Nanotrubičky mohou zvýšit kapacitu počítačů nebo zneviditelnit letadla. Výzkumu pomohli čeští vědci

Čeští vědci odhalili vlastnosti materiálu z uhlíkových nanotrubiček. Běžné hmotě dávají nečekané schopnosti, díky kterým by mohlo být v budoucnu například možné ukládat větší množství digitálních dat nebo před radary zneviditelnit auta či letadla.

Pod vedením českého vědce Günthera Kletetschky objev učinil tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která o tom informovala v tiskové zprávě. Studii otiskl odborný časopis Scientific Reports.

„Materiál z uhlíkových nanotrubiček už několik let vyrábí japonský vědec Yoko Inoue, ale já a můj tým jsme se na ně podívali z hlediska elektromagnetismu,“ sdělil Kletetschka. Výjimečné vlastnosti odhalili vědci tím, že nanotrubičky vystavovali různým frekvencím magnetického pole.

Více dat na menší ploše

Kletetschkův tým zjistil, že materiál poskytuje nové možnosti ukládání digitálních dat. „Lidé chtějí, aby se čím dál tím více informací dalo ukládat na stále menší plochu,“ řekl Kletetschka.

Výzkum nanotrubiček na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy
Zdroj: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Aby bylo možné nahrát více informací na určitou plochu média, je potřeba menší plocha na jeden bit záznamu. Dosud ale bylo nutné zachovat určitou velikost magnetických zrníček, aby byl zachován stabilní magnetický signál.

V kombinaci s uhlíkovými nanotrubičkami se ovšem zrníčka mohou dostat pod zatím nejmenší možný limit a posloužit v dosud nevídané hustotě magnetického záznamu. Technologie harddisku by se proto, podle vědců, mohla posunout novým směrem.

Využití ve zbrojním průmyslu?

Objev také odhalil, že materiál a elektromagnetické vlnění na sebe vzájemně působí, což může způsobit například neviditelnost aut a letadel pro radary.

Různě velké krystalky materiálu vstupují do interakcí s různými frekvencemi magnetického vlnění, a proto při použití konkrétní velikosti částic pro určitou vlnovou délku je možné předměty „zneviditelnit“. To znamená, že částice trubičkou projdou, ale vlnění se neodrazí zpět – radar pak nemá z čeho získat zpětný odraz.

Současná „neviditelná“ letadla odráží záření nejčastěji pomocí svého tvaru, který radarové vlny odvrací od radaru, nebo materiálů, které jsou schopné radarové záření pohltit a přeměnit ho na tepelnou energii.  „Možnost neviditelnosti je ve vojenství využívána, ale nikdy se nevědělo, že tuto vlastnost mají i uhlíkové nanotrubičky,“ dodal Kletetschka.

Na objevu spolupracovali vědci z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy společně s japonskými vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sucho dopadlo i na řeky. Data ukazují, kde je nejhůř

Stav vody na českých řekách se stále horší, vody v nich ubývá už od června. Situaci by sice mohly dočasně zlepšit bouřky předpovídané na tento týden, ale dlouhodobě to nepomůže, k tomu by byly zapotřebí vydatnější a delší srážky.
před 25 mminutami

Po 2000 letech jako nový. Archeologové prozkoumali beton ze dna latríny císaře Hadriána

Moderní betonové stavby mají zásadní problémy už po sto letech. Římané ale používali beton, který vydržel u celé řady domů přes dva tisíce let. Nová studie popsala, jak je to možné.
před 29 mminutami

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 1 hhodinou

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 2 hhodinami

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 20 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 21 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
včera v 11:24

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
12. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.