Archeologové našli nejstarší tetovací nástroje. Jsou vyrobené z lidských kostí

Zřejmě nejstarší známé tetovací nástroje pocházejí z ostrovního státu Tonga v Tichém oceánu. Podle vědců z univerzity v australské Canbeře je soubor čtyř kostěných hřebínků starý zhruba 2700 let. Dva z nich jsou vyrobeny zřejmě z ptačích kostí a dva z kostí lidských, informovala agentura DPA.

Tonga je království v jižní části Tichého oceánu, které tvoří více než 170 ostrovů. Čtyři kostěné hřebínky používané k tetování se našly již v roce 1963 na ostrově Tongatapu, na němž leží i hlavní město Tongy Nuku'alofa. Dosud se vědci domnívali, že nejsou tak staré. Podle nového výzkumu vědců z univerzity v Canbeře, kteří použili radiokarbonovou metodu, ale vznikly nástroje před více než 2700 lety.

V článku zveřejněném v odborném časopise Journal of Island and Coastal Archaeology spoluautorka studie Michelle Langleyová uvedla, že jsou dva ze hřebínků vyrobeny z lidských kostí. „V této době nežili na ostrově žádní jiní savci této velikosti a lidské kosti byly oblíbeným materiálem pro výrobu tetovacích hřebínků,“ napsala.

Tetování a Polynésie

Výraz pro tetování pochází z polynéského slova „tatau“. V oblasti Tichého oceánu se stále zdobí kůže metodou, která se za posledních několik tisíc let nezměnila. Používá se tetovací hřebínek a dřevěná palice, kterou se do hřebínku buší a tím se tetovací barva vráží pod kůži.

Tetovací nástroje z Polynésie
Zdroj: The Journal of Island and Coastal Archaeology

Zdobení zapouštěním barev pod kůži je ovšem mnohem starší než hřebínky z Tongy. Například loni vědci oznámili, že tetování našli na dvou egyptských mumiích starých pět tisíc let.

Pravěká tetování

Velmi slavné je také tetování, které bylo nalezeno na těle muže z ledovce, slavného Ötziho. Ten žil v Evropě přibližně před 5300 lety a na jeho těle bylo objeveno přesně 61 tetování – ale jsou to tetování velmi podivná.

Vědci, kteří je studovali, se domnívají, že neměla ornamentální funkci. Místa vpichů jehel totiž přesně odpovídají tomu, jak jsou umístěná akupresurní tetování v Asii – jen na východě se používala až o dva tisíce let později. Je možné, že se do Číny dostala z Evropy? To zatím nikdo neví, stejně jako spoustu dalších věcí o tetování. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 2 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 4 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 21 hhodinami

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
včera v 10:33

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
včera v 06:30

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...