V Evropě vymřel celý ptačí druh. Stalo se to poprvé po zhruba 170 letech

Pták perepel malý byl v Evropě prohlášený za vyhynulého. Na kontinentu nebyl už téměř čtyřicet let pozorován. Je to první takový případ od doby, co vymřela alka velká.

Perepela prohlásila za vyhynulého španělská vláda poté, co po něm intenzivně po dvě desetiletí pátrali ekologové i biologové. Nepodařilo se najít jediný exemplář druhu, který dříve hojně obýval jižná části této země.

Poslední potvrzené pozorování pochází z roku 1981, kdy byl prokazatelně viděn poblíž národního parku Doñana. Od té doby se objevilo několik dalších případů, zejména na počátku tisíciletí, kdy někdo tvrdil, že tohoto ptáka zahlédl nebo zaslechl, nikdy to však nebylo prokázáno.

Evropa vymření druhu nezažila už asi 170 let. Tehdy vyhynula alka velká, velký nelétavý pták dost podobný tučňákům – přestože s nimi nebyla vůbec příbuzná. Evropští rybáři je používali jako zdroj masa nebo pro rybářskou návnadu, navíc se jejich skvěle izolující peří využívalo do peřin. Když si tehdy vědci uvědomili, že alk ubývá, pokusili se je ještě zachránit, ale už bylo pozdě.

Na rozdíl od alky velké naštěstí perepelové malí nevymřeli globálně. Zatím ještě existují v Africe a Asii, jedna jeho populace byla například v roce 2011 objevena v Maroku – do té doby o ní nikdo nevěděl.

Španělsko bylo posledním útočištěm perepela v Evropě, ostatní kontinentální populace v Itálii nebo Portugalsku vymřely už ve dvacátých, respektive sedmdesátých letech dvacátého století.

Co bude dál?

Na hledání perepelů se po dvacet let podíleli experti z několika španělských institucí ve spolupráci s dobrovolníky a neziskovými organizacemi, například Colectivo Ornitológico Cigüeña Negra. Vše bez úspěchu, proto byl perepel malý prohlášen ve Španělsku (a tedy i v Evropě) za vyhynulého.

Toto potvrzení ale otevírá podle španělského tisku možnost reintrodukce – tedy pokusu o navrácení tohoto druhu zvířete do jeho původního ekosystému. Pokud by se to mělo podařit, muselo by se jednat o zvířata z geneticky nejbližší populace, tedy té marocké. Ve Španělsku mají s podobnými projekty už řadu zkušeností, během posledních deseti let se například podařilo úspěšně vrátit do andaluské přírody ibisa skalního.

Na tomto úspěšném experimentu se podílela zoologická zahrada Zoobotanico Jerez – a ta je vyhlášená také úspěšným chovem perepelů malých. Problém je, že pro úspěšný návrat je potřeba dostatek perelů v marocké populaci – a podle posledních údajů tam jejich počet klesá. 

Perepelové malí budou zřejmě v blízké budoucnosti na seznamu v Evropě vyhynulých ptáků následováni dalšími druhy. Už od devadesátých let totiž nebyla v přírodě pozorována například koliha tenkozobá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bahenní proudy u bahenních sopek nevznikají při jediné erupci, popsali i čeští vědci

Kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli i tuzemští odborníci. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části.
před 9 hhodinami

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
před 12 hhodinami

Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.
před 14 hhodinami

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizováno21. 6. 2026

VideoNová aplikace pomůže odhalit poruchy paměti

Nová aplikace pomáhá rozpoznat první příznaky demence. Nástroj vyvinutý českými specialisty využívá umělou inteligenci. Test na počítači nebo tabletu zabere jen kolem deseti minut. Podle odborníků lidé potíže s pamětí podceňují a přičítají je stárnutí. Přitom může jít o projevy, které postupně vedou k rozvoji demence. S tou podle odhadů žije jen v České republice přes sto tisíc lidí a počet dál poroste. Pokud program poukáže na možný problém, mělo by následovat podrobnější vyšetření praktickým lékařem, geriatrem nebo přímo v neurologické ambulanci. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova nemoc.
21. 6. 2026

Doplňky s omega-3 kyselinami zřejmě mozek před Alzheimerem nechrání

Za miliardu dolarů se dá pořídit třeba vojenská ponorka nebo významnější kosmická mise. Anebo se za tuto částku dá pořídit rybí olej. Právě miliardu dolarů za tento přípravek utratí ročně Američané – hlavně proto, aby se ochránili před dopady stárnutí na mozek. Omega-3 mastné kyseliny, jež jsou v rybím oleji obsažené, prokazatelně pronikají do mozku. Jenže nová studie zpochybňuje, že by tam mohly mít silnější pozitivní vliv.
21. 6. 2026

Čeští vědci úpravou RNA opravili poruchu, která krade zrak

Výzkumný tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd vedený Davidem Staňkem vyvinul experimentální RNA terapii schopnou opravit genetickou poruchu spojenou s retinitis pigmentosa – dědičným onemocněním sítnice, které postupně vede ke ztrátě zraku.
20. 6. 2026

Tlak Pekingu omezuje výzkum Číny. Švýcarští akademici žádají větší podporu státu

Stále přísnější kontroly zahraničního výzkumu Číny mnoha akademikům, včetně těch ve Švýcarsku, ztěžují pokračování v práci. Tito badatelé tvrdí, že Švýcarsko by je mělo podporovat více.
19. 6. 2026
Načítání...