Ženské mozky jsou o čtyři roky mladší než ty mužské, odhalil výzkum

Čas běží pro mužské a ženské mozky odlišnou rychlostí. S postupujícím věkem se mozek zmenšuje, ale u mužů tato proměna probíhá rychleji než u žen. Také metabolismus mozku se s věkem zpomaluje. A podle nového výzkumu je i tento proces u obou pohlaví odlišný.

Podle neurologů z Washingtonovy univerzity v St. Louis jsou ženské mozky metabolicky asi o tři až čtyři roky mladší než srovnatelně staré mozky mužů. To může vysvětlovat, proč bývají ženy déle duševně čilé než muži.

„Teprve teď začínáme chápat, jak mohou nejrůznější faktory spojené s pohlavím ovlivňovat stárnutí mozku a také to, jaký to má dopad na zranitelnost mozku neurodegenerativními nemocemi,“ uvedl hlavní autor práce Manu Goyal. „Porozumění metabolismu mozku nám umožní lépe pochopit některé rozdíly, které se projevují ve stárnutí mužů a žen,“ dodal.

Cukr je benzinem mozku

Hlavní pohonnou hmotou pro mozek je cukr. Ale jak mozek tento zdroj využívá, se v průběhu života mění. Děti využívají část cukru v procesu, který se jmenuje aerobní glykolýza. Ta pomáhá udržovat vývoj a dospívání mozku. Zbytek cukrů se spálí, aby poháněl běžné myšlení. Také během adolescence mladšího dospělého mozku je část cukrů vyhrazená pro aerobní glykolýzu, ale s přibývajícím věkem jejich množství stále ubývá. Kolem šedesátky je jich už jen zcela minimální množství.

Až doposud vědci příliš nerozlišovali v tom, jestli se tento zásadní proces nějak liší u mužů a u žen. Nová studie, která proběhla pomocí těch nejmodernějších vědeckých metod, zkoumala 205 lidí; 21 žen a 84 mužů. Byli ve věku mezi 20 a 82 roky.

Rozdíly mezi mozky jsou značné

Data pak neurologové analyzovali pomocí umělé inteligence. Výsledky ukázaly, že ženské mozky jsou metabolicky průměrně o 3,8 roku mladší než stejně staré mužské mozky.

„Průměrný rozdíl mezi stářím mužského a ženského mozku je značný,“ ujišťuje Goyal. „Je mnohem silnější než většina ostatních rozdílů mezi pohlavími, o nichž víme, ale není ani zdaleka tak velký jako ty největší rozdíly mezi pohlavími, jako je například výška.“

Největší rozdíly ve stáří mozků byly pozorovány u mladších žen kolem dvacítky. „Není to tím, že by mužské mozky stárly rychleji, ale muži už začínají dospělost s mozkem o tři až čtyři roky starším než ženy. A to pak přetrvává až do dospělosti,“ vysvětluje Goyal. „Zatím ale nevíme, co to znamená. Ale myslím si, že to vysvětluje, proč ženy nezažívají ve vysokém věku takový intelektuální úpadek jako muži. Jejich mozky jsou totiž mladší.“

Autoři práce chtějí tento výzkum dále doplňovat o zpřesňující analýzy. Doufají, že by tak mohli přispět ke zlepšení života seniorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 4 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 6 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 8 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...