Archeologové našli nejstarší tetovací nástroje. Jsou vyrobené z lidských kostí

Zřejmě nejstarší známé tetovací nástroje pocházejí z ostrovního státu Tonga v Tichém oceánu. Podle vědců z univerzity v australské Canbeře je soubor čtyř kostěných hřebínků starý zhruba 2700 let. Dva z nich jsou vyrobeny zřejmě z ptačích kostí a dva z kostí lidských, informovala agentura DPA.

Tonga je království v jižní části Tichého oceánu, které tvoří více než 170 ostrovů. Čtyři kostěné hřebínky používané k tetování se našly již v roce 1963 na ostrově Tongatapu, na němž leží i hlavní město Tongy Nuku'alofa. Dosud se vědci domnívali, že nejsou tak staré. Podle nového výzkumu vědců z univerzity v Canbeře, kteří použili radiokarbonovou metodu, ale vznikly nástroje před více než 2700 lety.

V článku zveřejněném v odborném časopise Journal of Island and Coastal Archaeology spoluautorka studie Michelle Langleyová uvedla, že jsou dva ze hřebínků vyrobeny z lidských kostí. „V této době nežili na ostrově žádní jiní savci této velikosti a lidské kosti byly oblíbeným materiálem pro výrobu tetovacích hřebínků,“ napsala.

Tetování a Polynésie

Výraz pro tetování pochází z polynéského slova „tatau“. V oblasti Tichého oceánu se stále zdobí kůže metodou, která se za posledních několik tisíc let nezměnila. Používá se tetovací hřebínek a dřevěná palice, kterou se do hřebínku buší a tím se tetovací barva vráží pod kůži.

Tetovací nástroje z Polynésie
Zdroj: The Journal of Island and Coastal Archaeology

Zdobení zapouštěním barev pod kůži je ovšem mnohem starší než hřebínky z Tongy. Například loni vědci oznámili, že tetování našli na dvou egyptských mumiích starých pět tisíc let.

Pravěká tetování

Velmi slavné je také tetování, které bylo nalezeno na těle muže z ledovce, slavného Ötziho. Ten žil v Evropě přibližně před 5300 lety a na jeho těle bylo objeveno přesně 61 tetování – ale jsou to tetování velmi podivná.

Vědci, kteří je studovali, se domnívají, že neměla ornamentální funkci. Místa vpichů jehel totiž přesně odpovídají tomu, jak jsou umístěná akupresurní tetování v Asii – jen na východě se používala až o dva tisíce let později. Je možné, že se do Číny dostala z Evropy? To zatím nikdo neví, stejně jako spoustu dalších věcí o tetování. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
26. 4. 2025

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Doporučujeme

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
25. 4. 2025

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025
Načítání...