Zemřel otec Božské částice, geniální fyzik a nobelista Leon Lederman

V šestadevadesáti letech zemřel Leon Lederman, vědec, jehož odvážné experimenty s urychlovači částic pomohly lidstvu hlouběji pochopit, jak svět částic funguje. Ledermanovu smrt potvrdila médiím jeho manželka.

Ledermanova kariéra byla velmi pestrá; už na počátku své kariéry, roku 1957, společně se dvěma kolegy dokázal, že existují nejméně dva druhy neutrin – v současné době ví věda o třech. Za tento objev dostal roku 1988 Nobelovu cenu za fyziku. Poté vedl tým ve Fermiho laboratoři, kde se podařilo objevit takzvaný spodní kvark.

Proslul nejen svou brilantní vědeckou prací, ale také tím, jak barvitě se o ní dokázal vyjadřovat. „Dvě neutrina – to zní skoro jako název pro italskou taneční dvojici,“ komentoval svůj objev, když o něm mluvil na předávání Nobelových cen.

Peníze, které za ocenění dostal, utratil za srub v Idahu, kam se uchýlil poté, co skončila jeho vědecké kariéra – když mu bylo 90 let. Než se to ale stalo, podařilo se mu desetiletí objevovat neznámé oblasti fyziky a také je poutavě popisovat veřejnosti. A tak ho také hodnotili jeho kolegové.

Například podle jeho kolegy, teoretického fyzika Josepha D. Lykkena, byl Lederman nejlepším velvyslancem fyziky mezi obyčejné lidi od dob Einsteina: „Místo, aby lidi děsil nesrozumitelnými termíny a matematickými rovnicemi, Leon měl schopnost přenášet na lidi svou radost z vědy,“ řekl.

Božská částice je jeho dítkem

Právě jeho pojem „Božská částice“ se zapsal do mysli běžných lidí mnohem víc, než většina jiných a možná i zásadnějších objevů. Stalo se to roku 1993, kdy vydal stejnojmennou popularizační knihu, v níž popsal svět částic – a také Higgsův boson, tehdy ještě jen teoreticky existující částici, jejíž objev by měl nesmírný význam pro potvrzení funkčnosti fyzikálního modelu. Existenci částice sice předpověděl britský fyzik Peter Higgs, ale proslavil ji díky trefnému pojmenování právě až Lederman.

Tímto pojmenováním Lederman naštval spoustu svých kolegů, jimž připadalo, že už fyziku až příliš bulvarizuje. Nicméně právě pod tímto označením je Higgsův boson známý – a tak se o něm také mluvilo i psalo, když byla jeho existence roku 2012 potvrzena díky experimentům v evropském urychlovači CERN.

Aktivní i ve veřejném životě

Lederman se také často a rád zapojoval do veřejných diskuzí o vědě i o světě. Například roku 2004 se připojil ke skupině šedesáti amerických vědců, kteří obvinili vládu George Bushe z úmyslného zkreslování vědeckých analýz. Vláda podle vědců například zamlčela, nebo upravila vědecké analýzy federálních orgánů o kvalitě vzduchu, změnách podnebí nebo olovnatých barvách. „Tento přístup má vážné dopady pro všechny Američany,“ praví se v textu, který Lederman podepsal.

Patřil také k vědcům, kteří posunují ručičky na slavných Hodinách Posledního soudu – symbolickém ciferníku, symbolické hodiny, který reprezentuje odpočet k možné globální katastrofě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 11 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 13 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...