Nanotrubičky mohou zvýšit kapacitu počítačů nebo zneviditelnit letadla. Výzkumu pomohli čeští vědci

Čeští vědci odhalili vlastnosti materiálu z uhlíkových nanotrubiček. Běžné hmotě dávají nečekané schopnosti, díky kterým by mohlo být v budoucnu například možné ukládat větší množství digitálních dat nebo před radary zneviditelnit auta či letadla.

Pod vedením českého vědce Günthera Kletetschky objev učinil tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která o tom informovala v tiskové zprávě. Studii otiskl odborný časopis Scientific Reports.

„Materiál z uhlíkových nanotrubiček už několik let vyrábí japonský vědec Yoko Inoue, ale já a můj tým jsme se na ně podívali z hlediska elektromagnetismu,“ sdělil Kletetschka. Výjimečné vlastnosti odhalili vědci tím, že nanotrubičky vystavovali různým frekvencím magnetického pole.

Více dat na menší ploše

Kletetschkův tým zjistil, že materiál poskytuje nové možnosti ukládání digitálních dat. „Lidé chtějí, aby se čím dál tím více informací dalo ukládat na stále menší plochu,“ řekl Kletetschka.

Výzkum nanotrubiček na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy
Zdroj: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Aby bylo možné nahrát více informací na určitou plochu média, je potřeba menší plocha na jeden bit záznamu. Dosud ale bylo nutné zachovat určitou velikost magnetických zrníček, aby byl zachován stabilní magnetický signál.

V kombinaci s uhlíkovými nanotrubičkami se ovšem zrníčka mohou dostat pod zatím nejmenší možný limit a posloužit v dosud nevídané hustotě magnetického záznamu. Technologie harddisku by se proto, podle vědců, mohla posunout novým směrem.

Využití ve zbrojním průmyslu?

Objev také odhalil, že materiál a elektromagnetické vlnění na sebe vzájemně působí, což může způsobit například neviditelnost aut a letadel pro radary.

Různě velké krystalky materiálu vstupují do interakcí s různými frekvencemi magnetického vlnění, a proto při použití konkrétní velikosti částic pro určitou vlnovou délku je možné předměty „zneviditelnit“. To znamená, že částice trubičkou projdou, ale vlnění se neodrazí zpět – radar pak nemá z čeho získat zpětný odraz.

Současná „neviditelná“ letadla odráží záření nejčastěji pomocí svého tvaru, který radarové vlny odvrací od radaru, nebo materiálů, které jsou schopné radarové záření pohltit a přeměnit ho na tepelnou energii.  „Možnost neviditelnosti je ve vojenství využívána, ale nikdy se nevědělo, že tuto vlastnost mají i uhlíkové nanotrubičky,“ dodal Kletetschka.

Na objevu spolupracovali vědci z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy společně s japonskými vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 13 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 14 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 16 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 17 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 19 hhodinami

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
14. 5. 2026
Načítání...