Český matematik Nešetřil dostal prestižní grant ERC, přes 50 milionů korun

Matematik Jaroslav Nešetřil zkoumá principy a funkce sítí, které se objevují prakticky ve všech oblastech lidského života. Aplikace se dají očekávat v řadě oborů.

Matematik Jaroslav Nešetřil z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (UK) obdržel prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC) – takzvaný ERC Synergy Grant. Společně s maďarskými kolegy z Univerzity Loránda Eötvöse a Středoevropské univerzity v Budapešti získali deset milionů eur – tedy zhruba 260 milionů korun. Univerzita Karlova dostane více než dva miliony eur (přes 52 milionů korun), uvedl Nešetřil.

Jaroslav Nešetřil byl v červenci 2014 hostem pořadu Hyde Park Civilizace:

56 minut
Jaroslav Nešetřil v HPC
Zdroj: ČT24

Skupina bude zkoumat matematickou teorii dynamických sítí, jež v současnosti ovlivňují všechny oblasti vědy a technologií. V tiskové zprávě to uvedla UK.

Všudypřítomné sítě

Základní principy činnosti a funkcí sítí, tj. vztahů a vazeb mezi prvky v sociálním prostoru, nejsou dosud kompletně pochopeny, přestože jsou sítě podstatné například v biologii, komunikaci, sociálních a ekonomických systémech.

„Cílem našeho výzkumného týmu proto bude snaha o přetváření chápání komplexních systémů a vytvoření základu pro aplikace v řadě oborů,“ uvedl ve zprávě Nešetřil.

Vývoj studia sítí a také matematických teorií grafů byl podle zprávy bouřlivý, dosud však měly obě oblasti jen omezenou spolupráci. „Výzkum, na který byl grant získán, má ambici toto změnit a vybudovat celistvou teorii dynamických sítí, která bude prostředkem pro aplikace a bude poskytovat paradigmata pro studium nejrůznějších reálně existujících sítí,“ píše se ve zprávě.

Spolupracovat na výzkumu budou odborníci například z oblasti buněčné biologie, neurověd, telekomunikací nebo informačních technologií.

Granty za miliardy pomáhají vědě

ERC Synergy Grant v celkové hodnotě 250 milionů eur (zhruba 6,5 miliardy korun) získalo podle webu ERC 27 projektů. Angažovat se v nich bude 88 předních vědců, kteří budou projekty uskutečňovat na 63 univerzitách a ve výzkumných centrech v 17 zemích. Nejfrekventovanějšími lokacemi jsou Německo, Velká Británie a Francie. Podle webu byla poptávka po grantech velká: z počtu 295 vyhodnocených návrhů jich bylo vybráno devět procent.

Univerzita Karlova letos získala už třetí grant ERC. V červenci tzv. Starting Grants, které vybrané projekty podporují na dobu až pěti let, získaly týmy Matyáše Fendrycha z přírodovědecké fakulty a Ondřeje Pejchy z matematicko-fyzikální fakulty, který grant obdržel na zkoumání dvojhvězd. Celkem získalo letos tento grant pět řešitelů z Česka, což byl pro zemi nejlepší výsledek od roku 2008.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 15 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...