Tohle je Cthulhu. Vědci rekonstruovali podobu tvora, který žil v oceánu před 430 miliony let

Výjimečně dobře zachovalá zkamenělina z Velké Británie pomohla paleontologům lépe pochopit, jak vznikli bizarní bezobratlí tvorové – sumýši, jimž se říká „mořské okurky“. Tato fosilie vydržela v tak dobrém stavu, že ji nyní vědci využili pro vytvoření 3-D modelu.

Dokázali tak zobrazit unikátní druh zvířete. Pojmenovali ho Sollasina cthulhu, protože připomíná fiktivní stejnojmenné monstrum z hororů H. P. Lovecrafta. Výsledky publikovali v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B.

Tento tvor žil na Zemi před přibližně 430 miliony let. Na rozdíl od své literární předlohy to nebyl žádný obr, měřil pouhé tři centimetry. Na první pohled jsou nápadná jeho chapadla, pomocí nichž lapal potravu a také je využíval k pohybu na mořském dně.

Vizualizace Sollasina cthulhu
Zdroj: Imran Rahman

Fosilie byla nalezena v oblasti britského Herefordshiru. Oxfordští vědci ji studovali vrstvu po vrstvě, každou z nich vyfotografovali a výsledek vložili do počítače. Ze stovek takových snímků pak vytvořili digitální rekonstrukci – neboli virtuální fosilii.

Pohled do pravěku

Díky ní mohli relativně přesně popsat, jak se tento tvor pohyboval i jak se vyvíjeli dnešní sumýši a jejich příbuzní ze třídy ostnokožců. „Sollasina patří do dnes vymřelé skupiny tvorů. Tento nový materiál nám poskytuje informace o tom, jak vypadala jejich vnitřní struktura. Obsahovala například orgán ve tvaru kruhu, který u té skupiny nebyl doposud popsán,“ uvedl hlavní autor práce Imran Rahman.

Paleontologům digitální rekonstrukce prozradila, jak vypadal vývojový strom jim příbuzných organismů: naznačil, jak blízcí jsou si sumýši a mořské ježovky. „Provedli jsme množství analýz, abychom zjistili, jestli Sollasina byla příbuznější ježovkám nebo sumýšům. Pomáhá nám pochopit změny, ke kterým došlo v dobách rané evoluce této skupiny – což vedlo k jejich dnešní podobě, jak ji dobře známe,“ komentoval výsledky práce její spoluautor Jeffrey Thompson.

Bizarní sumýši

Dnešní sumýši jsou typičtí protáhlým a měkkým tělem, vzhledově se tedy od Sollasiny značně liší. Nejsou to dravci, živí se jen filtrováním vody a získáváním živin z ní. Dodnes ale mají řadu bizarních znaků, které ukazují na jejich pradávný původ: například dýchají takzvanými vodními plícemi, které se nacházejí na jejich konečníku.

Jsou také vybaveni originálním způsobem obrany. Pokud se ocitnou v ohrožení, vyvrhují na útočníky své vnitřní orgány, které nepřítele oslepí, ochromí nebo rovnou zabijí. Sumýši jsou pochopitelně schopní si tyto orgány velmi rychle regenerovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 5 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 7 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 13 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...