Ženské mozky jsou o čtyři roky mladší než ty mužské, odhalil výzkum

Čas běží pro mužské a ženské mozky odlišnou rychlostí. S postupujícím věkem se mozek zmenšuje, ale u mužů tato proměna probíhá rychleji než u žen. Také metabolismus mozku se s věkem zpomaluje. A podle nového výzkumu je i tento proces u obou pohlaví odlišný.

Podle neurologů z Washingtonovy univerzity v St. Louis jsou ženské mozky metabolicky asi o tři až čtyři roky mladší než srovnatelně staré mozky mužů. To může vysvětlovat, proč bývají ženy déle duševně čilé než muži.

„Teprve teď začínáme chápat, jak mohou nejrůznější faktory spojené s pohlavím ovlivňovat stárnutí mozku a také to, jaký to má dopad na zranitelnost mozku neurodegenerativními nemocemi,“ uvedl hlavní autor práce Manu Goyal. „Porozumění metabolismu mozku nám umožní lépe pochopit některé rozdíly, které se projevují ve stárnutí mužů a žen,“ dodal.

Cukr je benzinem mozku

Hlavní pohonnou hmotou pro mozek je cukr. Ale jak mozek tento zdroj využívá, se v průběhu života mění. Děti využívají část cukru v procesu, který se jmenuje aerobní glykolýza. Ta pomáhá udržovat vývoj a dospívání mozku. Zbytek cukrů se spálí, aby poháněl běžné myšlení. Také během adolescence mladšího dospělého mozku je část cukrů vyhrazená pro aerobní glykolýzu, ale s přibývajícím věkem jejich množství stále ubývá. Kolem šedesátky je jich už jen zcela minimální množství.

Až doposud vědci příliš nerozlišovali v tom, jestli se tento zásadní proces nějak liší u mužů a u žen. Nová studie, která proběhla pomocí těch nejmodernějších vědeckých metod, zkoumala 205 lidí; 21 žen a 84 mužů. Byli ve věku mezi 20 a 82 roky.

Rozdíly mezi mozky jsou značné

Data pak neurologové analyzovali pomocí umělé inteligence. Výsledky ukázaly, že ženské mozky jsou metabolicky průměrně o 3,8 roku mladší než stejně staré mužské mozky.

„Průměrný rozdíl mezi stářím mužského a ženského mozku je značný,“ ujišťuje Goyal. „Je mnohem silnější než většina ostatních rozdílů mezi pohlavími, o nichž víme, ale není ani zdaleka tak velký jako ty největší rozdíly mezi pohlavími, jako je například výška.“

Největší rozdíly ve stáří mozků byly pozorovány u mladších žen kolem dvacítky. „Není to tím, že by mužské mozky stárly rychleji, ale muži už začínají dospělost s mozkem o tři až čtyři roky starším než ženy. A to pak přetrvává až do dospělosti,“ vysvětluje Goyal. „Zatím ale nevíme, co to znamená. Ale myslím si, že to vysvětluje, proč ženy nezažívají ve vysokém věku takový intelektuální úpadek jako muži. Jejich mozky jsou totiž mladší.“

Autoři práce chtějí tento výzkum dále doplňovat o zpřesňující analýzy. Doufají, že by tak mohli přispět ke zlepšení života seniorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...