Archeologové našli nejstarší tetovací nástroje. Jsou vyrobené z lidských kostí

Zřejmě nejstarší známé tetovací nástroje pocházejí z ostrovního státu Tonga v Tichém oceánu. Podle vědců z univerzity v australské Canbeře je soubor čtyř kostěných hřebínků starý zhruba 2700 let. Dva z nich jsou vyrobeny zřejmě z ptačích kostí a dva z kostí lidských, informovala agentura DPA.

Tonga je království v jižní části Tichého oceánu, které tvoří více než 170 ostrovů. Čtyři kostěné hřebínky používané k tetování se našly již v roce 1963 na ostrově Tongatapu, na němž leží i hlavní město Tongy Nuku'alofa. Dosud se vědci domnívali, že nejsou tak staré. Podle nového výzkumu vědců z univerzity v Canbeře, kteří použili radiokarbonovou metodu, ale vznikly nástroje před více než 2700 lety.

V článku zveřejněném v odborném časopise Journal of Island and Coastal Archaeology spoluautorka studie Michelle Langleyová uvedla, že jsou dva ze hřebínků vyrobeny z lidských kostí. „V této době nežili na ostrově žádní jiní savci této velikosti a lidské kosti byly oblíbeným materiálem pro výrobu tetovacích hřebínků,“ napsala.

Tetování a Polynésie

Výraz pro tetování pochází z polynéského slova „tatau“. V oblasti Tichého oceánu se stále zdobí kůže metodou, která se za posledních několik tisíc let nezměnila. Používá se tetovací hřebínek a dřevěná palice, kterou se do hřebínku buší a tím se tetovací barva vráží pod kůži.

Tetovací nástroje z Polynésie
Zdroj: The Journal of Island and Coastal Archaeology

Zdobení zapouštěním barev pod kůži je ovšem mnohem starší než hřebínky z Tongy. Například loni vědci oznámili, že tetování našli na dvou egyptských mumiích starých pět tisíc let.

Pravěká tetování

Velmi slavné je také tetování, které bylo nalezeno na těle muže z ledovce, slavného Ötziho. Ten žil v Evropě přibližně před 5300 lety a na jeho těle bylo objeveno přesně 61 tetování – ale jsou to tetování velmi podivná.

Vědci, kteří je studovali, se domnívají, že neměla ornamentální funkci. Místa vpichů jehel totiž přesně odpovídají tomu, jak jsou umístěná akupresurní tetování v Asii – jen na východě se používala až o dva tisíce let později. Je možné, že se do Číny dostala z Evropy? To zatím nikdo neví, stejně jako spoustu dalších věcí o tetování. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 14 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 15 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 17 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 19 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 20 hhodinami

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
14. 5. 2026
Načítání...