Psi dokážou čichem rozpoznat parazity malárie

Jsou psi schopní rozpoznávat čichem nemoci? Vědci si stále nejsou jistí, liší se studie od studie. Nová práce z Durhamské univerzity však ukazuje, že proti malárii je psí čich solidní zbraní.

Psi dokážou čichem rozpoznat určité druhy rakoviny, hrozící diabetické kóma a podle nové studie také parazity malárie u lidí, kteří nemají příznaky nemoci. Účastníky konference v New Orleansu se svými výsledky seznámili vědci z londýnské školy hygieny a tropického lékařství.

Naučili psi rozpoznat čichem parazity malárie u afrických dětí, které měly pozitivní testy na onemocnění, ale netrpěly horečkou ani dalšími symptomy.

Malárie je zásadní problém

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že nových případů malárie stále přibývá. V roce 2016 jich bylo celosvětově 216 milionů, zatímco rok předtím o pět milionů méně. Na toto onemocnění přenášené parazity, jejichž nositeli jsou nakažení komáři, toho roku zemřelo 445 tisíc lidí. To bylo o 15 tisíc více než v roce 2015.

„Zneklidňuje nás, že se v minulých letech přestalo dařit malárii kontrolovat. Nutně k boji proti ní potřebujeme nové prostředky. Naše výsledky ukazují, že při stanovení diagnózy u lidí, u nichž chybí symptomy, ale infekci mají, mohou být psi rychlým a snadným řešením,“ sdělil spoluautor studie James Logan.

Detaily výzkumu

Výzkum se prováděl v Gambii, kde se testovalo 175 ponožek. Třicet z nich pocházelo od dětí s pozitivním nálezem, zbytek od zdravých. Psi správně určili 70 procent nakažených.

Vědci uvedli, že výzkum je v začátcích a že plánují testy na početnější skupině, aby zjistili, zda psi nebudou schopni vyčichat přímo osoby nemocné malárií.

V Británii se snaží využívat mimořádné čichové schopnosti psů i při detekci jiných nemocí a tamní úřady už vydaly povolení k výcviku, který má pomoci například při diagnostice rakoviny střeva z moči.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
před 10 hhodinami

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
před 11 hhodinami

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 12 hhodinami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 13 hhodinami

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
před 17 hhodinami

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
19. 2. 2026
Načítání...