Američtí vědci laboratorně vytvořili lávu. A nechali ji explodovat s vodou

Explozivní experiment provedli geologové ze State University of New York v Buffalu. Ukázal, jak funguje základní interakce lávy a vody. Ta je sice v přírodě běžná, věda jí ale stále ještě přiliš dobře nerozumí.

Američtí geologové během experimentu vyrobili roztavením kamenů asi padesát litrů lávy a do ní následně pustili vodu. Výsledky zveřejnili v odborném časopise a publikovali je i veřejně ve formě videa (viz níže).

Přestože jde jen o první fázi delšího výzkumu, ukazuje, že během této interakce může občas docházet ke spontánním explozím. Vědci zatím přesný mechanismus těchto výbuchů nechápou, ale vědí už, že k nim může dojít jen v případě, pokud je vrstva lávy hluboká nejméně třicet centimetrů.

První z řady výbuchů

Experiment v Buffalu je jedním z největších, jaké v tomto oboru dosud proběhly. Zmiňovaná interakce se totiž zatím zkoumala jen na mnohem menším množství lávy v objemu kávového šálku. Podle německých vědců, kteří stojí za tímto pokusem, ale bylo takové množství zcela nedostatečné; láva se během pozorování nechovala realisticky a výsledky o její interakci s vodou mnoho neřekly.

Nový pokus pracoval s řádově větším množstvím lávy. To ale současně mělo dopad na počet opakování, která mohli vědci dělat; byl menší, než potřebovali, takže budou chtít v experimentu pokračovat.

Pokusů proběhlo celkem dvanáct, vodu nechali do lávy přitékat rychlostí mezi dvěma metry za sekundu a 10 metry za sekundu. Již nyní ale mají ověřené, že reakce mezi oběma hmotami jsou tím silnější, čím rychleji voda přitéká, a také v ohledu na to, jak silná vrstva lávy je.

Experiment jako cesta k predikci

„Pokud si představíte sopečnou erupci, je jasné, že při ní pracují velmi mocné síly – a že nejde o nic jemného,“ uvedl geolog Ingo Sonder, který se na pokusu podílel. „Naše experimenty studují základní fyziku, která probíhá v situacích, kdy se voda setká s lávou.“

Takový výzkum má velký význam pro lepší porozumění procesům, při nichž dochází k sopečným erupcím. Pokud vědci tyto procesy dostatečně pochopí, mohli by lépe předpovídat jak hrozbu vzniku těchto ničivých událostí, tak i míru toho, jakou hrozbou se mohou stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bahenní proudy u bahenních sopek nevznikají při jediné erupci, popsali i čeští vědci

Kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli i tuzemští odborníci. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části.
před 5 hhodinami

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
před 9 hhodinami

Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.
před 10 hhodinami

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizovánovčera v 14:46

VideoNová aplikace pomůže odhalit poruchy paměti

Nová aplikace pomáhá rozpoznat první příznaky demence. Nástroj vyvinutý českými specialisty využívá umělou inteligenci. Test na počítači nebo tabletu zabere jen kolem deseti minut. Podle odborníků lidé potíže s pamětí podceňují a přičítají je stárnutí. Přitom může jít o projevy, které postupně vedou k rozvoji demence. S tou podle odhadů žije jen v České republice přes sto tisíc lidí a počet dál poroste. Pokud program poukáže na možný problém, mělo by následovat podrobnější vyšetření praktickým lékařem, geriatrem nebo přímo v neurologické ambulanci. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova nemoc.
včera v 14:02

Doplňky s omega-3 kyselinami zřejmě mozek před Alzheimerem nechrání

Za miliardu dolarů se dá pořídit třeba vojenská ponorka nebo významnější kosmická mise. Anebo se za tuto částku dá pořídit rybí olej. Právě miliardu dolarů za tento přípravek utratí ročně Američané – hlavně proto, aby se ochránili před dopady stárnutí na mozek. Omega-3 mastné kyseliny, jež jsou v rybím oleji obsažené, prokazatelně pronikají do mozku. Jenže nová studie zpochybňuje, že by tam mohly mít silnější pozitivní vliv.
včera v 10:00

Čeští vědci úpravou RNA opravili poruchu, která krade zrak

Výzkumný tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd vedený Davidem Staňkem vyvinul experimentální RNA terapii schopnou opravit genetickou poruchu spojenou s retinitis pigmentosa – dědičným onemocněním sítnice, které postupně vede ke ztrátě zraku.
20. 6. 2026

Tlak Pekingu omezuje výzkum Číny. Švýcarští akademici žádají větší podporu státu

Stále přísnější kontroly zahraničního výzkumu Číny mnoha akademikům, včetně těch ve Švýcarsku, ztěžují pokračování v práci. Tito badatelé tvrdí, že Švýcarsko by je mělo podporovat více.
19. 6. 2026
Načítání...