Český matematik Nešetřil dostal prestižní grant ERC, přes 50 milionů korun

Matematik Jaroslav Nešetřil zkoumá principy a funkce sítí, které se objevují prakticky ve všech oblastech lidského života. Aplikace se dají očekávat v řadě oborů.

Matematik Jaroslav Nešetřil z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (UK) obdržel prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC) – takzvaný ERC Synergy Grant. Společně s maďarskými kolegy z Univerzity Loránda Eötvöse a Středoevropské univerzity v Budapešti získali deset milionů eur – tedy zhruba 260 milionů korun. Univerzita Karlova dostane více než dva miliony eur (přes 52 milionů korun), uvedl Nešetřil.

Jaroslav Nešetřil byl v červenci 2014 hostem pořadu Hyde Park Civilizace:

Nahrávám video

Skupina bude zkoumat matematickou teorii dynamických sítí, jež v současnosti ovlivňují všechny oblasti vědy a technologií. V tiskové zprávě to uvedla UK.

Všudypřítomné sítě

Základní principy činnosti a funkcí sítí, tj. vztahů a vazeb mezi prvky v sociálním prostoru, nejsou dosud kompletně pochopeny, přestože jsou sítě podstatné například v biologii, komunikaci, sociálních a ekonomických systémech.

„Cílem našeho výzkumného týmu proto bude snaha o přetváření chápání komplexních systémů a vytvoření základu pro aplikace v řadě oborů,“ uvedl ve zprávě Nešetřil.

Vývoj studia sítí a také matematických teorií grafů byl podle zprávy bouřlivý, dosud však měly obě oblasti jen omezenou spolupráci. „Výzkum, na který byl grant získán, má ambici toto změnit a vybudovat celistvou teorii dynamických sítí, která bude prostředkem pro aplikace a bude poskytovat paradigmata pro studium nejrůznějších reálně existujících sítí,“ píše se ve zprávě.

Spolupracovat na výzkumu budou odborníci například z oblasti buněčné biologie, neurověd, telekomunikací nebo informačních technologií.

Granty za miliardy pomáhají vědě

ERC Synergy Grant v celkové hodnotě 250 milionů eur (zhruba 6,5 miliardy korun) získalo podle webu ERC 27 projektů. Angažovat se v nich bude 88 předních vědců, kteří budou projekty uskutečňovat na 63 univerzitách a ve výzkumných centrech v 17 zemích. Nejfrekventovanějšími lokacemi jsou Německo, Velká Británie a Francie. Podle webu byla poptávka po grantech velká: z počtu 295 vyhodnocených návrhů jich bylo vybráno devět procent.

Univerzita Karlova letos získala už třetí grant ERC. V červenci tzv. Starting Grants, které vybrané projekty podporují na dobu až pěti let, získaly týmy Matyáše Fendrycha z přírodovědecké fakulty a Ondřeje Pejchy z matematicko-fyzikální fakulty, který grant obdržel na zkoumání dvojhvězd. Celkem získalo letos tento grant pět řešitelů z Česka, což byl pro zemi nejlepší výsledek od roku 2008.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 14 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 16 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 18 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 20 hhodinami
Načítání...