Kam zmizeli původní evropští psi? Vědci odhalili záhadu starou 11 tisíc let

Když byla Evropa poprvé kolonizována zemědělci, kteří sem přišli z oblasti Blízkého východu, dostali se sem s nimi zřejmě i jejich psi. A ti zřejmě zlikvidovali původní evropskou psí populaci, tvrdí nová vědecká studie.

Asi před 11 tisíci lety začala velká migrace z Blízkého východu do Evropy. Tehdy se neolitičtí zemědělci z oblasti takzvaného Úrodného půlměsíce (tedy dnešní Egypt, Sýrie, Libanon, Izrael a Irák) začali usazovat také v Evropě, zpočátku především ve Středomoří. Jak tito úspěšní „krotitelé půdy“ osidlovali nové země, přiváželi si také ze svých starých vlastí svoje domestikovaná zvířata i kulturní rostliny.

Ale dlouho nebylo jasné, jestli si kromě ovcí, koz, ječmene nebo luštěnin přivedli také vlastní psy – anebo využívali ty, které už v Evropě našli u starších obyvatel světadílu. Evropa byla totiž psů plná už desítky tisíc let předtím, než došlo k neolitické revoluci v zemědělství; využívali je místní lovci a sběrači.

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Biology Letters, ukazuje na základě studie genetického materiálu, že původní psi z kontinentu pomalu mizeli. Nakonec je zcela nahradili psi, kteří přišli z jihovýchodu společně s neolitickými kolonizátory.

„Milujeme své psy a často se s nimi identifikujeme,“ uvedl v tiskové zprávě Greg Larson, který je spoluautorem studie. Tento paleontolog z Oxfordu dodává: „Není tedy úplně překvapivé, že lovci-sběrači v Evropě měli jeden druh psa, ale zemědělci na Blízkém východě měli úplně jiný druh psa.“

Co prozradila DNA

Aby získali fakta, na jejichž základě tohle vědci mohli říct, museli nejprve prostudovat kosterní pozůstatky přibližně stovky psů objevených na archeologických nalezištích v Evropě. Paleontologové pátrali po zvláštní psí mitochondriální haploskupině, která by se vyskytovala u psů neolitických zemědělců – a pak se snažili vysledovat, jak se v Evropě vyvíjela.

Ukázalo se, že před příchodem zemědělců z Blízkého východu sdíleli všichni psi v Evropě stejné genetické předky, měli všichni takzvanou haploskupinu C. Poté, co se zemědělci na evropský kontinent dostali, ale byla tato skupina postupně vytlačována haploskupinou D. A právě ta se stala základem psích plemen, která pak v Evropě žila.

Data o šíření této haploskupiny jsou v souladu s tím, co víme o postupu těchto prvních zemědělců do Evropy: nejprve se objevila na jihovýchodě Evropy, pak postupovala směrem do severní a západní Evropy. Celý tento proces trval několik tisíc let.

Proč ale k této výměně psů za jiná plemena došlo, není úplně jasné. Vědci chtějí nyní zkoumat psí DNA podrobněji, aby pochopili, jestli neměla plemena zemědělců nějakou výhodu nad těmi původními, anebo zda byla tato proměna jen čistě kulturní. Tedy zda je možné, že by lidé dávali přednost svým původním psům, i když jim evropské podmínky nevyhovovaly.

Psi v Americe

Velmi podobné výsledky už letos podala jiná vědecká práce, která vyšla v červenci v odborném časopise Science. Ta se věnovala psům v Americe a ukázala, že také tam došlo s novými obyvateli k úplné výměně psích plemen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 13 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 18 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 18 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...