Psi dokážou čichem rozpoznat parazity malárie

Jsou psi schopní rozpoznávat čichem nemoci? Vědci si stále nejsou jistí, liší se studie od studie. Nová práce z Durhamské univerzity však ukazuje, že proti malárii je psí čich solidní zbraní.

Psi dokážou čichem rozpoznat určité druhy rakoviny, hrozící diabetické kóma a podle nové studie také parazity malárie u lidí, kteří nemají příznaky nemoci. Účastníky konference v New Orleansu se svými výsledky seznámili vědci z londýnské školy hygieny a tropického lékařství.

Naučili psi rozpoznat čichem parazity malárie u afrických dětí, které měly pozitivní testy na onemocnění, ale netrpěly horečkou ani dalšími symptomy.

Malárie je zásadní problém

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že nových případů malárie stále přibývá. V roce 2016 jich bylo celosvětově 216 milionů, zatímco rok předtím o pět milionů méně. Na toto onemocnění přenášené parazity, jejichž nositeli jsou nakažení komáři, toho roku zemřelo 445 tisíc lidí. To bylo o 15 tisíc více než v roce 2015.

„Zneklidňuje nás, že se v minulých letech přestalo dařit malárii kontrolovat. Nutně k boji proti ní potřebujeme nové prostředky. Naše výsledky ukazují, že při stanovení diagnózy u lidí, u nichž chybí symptomy, ale infekci mají, mohou být psi rychlým a snadným řešením,“ sdělil spoluautor studie James Logan.

Detaily výzkumu

Výzkum se prováděl v Gambii, kde se testovalo 175 ponožek. Třicet z nich pocházelo od dětí s pozitivním nálezem, zbytek od zdravých. Psi správně určili 70 procent nakažených.

Vědci uvedli, že výzkum je v začátcích a že plánují testy na početnější skupině, aby zjistili, zda psi nebudou schopni vyčichat přímo osoby nemocné malárií.

V Británii se snaží využívat mimořádné čichové schopnosti psů i při detekci jiných nemocí a tamní úřady už vydaly povolení k výcviku, který má pomoci například při diagnostice rakoviny střeva z moči.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 14 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 15 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 16 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 20 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 20 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
28. 6. 2026

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
28. 6. 2026

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled