Američtí vědci laboratorně vytvořili lávu. A nechali ji explodovat s vodou

Explozivní experiment provedli geologové ze State University of New York v Buffalu. Ukázal, jak funguje základní interakce lávy a vody. Ta je sice v přírodě běžná, věda jí ale stále ještě přiliš dobře nerozumí.

Američtí geologové během experimentu vyrobili roztavením kamenů asi padesát litrů lávy a do ní následně pustili vodu. Výsledky zveřejnili v odborném časopise a publikovali je i veřejně ve formě videa (viz níže).

Přestože jde jen o první fázi delšího výzkumu, ukazuje, že během této interakce může občas docházet ke spontánním explozím. Vědci zatím přesný mechanismus těchto výbuchů nechápou, ale vědí už, že k nim může dojít jen v případě, pokud je vrstva lávy hluboká nejméně třicet centimetrů.

První z řady výbuchů

Experiment v Buffalu je jedním z největších, jaké v tomto oboru dosud proběhly. Zmiňovaná interakce se totiž zatím zkoumala jen na mnohem menším množství lávy v objemu kávového šálku. Podle německých vědců, kteří stojí za tímto pokusem, ale bylo takové množství zcela nedostatečné; láva se během pozorování nechovala realisticky a výsledky o její interakci s vodou mnoho neřekly.

Nový pokus pracoval s řádově větším množstvím lávy. To ale současně mělo dopad na počet opakování, která mohli vědci dělat; byl menší, než potřebovali, takže budou chtít v experimentu pokračovat.

Pokusů proběhlo celkem dvanáct, vodu nechali do lávy přitékat rychlostí mezi dvěma metry za sekundu a 10 metry za sekundu. Již nyní ale mají ověřené, že reakce mezi oběma hmotami jsou tím silnější, čím rychleji voda přitéká, a také v ohledu na to, jak silná vrstva lávy je.

Experiment jako cesta k predikci

„Pokud si představíte sopečnou erupci, je jasné, že při ní pracují velmi mocné síly – a že nejde o nic jemného,“ uvedl geolog Ingo Sonder, který se na pokusu podílel. „Naše experimenty studují základní fyziku, která probíhá v situacích, kdy se voda setká s lávou.“

Takový výzkum má velký význam pro lepší porozumění procesům, při nichž dochází k sopečným erupcím. Pokud vědci tyto procesy dostatečně pochopí, mohli by lépe předpovídat jak hrozbu vzniku těchto ničivých událostí, tak i míru toho, jakou hrozbou se mohou stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 5 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 7 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 13 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...