Nanotrubičky mohou zvýšit kapacitu počítačů nebo zneviditelnit letadla. Výzkumu pomohli čeští vědci

Čeští vědci odhalili vlastnosti materiálu z uhlíkových nanotrubiček. Běžné hmotě dávají nečekané schopnosti, díky kterým by mohlo být v budoucnu například možné ukládat větší množství digitálních dat nebo před radary zneviditelnit auta či letadla.

Pod vedením českého vědce Günthera Kletetschky objev učinil tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která o tom informovala v tiskové zprávě. Studii otiskl odborný časopis Scientific Reports.

„Materiál z uhlíkových nanotrubiček už několik let vyrábí japonský vědec Yoko Inoue, ale já a můj tým jsme se na ně podívali z hlediska elektromagnetismu,“ sdělil Kletetschka. Výjimečné vlastnosti odhalili vědci tím, že nanotrubičky vystavovali různým frekvencím magnetického pole.

Více dat na menší ploše

Kletetschkův tým zjistil, že materiál poskytuje nové možnosti ukládání digitálních dat. „Lidé chtějí, aby se čím dál tím více informací dalo ukládat na stále menší plochu,“ řekl Kletetschka.

Výzkum nanotrubiček na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy
Zdroj: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Aby bylo možné nahrát více informací na určitou plochu média, je potřeba menší plocha na jeden bit záznamu. Dosud ale bylo nutné zachovat určitou velikost magnetických zrníček, aby byl zachován stabilní magnetický signál.

V kombinaci s uhlíkovými nanotrubičkami se ovšem zrníčka mohou dostat pod zatím nejmenší možný limit a posloužit v dosud nevídané hustotě magnetického záznamu. Technologie harddisku by se proto, podle vědců, mohla posunout novým směrem.

Využití ve zbrojním průmyslu?

Objev také odhalil, že materiál a elektromagnetické vlnění na sebe vzájemně působí, což může způsobit například neviditelnost aut a letadel pro radary.

Různě velké krystalky materiálu vstupují do interakcí s různými frekvencemi magnetického vlnění, a proto při použití konkrétní velikosti částic pro určitou vlnovou délku je možné předměty „zneviditelnit“. To znamená, že částice trubičkou projdou, ale vlnění se neodrazí zpět – radar pak nemá z čeho získat zpětný odraz.

Současná „neviditelná“ letadla odráží záření nejčastěji pomocí svého tvaru, který radarové vlny odvrací od radaru, nebo materiálů, které jsou schopné radarové záření pohltit a přeměnit ho na tepelnou energii.  „Možnost neviditelnosti je ve vojenství využívána, ale nikdy se nevědělo, že tuto vlastnost mají i uhlíkové nanotrubičky,“ dodal Kletetschka.

Na objevu spolupracovali vědci z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy společně s japonskými vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 7 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 11 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 12 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
včera v 20:35

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
včera v 11:14

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...