Tohle je Cthulhu. Vědci rekonstruovali podobu tvora, který žil v oceánu před 430 miliony let

Výjimečně dobře zachovalá zkamenělina z Velké Británie pomohla paleontologům lépe pochopit, jak vznikli bizarní bezobratlí tvorové – sumýši, jimž se říká „mořské okurky“. Tato fosilie vydržela v tak dobrém stavu, že ji nyní vědci využili pro vytvoření 3-D modelu.

Dokázali tak zobrazit unikátní druh zvířete. Pojmenovali ho Sollasina cthulhu, protože připomíná fiktivní stejnojmenné monstrum z hororů H. P. Lovecrafta. Výsledky publikovali v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B.

Tento tvor žil na Zemi před přibližně 430 miliony let. Na rozdíl od své literární předlohy to nebyl žádný obr, měřil pouhé tři centimetry. Na první pohled jsou nápadná jeho chapadla, pomocí nichž lapal potravu a také je využíval k pohybu na mořském dně.

Vizualizace Sollasina cthulhu
Zdroj: Imran Rahman

Fosilie byla nalezena v oblasti britského Herefordshiru. Oxfordští vědci ji studovali vrstvu po vrstvě, každou z nich vyfotografovali a výsledek vložili do počítače. Ze stovek takových snímků pak vytvořili digitální rekonstrukci – neboli virtuální fosilii.

Pohled do pravěku

Díky ní mohli relativně přesně popsat, jak se tento tvor pohyboval i jak se vyvíjeli dnešní sumýši a jejich příbuzní ze třídy ostnokožců. „Sollasina patří do dnes vymřelé skupiny tvorů. Tento nový materiál nám poskytuje informace o tom, jak vypadala jejich vnitřní struktura. Obsahovala například orgán ve tvaru kruhu, který u té skupiny nebyl doposud popsán,“ uvedl hlavní autor práce Imran Rahman.

Paleontologům digitální rekonstrukce prozradila, jak vypadal vývojový strom jim příbuzných organismů: naznačil, jak blízcí jsou si sumýši a mořské ježovky. „Provedli jsme množství analýz, abychom zjistili, jestli Sollasina byla příbuznější ježovkám nebo sumýšům. Pomáhá nám pochopit změny, ke kterým došlo v dobách rané evoluce této skupiny – což vedlo k jejich dnešní podobě, jak ji dobře známe,“ komentoval výsledky práce její spoluautor Jeffrey Thompson.

Bizarní sumýši

Dnešní sumýši jsou typičtí protáhlým a měkkým tělem, vzhledově se tedy od Sollasiny značně liší. Nejsou to dravci, živí se jen filtrováním vody a získáváním živin z ní. Dodnes ale mají řadu bizarních znaků, které ukazují na jejich pradávný původ: například dýchají takzvanými vodními plícemi, které se nacházejí na jejich konečníku.

Jsou také vybaveni originálním způsobem obrany. Pokud se ocitnou v ohrožení, vyvrhují na útočníky své vnitřní orgány, které nepřítele oslepí, ochromí nebo rovnou zabijí. Sumýši jsou pochopitelně schopní si tyto orgány velmi rychle regenerovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
před 2 hhodinami

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
před 21 hhodinami

Golfský proud se už možná nedá zachránit, varuje studie

Jen málokteré téma rozděluje klimatology tak, jako je možný kolaps mořských proudů. Zatímco ohledně příčin, rychlosti i směru klimatických změn mezi nimi panuje shoda, u zpomalování Golfského proudu, který je součástí systému AMOC, zatím konsensus nepanuje. Nová studie přichází se scénářem, který je výrazně pesimistický.
včera v 10:00

Vědci zvažují provedení negativní přestupné hodiny. Může vyřešit zvětšující se problém

Čas na atomových hodinách, jímž lidstvo řídí své aktivity, se stále více rozchází od toho, jak se otáčí Země. Na podzim to budou řešit experti, ve hře je i odebrání jedné hodiny.
11. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.