Nanotrubičky mohou zvýšit kapacitu počítačů nebo zneviditelnit letadla. Výzkumu pomohli čeští vědci

Čeští vědci odhalili vlastnosti materiálu z uhlíkových nanotrubiček. Běžné hmotě dávají nečekané schopnosti, díky kterým by mohlo být v budoucnu například možné ukládat větší množství digitálních dat nebo před radary zneviditelnit auta či letadla.

Pod vedením českého vědce Günthera Kletetschky objev učinil tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která o tom informovala v tiskové zprávě. Studii otiskl odborný časopis Scientific Reports.

„Materiál z uhlíkových nanotrubiček už několik let vyrábí japonský vědec Yoko Inoue, ale já a můj tým jsme se na ně podívali z hlediska elektromagnetismu,“ sdělil Kletetschka. Výjimečné vlastnosti odhalili vědci tím, že nanotrubičky vystavovali různým frekvencím magnetického pole.

Více dat na menší ploše

Kletetschkův tým zjistil, že materiál poskytuje nové možnosti ukládání digitálních dat. „Lidé chtějí, aby se čím dál tím více informací dalo ukládat na stále menší plochu,“ řekl Kletetschka.

Výzkum nanotrubiček na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy
Zdroj: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Aby bylo možné nahrát více informací na určitou plochu média, je potřeba menší plocha na jeden bit záznamu. Dosud ale bylo nutné zachovat určitou velikost magnetických zrníček, aby byl zachován stabilní magnetický signál.

V kombinaci s uhlíkovými nanotrubičkami se ovšem zrníčka mohou dostat pod zatím nejmenší možný limit a posloužit v dosud nevídané hustotě magnetického záznamu. Technologie harddisku by se proto, podle vědců, mohla posunout novým směrem.

Využití ve zbrojním průmyslu?

Objev také odhalil, že materiál a elektromagnetické vlnění na sebe vzájemně působí, což může způsobit například neviditelnost aut a letadel pro radary.

Různě velké krystalky materiálu vstupují do interakcí s různými frekvencemi magnetického vlnění, a proto při použití konkrétní velikosti částic pro určitou vlnovou délku je možné předměty „zneviditelnit“. To znamená, že částice trubičkou projdou, ale vlnění se neodrazí zpět – radar pak nemá z čeho získat zpětný odraz.

Současná „neviditelná“ letadla odráží záření nejčastěji pomocí svého tvaru, který radarové vlny odvrací od radaru, nebo materiálů, které jsou schopné radarové záření pohltit a přeměnit ho na tepelnou energii.  „Možnost neviditelnosti je ve vojenství využívána, ale nikdy se nevědělo, že tuto vlastnost mají i uhlíkové nanotrubičky,“ dodal Kletetschka.

Na objevu spolupracovali vědci z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy společně s japonskými vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
před 7 hhodinami

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
před 9 hhodinami

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
před 13 hhodinami

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
před 18 hhodinami

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
8. 9. 2026

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
8. 9. 2026

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.