Vědci objevili neznámý druh člověka. Žil před 50 tisíci lety

Vědci zřejmě objevili nový druh člověka, který žil na filipínském ostrově Luzon ještě před 50 tisíci lety. Na základě zubů a kosterních ostatků byli tito dávní lidé vysocí necelých 120 centimetrů a některé z jejich rysů byly spíše opičí. Přesto jsou kosti podle vědců zřetelně lidské a patří dosud neznámému druhu, který podle místa nálezu dostal jméno Homo luzonensis. O tomto objevu informoval časopis Nature.

V roce 2007 archeolog Armand Salvador Mijares z Filipínské univerzity prohledával jeskyni na ostrově Luzon a objevil kost z prstu na noze. Podle něj nevypadala jako kost moderního člověka. Ale z jedné kosti nebylo možné s jistotou určit, komu nebo čemu patřila.

Mijares společně s vědeckým týmem prováděl vykopávky po dobu dalších čtyř let, kdy pátrali po kostech raných lidí. V roce 2011 se jejich hledání vyplatilo. Našli další kosti z prstů na nohou a na rukou, část stehenní kosti a sedm zubů. Nic z toho nevypadalo, že by patřilo moderním lidem. „Shodli jsme se, že by patrně mohlo jít o nový druh,“ uvedl Mijares.

Osm let analýz

Objevit nový druh raných hominidů znamená v antropologii průlom v kariéře – anebo její konec, pokud by se vědci mýlili. Proto tým strávil studováním kostí a zubů dalších osm let.

Nyní došli k závěru, že kosterní pozůstatky patřily třem jedincům, kteří podle provedených testů žili někdy v období před 50 tisíci až 67 tisíci lety. Tedy zhruba v době, kdy se náš vlastní druh začal šířit z Afriky, aby obsadil zbytek světa, napsala agentura AP.

Jde podle ní o další důkaz, že i když je Homo sapiens nyní jediným přeživším příslušníkem naší větve vývojového stromu, po většinu své existence měl společnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
včera v 10:51

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
včera v 09:46

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026
Načítání...