Zemřel otec Božské částice, geniální fyzik a nobelista Leon Lederman

V šestadevadesáti letech zemřel Leon Lederman, vědec, jehož odvážné experimenty s urychlovači částic pomohly lidstvu hlouběji pochopit, jak svět částic funguje. Ledermanovu smrt potvrdila médiím jeho manželka.

Ledermanova kariéra byla velmi pestrá; už na počátku své kariéry, roku 1957, společně se dvěma kolegy dokázal, že existují nejméně dva druhy neutrin – v současné době ví věda o třech. Za tento objev dostal roku 1988 Nobelovu cenu za fyziku. Poté vedl tým ve Fermiho laboratoři, kde se podařilo objevit takzvaný spodní kvark.

Proslul nejen svou brilantní vědeckou prací, ale také tím, jak barvitě se o ní dokázal vyjadřovat. „Dvě neutrina – to zní skoro jako název pro italskou taneční dvojici,“ komentoval svůj objev, když o něm mluvil na předávání Nobelových cen.

Peníze, které za ocenění dostal, utratil za srub v Idahu, kam se uchýlil poté, co skončila jeho vědecké kariéra – když mu bylo 90 let. Než se to ale stalo, podařilo se mu desetiletí objevovat neznámé oblasti fyziky a také je poutavě popisovat veřejnosti. A tak ho také hodnotili jeho kolegové.

Například podle jeho kolegy, teoretického fyzika Josepha D. Lykkena, byl Lederman nejlepším velvyslancem fyziky mezi obyčejné lidi od dob Einsteina: „Místo, aby lidi děsil nesrozumitelnými termíny a matematickými rovnicemi, Leon měl schopnost přenášet na lidi svou radost z vědy,“ řekl.

Božská částice je jeho dítkem

Právě jeho pojem „Božská částice“ se zapsal do mysli běžných lidí mnohem víc, než většina jiných a možná i zásadnějších objevů. Stalo se to roku 1993, kdy vydal stejnojmennou popularizační knihu, v níž popsal svět částic – a také Higgsův boson, tehdy ještě jen teoreticky existující částici, jejíž objev by měl nesmírný význam pro potvrzení funkčnosti fyzikálního modelu. Existenci částice sice předpověděl britský fyzik Peter Higgs, ale proslavil ji díky trefnému pojmenování právě až Lederman.

Tímto pojmenováním Lederman naštval spoustu svých kolegů, jimž připadalo, že už fyziku až příliš bulvarizuje. Nicméně právě pod tímto označením je Higgsův boson známý – a tak se o něm také mluvilo i psalo, když byla jeho existence roku 2012 potvrzena díky experimentům v evropském urychlovači CERN.

Aktivní i ve veřejném životě

Lederman se také často a rád zapojoval do veřejných diskuzí o vědě i o světě. Například roku 2004 se připojil ke skupině šedesáti amerických vědců, kteří obvinili vládu George Bushe z úmyslného zkreslování vědeckých analýz. Vláda podle vědců například zamlčela, nebo upravila vědecké analýzy federálních orgánů o kvalitě vzduchu, změnách podnebí nebo olovnatých barvách. „Tento přístup má vážné dopady pro všechny Američany,“ praví se v textu, který Lederman podepsal.

Patřil také k vědcům, kteří posunují ručičky na slavných Hodinách Posledního soudu – symbolickém ciferníku, symbolické hodiny, který reprezentuje odpočet k možné globální katastrofě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 5 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 6 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 8 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled