Blízko Země prolétá výjimečná vánoční kometa Wirtanen. Svítí zeleně

Tento týden se ve vesmírném prostoru kolem Země děje několik zajímavých věcí současně. V pátek kolem ní prolétne meteorický roj Geminidy a jen o dva dny později se do maximální blízkosti Země dostane kometa 46P Wirtanen.

Už ve středu se kometa dostane do maximální blízkosti Slunce, aby se pak až do neděle blížila k Zemi. Právě v neděli pět minut po druhé hodině odpoledne se k naší planetě dostane nejblíž – proletí ve vzdálenosti pouhých 11,6 milionu kilometrů, tedy přibližně třicetkrát dále, než Zemi obíhá Měsíc.

Nahrávám video
„Vánoční kometu“ mohou lidé pozorovat okem až do začátku ledna
Zdroj: ČT24

Podle Pavla Suchana z Astronomického ústavu Akademie věd tak půjde o desátý nejbližší zdokumentovaný kometární průlet kolem Země za celou historii lidstva.

Nebude moc blízko?

Nebezpečí srážky se Zemí podle Suchana nehrozí, naši planetu bude míjet daleko za kolizní zónou.

Naopak lze podle českých astronomů očekávat efektní vesmírné divadlo: kometa by při svém největším přiblížení k Zemi měla být jasně viditelná pouhýma očima. Podle nejoptimističtějších předpokladů se stane jednou z nejjasnějších komet za posledních pět let. Její jádro měří přibližně 1,2 kilometru.

Dráha komety 46P Wirtanen na noční obloze v prosinci 2018, kdy bude nejjasnější
Zdroj: Cometwatch.co.uk

V čase největšího přiblížení a předpokládané maximální jasnosti, tedy mezi 16. a 17. prosincem, se zářící objekt bude pohybovat souhvězdím Býka jen několik stupňů jihovýchodně od hvězdokupy Plejády (známé spíše jako Kuřátka).

„Kvůli fázi Měsíce ji zastihneme na tmavé obloze v druhé polovině noci a nad ránem, kdy souhvězdí Býka bude ještě poměrně vysoko nad jihozápadním obzorem. V dalších dnech bude Měsíc dorůstat k úplňku a kometa začne slábnout, a tak se stane hůře pozorovatelnou,“ uvádí Suchan. „Lepší podmínky pak nastanou až ke konci roku, kdy Měsíc ustoupí na ranní oblohu a kometa se dostane do nadhlavníku. V té době už ale bude slabší, najdeme ji už jen ve světelných binokulárech,“ dodává astronom. Kometa bude jednoduše rozpoznatelná i pro necvičené oko podle její typické smaragdově zelené barvy. 

Naposledy byla podobně jasnou kometa Hale – Bopp, která předvedla pozorovatelům velkolepou podívanou na začátku roku 1997. Měla dvojitý ohon, navíc v té době probíhalo na velké části planety zatmění Slunce, takže kometa byla výjimečně pozorovatelná dokonce i během dne. Lidé ji mohli prostým okem vidět rekordních 569 dnů.

Kometa s názvem 46P/Wirtanen byla objevená roku 1948 americkým astronomem Carlem A. Wirtanenem. Má oběžnou dobu 5,44 let, patří mezi takzvané jupiterovy komety.

Astronomové ji považují pro její vlastnosti za důležitou a zajímavou, proto k ní měla odstartovat výzkumná mise evropské sondy Rosetta. Kvůli technickým obtížím ale nakonec musela zamířit k náhradnímu cíli – kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko.

Rosetta odstartovala 2. března 2004, s kometou Čurjumov-Gerasimenko se setkala 6. srpna a 10. září vstoupila na její oběžnou dráhu. Přistávací modul sondy, Philae, přistál 12. listopadu 2014 jako první vesmírné plavidlo v historii na povrchu jádra komety.

Vesmírné panoptikum na předvánočním nebi

Pokud bude přát počasí, což zatím není jisté, tak kromě Geminid a komety ozdobí adventní oblohu více atraktivních úkazů. V pátek, tedy v průběhu noci maxima Geminid, mohou pozorovatelé vidět zimní souhvězdí a fotogenické přiblížení Měsíce v první čtvrti k planetě Mars.

Maximum Geminid v roce 2015 nad čínskou observatoří Xinglong. V pravém horním rohu se rozkládá výrazné souhvězdí Orionu
Zdroj: Steed Yu/NightChina.net

„O půlnoci pak vrcholí majestátný Orion, jehož pás tvořený třemi výraznými a podobně jasnými hvězdami míří vlevo dolů k nejjasnější hvězdě noční oblohy – Siriovi. Vysoko nad Orionem leží bohatá otevřená hvězdokupa ve tvaru písmene V zvaná Hyády, severozápadně od ní již zmíněná hvězdokupa Plejády, v jejíž úhlové blízkosti se ocitne kometa Wirtanen 15. a 16. prosince. V časných ranních hodinách pak východně od hvězdy Spica v souhvězdí Panny začne nad obzor stoupat nepřehlédnutelná jitřenka – planeta Venuše,“ popisuje předvánoční oblohu Suchan. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 10 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 12 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 14 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 16 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
26. 4. 2026

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
26. 4. 2026

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...