Češi patří k největším pijákům alkoholu na světě. Vloni na jednoho obyvatele země připadlo skoro 14 a půl litru čistého alkoholu, podle Světové zdravotnické organizace pili na celém světě víc jen Litevci a Moldavané, varuje adiktolog Michal Miovský.

„Většina lidí v České republice vůbec netuší, že existuje nějaká souvislost mezi pitím alkoholu a rakovinami,“ uvedl adiktolog Michal Miovský v pořadu Hyde Park Civilizace. Konzumace alkoholu podle něj přímo ovlivňuje až devět typů nádorových onemocnění. Přitom alkohol u nás pijí prakticky všichni.

„Alkohol v naší republice je norma. Party bez alkoholu – to si nikdo neumí představit,“ potvrzuje Michala Štáfková, vedoucí Adiktologické dorostové ambulance Kladno. „Už od malička si děti zvykají na to, že když se slaví jakékoli narozeniny, vždycky je přítomen alkohol.“

Kdo pije? Všichni

Nejvíc alkoholu se v Česku vypije ve formě piva, a to přes půlku, čtvrtinu tvoří tvrdý alkohol a zbytek, víc než pětinu víno. Dostupnost alkoholu, jeho cena, tradice pití, všudypřítomná reklama i neexistence systematické prevence – to vše podle expertů stojí za celkovou situací.

„Je to 1,5 milionu lidí, kteří pijí nějakým způsobem rizikově,“ vysvětluje bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. „Samozřejmě alkoholiků nebo lidí chronických, problémových uživatelů alkoholů je méně, ale i tak jsou to prostě statisíce.“

Alkohol: zdražit a znepřístupnit

Stát proto hledá další metody, jak tato čísla snížit. Vzorem může být aktuální přístup k tabákovým výrobkům – tedy jejich zdražování a také zákaz reklamy. To by podle chystané národní protidrogové strategie mělo čekat i alkohol – „protože teď je de facto absolutně všude,“ říká Jarmila Vedralová, národní protidrogová koordinátorka. „Navíc působí na mladistvé často jako relaxační, nebo možná i pro zvyšování společenské prestiže,“ dodává.

Jeden z dalších cílů chystané národní strategie je prevence u těch nejmladších. Zlepšit se má i síť center, která závislým pomáhají. „Ta specializovaná centra, kde by se prodával alkohol, je jedna alternativa. Druhá alternativa je, že by prodejci byli regulováni ve smyslu doby – například prodeje pro určitý typ alkoholu,“ uvedl Miovský.

To podle něj znamená, že by po dvaadvacáté hodině nebylo možné koupit destiláty nebo by se alkohol nedal koupit v určitých lokalitách. „To je velký problém České republiky. Alkohol koupíte na každém kroku a jakýkoli,“ dodal adiktolog.

Celý pořad si můžete poslechnout i čistě vě zvukové formě, tedy ve formě podcastu:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 15 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.