Archeologové našli nejstarší tetovací nástroje. Jsou vyrobené z lidských kostí

Zřejmě nejstarší známé tetovací nástroje pocházejí z ostrovního státu Tonga v Tichém oceánu. Podle vědců z univerzity v australské Canbeře je soubor čtyř kostěných hřebínků starý zhruba 2700 let. Dva z nich jsou vyrobeny zřejmě z ptačích kostí a dva z kostí lidských, informovala agentura DPA.

Tonga je království v jižní části Tichého oceánu, které tvoří více než 170 ostrovů. Čtyři kostěné hřebínky používané k tetování se našly již v roce 1963 na ostrově Tongatapu, na němž leží i hlavní město Tongy Nuku'alofa. Dosud se vědci domnívali, že nejsou tak staré. Podle nového výzkumu vědců z univerzity v Canbeře, kteří použili radiokarbonovou metodu, ale vznikly nástroje před více než 2700 lety.

V článku zveřejněném v odborném časopise Journal of Island and Coastal Archaeology spoluautorka studie Michelle Langleyová uvedla, že jsou dva ze hřebínků vyrobeny z lidských kostí. „V této době nežili na ostrově žádní jiní savci této velikosti a lidské kosti byly oblíbeným materiálem pro výrobu tetovacích hřebínků,“ napsala.

Tetování a Polynésie

Výraz pro tetování pochází z polynéského slova „tatau“. V oblasti Tichého oceánu se stále zdobí kůže metodou, která se za posledních několik tisíc let nezměnila. Používá se tetovací hřebínek a dřevěná palice, kterou se do hřebínku buší a tím se tetovací barva vráží pod kůži.

Tetovací nástroje z Polynésie
Zdroj: The Journal of Island and Coastal Archaeology

Zdobení zapouštěním barev pod kůži je ovšem mnohem starší než hřebínky z Tongy. Například loni vědci oznámili, že tetování našli na dvou egyptských mumiích starých pět tisíc let.

Pravěká tetování

Velmi slavné je také tetování, které bylo nalezeno na těle muže z ledovce, slavného Ötziho. Ten žil v Evropě přibližně před 5300 lety a na jeho těle bylo objeveno přesně 61 tetování – ale jsou to tetování velmi podivná.

Vědci, kteří je studovali, se domnívají, že neměla ornamentální funkci. Místa vpichů jehel totiž přesně odpovídají tomu, jak jsou umístěná akupresurní tetování v Asii – jen na východě se používala až o dva tisíce let později. Je možné, že se do Číny dostala z Evropy? To zatím nikdo neví, stejně jako spoustu dalších věcí o tetování. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 5 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 7 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 9 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
před 10 hhodinami
Načítání...