Ženské mozky jsou o čtyři roky mladší než ty mužské, odhalil výzkum

Čas běží pro mužské a ženské mozky odlišnou rychlostí. S postupujícím věkem se mozek zmenšuje, ale u mužů tato proměna probíhá rychleji než u žen. Také metabolismus mozku se s věkem zpomaluje. A podle nového výzkumu je i tento proces u obou pohlaví odlišný.

Podle neurologů z Washingtonovy univerzity v St. Louis jsou ženské mozky metabolicky asi o tři až čtyři roky mladší než srovnatelně staré mozky mužů. To může vysvětlovat, proč bývají ženy déle duševně čilé než muži.

„Teprve teď začínáme chápat, jak mohou nejrůznější faktory spojené s pohlavím ovlivňovat stárnutí mozku a také to, jaký to má dopad na zranitelnost mozku neurodegenerativními nemocemi,“ uvedl hlavní autor práce Manu Goyal. „Porozumění metabolismu mozku nám umožní lépe pochopit některé rozdíly, které se projevují ve stárnutí mužů a žen,“ dodal.

Cukr je benzinem mozku

Hlavní pohonnou hmotou pro mozek je cukr. Ale jak mozek tento zdroj využívá, se v průběhu života mění. Děti využívají část cukru v procesu, který se jmenuje aerobní glykolýza. Ta pomáhá udržovat vývoj a dospívání mozku. Zbytek cukrů se spálí, aby poháněl běžné myšlení. Také během adolescence mladšího dospělého mozku je část cukrů vyhrazená pro aerobní glykolýzu, ale s přibývajícím věkem jejich množství stále ubývá. Kolem šedesátky je jich už jen zcela minimální množství.

Až doposud vědci příliš nerozlišovali v tom, jestli se tento zásadní proces nějak liší u mužů a u žen. Nová studie, která proběhla pomocí těch nejmodernějších vědeckých metod, zkoumala 205 lidí; 21 žen a 84 mužů. Byli ve věku mezi 20 a 82 roky.

Rozdíly mezi mozky jsou značné

Data pak neurologové analyzovali pomocí umělé inteligence. Výsledky ukázaly, že ženské mozky jsou metabolicky průměrně o 3,8 roku mladší než stejně staré mužské mozky.

„Průměrný rozdíl mezi stářím mužského a ženského mozku je značný,“ ujišťuje Goyal. „Je mnohem silnější než většina ostatních rozdílů mezi pohlavími, o nichž víme, ale není ani zdaleka tak velký jako ty největší rozdíly mezi pohlavími, jako je například výška.“

Největší rozdíly ve stáří mozků byly pozorovány u mladších žen kolem dvacítky. „Není to tím, že by mužské mozky stárly rychleji, ale muži už začínají dospělost s mozkem o tři až čtyři roky starším než ženy. A to pak přetrvává až do dospělosti,“ vysvětluje Goyal. „Zatím ale nevíme, co to znamená. Ale myslím si, že to vysvětluje, proč ženy nezažívají ve vysokém věku takový intelektuální úpadek jako muži. Jejich mozky jsou totiž mladší.“

Autoři práce chtějí tento výzkum dále doplňovat o zpřesňující analýzy. Doufají, že by tak mohli přispět ke zlepšení života seniorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 16 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 17 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 20 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 21 hhodinami
Načítání...