Ženské mozky jsou o čtyři roky mladší než ty mužské, odhalil výzkum

Čas běží pro mužské a ženské mozky odlišnou rychlostí. S postupujícím věkem se mozek zmenšuje, ale u mužů tato proměna probíhá rychleji než u žen. Také metabolismus mozku se s věkem zpomaluje. A podle nového výzkumu je i tento proces u obou pohlaví odlišný.

Podle neurologů z Washingtonovy univerzity v St. Louis jsou ženské mozky metabolicky asi o tři až čtyři roky mladší než srovnatelně staré mozky mužů. To může vysvětlovat, proč bývají ženy déle duševně čilé než muži.

„Teprve teď začínáme chápat, jak mohou nejrůznější faktory spojené s pohlavím ovlivňovat stárnutí mozku a také to, jaký to má dopad na zranitelnost mozku neurodegenerativními nemocemi,“ uvedl hlavní autor práce Manu Goyal. „Porozumění metabolismu mozku nám umožní lépe pochopit některé rozdíly, které se projevují ve stárnutí mužů a žen,“ dodal.

Cukr je benzinem mozku

Hlavní pohonnou hmotou pro mozek je cukr. Ale jak mozek tento zdroj využívá, se v průběhu života mění. Děti využívají část cukru v procesu, který se jmenuje aerobní glykolýza. Ta pomáhá udržovat vývoj a dospívání mozku. Zbytek cukrů se spálí, aby poháněl běžné myšlení. Také během adolescence mladšího dospělého mozku je část cukrů vyhrazená pro aerobní glykolýzu, ale s přibývajícím věkem jejich množství stále ubývá. Kolem šedesátky je jich už jen zcela minimální množství.

Až doposud vědci příliš nerozlišovali v tom, jestli se tento zásadní proces nějak liší u mužů a u žen. Nová studie, která proběhla pomocí těch nejmodernějších vědeckých metod, zkoumala 205 lidí; 21 žen a 84 mužů. Byli ve věku mezi 20 a 82 roky.

Rozdíly mezi mozky jsou značné

Data pak neurologové analyzovali pomocí umělé inteligence. Výsledky ukázaly, že ženské mozky jsou metabolicky průměrně o 3,8 roku mladší než stejně staré mužské mozky.

„Průměrný rozdíl mezi stářím mužského a ženského mozku je značný,“ ujišťuje Goyal. „Je mnohem silnější než většina ostatních rozdílů mezi pohlavími, o nichž víme, ale není ani zdaleka tak velký jako ty největší rozdíly mezi pohlavími, jako je například výška.“

Největší rozdíly ve stáří mozků byly pozorovány u mladších žen kolem dvacítky. „Není to tím, že by mužské mozky stárly rychleji, ale muži už začínají dospělost s mozkem o tři až čtyři roky starším než ženy. A to pak přetrvává až do dospělosti,“ vysvětluje Goyal. „Zatím ale nevíme, co to znamená. Ale myslím si, že to vysvětluje, proč ženy nezažívají ve vysokém věku takový intelektuální úpadek jako muži. Jejich mozky jsou totiž mladší.“

Autoři práce chtějí tento výzkum dále doplňovat o zpřesňující analýzy. Doufají, že by tak mohli přispět ke zlepšení života seniorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tabulová hora na Pálavě byla v pravěku hustě osídlená. Dle artefaktů ji zničila neznámá válka

Osídlení Tabulové hory na jihomoravské Pálavě prožilo období rozkvětu kolem roku tisíc před naším letopočtem a zaniklo nejspíš kvůli vojenskému konfliktu. Nasvědčují tomu archeologické nálezy bronzových předmětů z posledních let. Uvedli to vědci z projektu RES-HUM z Masarykovy univerzity.
Právě teď

Přemnožení sloni v Thajsku dostávají antikoncepci. Ekosystém země je neuživí

Thajsko poprvé použilo antikoncepční vakcínu pro volně žijící slony, píše agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Asijská země totiž chce mít rychle rostoucí populaci těchto velkých chobotnatců pod kontrolou.
včera v 09:02

Výzkum analyzoval 2,6 milionu studií o rakovině, každá desátá byla podvodná

Vědci našli víc než 250 tisíc vědeckých studií o rakovině, které zřejmě pocházejí z „papírny“. Tímto termínem (anglicky papermill) se označují takzvané továrny na články neboli falešné, ukradené nebo zcela nekvalitní studie, které jsou masově chrlené do veřejného prostoru.
30. 1. 2026

Pět kilogramů ryzího zlata. Zakopaný poklad našli turisté

Novověký poklad nalezený loni u Zvičiny u Dvora Králové nad Labem na Trutnovsku je podle Puncovního úřadu zlatý, informovali zástupci Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové. Poklad byl zakopán po roce 1921. Zlaté předměty obsahující 598 mincí a více než tři desítky šperků, tabatěrek a jednotlivostí našli turisté na úbočí vrchu a odevzdali muzeu. Provedená analýza potvrdila ryzost zlata téměř u šesti set mincí. Hodnota nalezeného zlata je přes 11 milionů korun.
30. 1. 2026

Bílý strom Blanenska roste i bez fotosyntézy. Vědci zkoumají unikátní záhadu

Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl, a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology.
30. 1. 2026

Vymřely. Vědci popsali, co se stalo s ježovkami u Kanárských ostrovů

Úplné vyhynutí. To je něco, co se děje s ježovkami, které laici označují i jako mořské ježky, v moři kolem Kanárských ostrovů. Podle vědců navíc existují náznaky, že by tento problém mohl být ještě mnohem rozšířenější.
29. 1. 2026

Indie a její sousedé zesilují opatření proti viru nipah. Obávají se epidemie

Stačily dva případy nakažených virem nipah v indickém Západním Bengálsku a rovnou několik okolních asijských států zavádí nebo posiluje opatření na letištích a v přístavech. Kolem nákazy se navíc začaly na sociálních sítích šířit nepravdivé zprávy a spekulace, které musejí úřady vyvracet.
29. 1. 2026

Olomoučtí vědci objevili neznámého brouka. Jeho původ sahá do doby dinosaurů

Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka. Unikátnost miniaturního tvora, který měří kolem jednoho milimetru, je slepý a bezkřídlý, potvrdila genetická analýza odborníků z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Brouk podle nich pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae.
29. 1. 2026
Načítání...