Kam zmizeli původní evropští psi? Vědci odhalili záhadu starou 11 tisíc let

Když byla Evropa poprvé kolonizována zemědělci, kteří sem přišli z oblasti Blízkého východu, dostali se sem s nimi zřejmě i jejich psi. A ti zřejmě zlikvidovali původní evropskou psí populaci, tvrdí nová vědecká studie.

Asi před 11 tisíci lety začala velká migrace z Blízkého východu do Evropy. Tehdy se neolitičtí zemědělci z oblasti takzvaného Úrodného půlměsíce (tedy dnešní Egypt, Sýrie, Libanon, Izrael a Irák) začali usazovat také v Evropě, zpočátku především ve Středomoří. Jak tito úspěšní „krotitelé půdy“ osidlovali nové země, přiváželi si také ze svých starých vlastí svoje domestikovaná zvířata i kulturní rostliny.

Ale dlouho nebylo jasné, jestli si kromě ovcí, koz, ječmene nebo luštěnin přivedli také vlastní psy – anebo využívali ty, které už v Evropě našli u starších obyvatel světadílu. Evropa byla totiž psů plná už desítky tisíc let předtím, než došlo k neolitické revoluci v zemědělství; využívali je místní lovci a sběrači.

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Biology Letters, ukazuje na základě studie genetického materiálu, že původní psi z kontinentu pomalu mizeli. Nakonec je zcela nahradili psi, kteří přišli z jihovýchodu společně s neolitickými kolonizátory.

„Milujeme své psy a často se s nimi identifikujeme,“ uvedl v tiskové zprávě Greg Larson, který je spoluautorem studie. Tento paleontolog z Oxfordu dodává: „Není tedy úplně překvapivé, že lovci-sběrači v Evropě měli jeden druh psa, ale zemědělci na Blízkém východě měli úplně jiný druh psa.“

Co prozradila DNA

Aby získali fakta, na jejichž základě tohle vědci mohli říct, museli nejprve prostudovat kosterní pozůstatky přibližně stovky psů objevených na archeologických nalezištích v Evropě. Paleontologové pátrali po zvláštní psí mitochondriální haploskupině, která by se vyskytovala u psů neolitických zemědělců – a pak se snažili vysledovat, jak se v Evropě vyvíjela.

Ukázalo se, že před příchodem zemědělců z Blízkého východu sdíleli všichni psi v Evropě stejné genetické předky, měli všichni takzvanou haploskupinu C. Poté, co se zemědělci na evropský kontinent dostali, ale byla tato skupina postupně vytlačována haploskupinou D. A právě ta se stala základem psích plemen, která pak v Evropě žila.

Data o šíření této haploskupiny jsou v souladu s tím, co víme o postupu těchto prvních zemědělců do Evropy: nejprve se objevila na jihovýchodě Evropy, pak postupovala směrem do severní a západní Evropy. Celý tento proces trval několik tisíc let.

Proč ale k této výměně psů za jiná plemena došlo, není úplně jasné. Vědci chtějí nyní zkoumat psí DNA podrobněji, aby pochopili, jestli neměla plemena zemědělců nějakou výhodu nad těmi původními, anebo zda byla tato proměna jen čistě kulturní. Tedy zda je možné, že by lidé dávali přednost svým původním psům, i když jim evropské podmínky nevyhovovaly.

Psi v Americe

Velmi podobné výsledky už letos podala jiná vědecká práce, která vyšla v červenci v odborném časopise Science. Ta se věnovala psům v Americe a ukázala, že také tam došlo s novými obyvateli k úplné výměně psích plemen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 2 hhodinami

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
před 6 hhodinami

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
včera v 10:00

Kočky mňoukají na muže víc než na ženy. Vědci mají vysvětlení

Kočky jsou pro vědce skvělý studijní materiál. Díky tomu, že jsou domestikované méně než psi, nabízejí spoustu informací o tom, jak tento proces vypadá. V novém výzkumu, publikovaném v časopise Ethology, se vědci podívali na to, jak kočky vítají své majitele. Zjistili, že na muže mňoukají výrazně více než na ženy. A pokusili se vysvětlit proč.
včera v 09:00

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
5. 12. 2025

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
5. 12. 2025

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
5. 12. 2025

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
5. 12. 2025
Načítání...