Tohle je Cthulhu. Vědci rekonstruovali podobu tvora, který žil v oceánu před 430 miliony let

Výjimečně dobře zachovalá zkamenělina z Velké Británie pomohla paleontologům lépe pochopit, jak vznikli bizarní bezobratlí tvorové – sumýši, jimž se říká „mořské okurky“. Tato fosilie vydržela v tak dobrém stavu, že ji nyní vědci využili pro vytvoření 3-D modelu.

Dokázali tak zobrazit unikátní druh zvířete. Pojmenovali ho Sollasina cthulhu, protože připomíná fiktivní stejnojmenné monstrum z hororů H. P. Lovecrafta. Výsledky publikovali v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B.

Tento tvor žil na Zemi před přibližně 430 miliony let. Na rozdíl od své literární předlohy to nebyl žádný obr, měřil pouhé tři centimetry. Na první pohled jsou nápadná jeho chapadla, pomocí nichž lapal potravu a také je využíval k pohybu na mořském dně.

Vizualizace Sollasina cthulhu
Zdroj: Imran Rahman

Fosilie byla nalezena v oblasti britského Herefordshiru. Oxfordští vědci ji studovali vrstvu po vrstvě, každou z nich vyfotografovali a výsledek vložili do počítače. Ze stovek takových snímků pak vytvořili digitální rekonstrukci – neboli virtuální fosilii.

Pohled do pravěku

Díky ní mohli relativně přesně popsat, jak se tento tvor pohyboval i jak se vyvíjeli dnešní sumýši a jejich příbuzní ze třídy ostnokožců. „Sollasina patří do dnes vymřelé skupiny tvorů. Tento nový materiál nám poskytuje informace o tom, jak vypadala jejich vnitřní struktura. Obsahovala například orgán ve tvaru kruhu, který u té skupiny nebyl doposud popsán,“ uvedl hlavní autor práce Imran Rahman.

Paleontologům digitální rekonstrukce prozradila, jak vypadal vývojový strom jim příbuzných organismů: naznačil, jak blízcí jsou si sumýši a mořské ježovky. „Provedli jsme množství analýz, abychom zjistili, jestli Sollasina byla příbuznější ježovkám nebo sumýšům. Pomáhá nám pochopit změny, ke kterým došlo v dobách rané evoluce této skupiny – což vedlo k jejich dnešní podobě, jak ji dobře známe,“ komentoval výsledky práce její spoluautor Jeffrey Thompson.

Bizarní sumýši

Dnešní sumýši jsou typičtí protáhlým a měkkým tělem, vzhledově se tedy od Sollasiny značně liší. Nejsou to dravci, živí se jen filtrováním vody a získáváním živin z ní. Dodnes ale mají řadu bizarních znaků, které ukazují na jejich pradávný původ: například dýchají takzvanými vodními plícemi, které se nacházejí na jejich konečníku.

Jsou také vybaveni originálním způsobem obrany. Pokud se ocitnou v ohrožení, vyvrhují na útočníky své vnitřní orgány, které nepřítele oslepí, ochromí nebo rovnou zabijí. Sumýši jsou pochopitelně schopní si tyto orgány velmi rychle regenerovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 1 hhodinou

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 4 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 4 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 7 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...