Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se dnes vrátili na Zemi američtí astronauti Andrew Feustel a Richard Arnold a ruský kosmonaut Oleg Artěmjev. Kosmická loď Sojuz MS-08 s nimi před druhou hodinou přistala v kazašské stepi.
Andrew Jay Feustel je americký geofyzik a od roku 2000 také astronaut NASA. Poprvé do vesmíru letěl v květnu 2009, podruhé o dva roky později, potřetí letos. V Česku je populární už proto, že na první misi si vzal Nerudovy Písně kosmické a českou vlajku, na druhou a třetí misi zase figurku Krtečka. Proč? Jeho manželka má po své mamince ze Znojma české předky. Do České republiky se několikrát vrátil, přednášel u nás a také se setkal s vědci i propagátory vědy.
Na ISS Feustel pobýval od března 2018, na misích 55 a 56 – na té druhé byl dokonce velitelem expedice. Jeho pobyt na stanici přitom naplnily situace, na které nebyl dopředu připravený. Ale také se hned několikrát věnoval České republice. V kosmu strávil 197 dní. Takhle vypadalo přistání:
Oběžná dráha volá Zemi
První kontakt s Českem přišel v pondělí 4. dubna, když se České televizi na dvacet minut podařilo spojit s Mezinárodní vesmírnou stanicí. Moderátor Daniel Stach se bavil s americkým astronautem, ve studiu byla přítomná jeho manželka Indira Feustelová.
Astronaut během rozhovoru ukázal obraz Měsíční krajina od Petra Ginze, který si vzal na ISS. Jde o dílo malého chlapce, který v koncentračním táboře Terezín vydával časopis Vedem a později zemřel v Osvětimi. Během interview přišla řeč na opravy stanice, život v mikrogravitaci i smysl pobytu ve vesmíru:
Přes technickou náročnost proběhl přenos zcela bez komplikací. NASA pro Českou televizi vyčlenila nejdelší možný prostor, který poskytuje, tedy dvacet minut. Rozhovoru však předcházela mnohaměsíční vyjednávání.
Muž, který ztratil Krtečka
Během tohoto unikátního rozhovoru se Feustelovi přihodila věc, o které informoval téměř celý svět – ztratil Krtečka. Udržet plyšovou hračku během rozhovoru, kdy se astronaut celou dobu vznášel, se ukázalo být příliš náročné, takže ji upustil. Posléze se ukázalo, že Krtečka nemůže najít. Jeho objevení mu trvalo několik minut.
Rozhovor s českými dětmi i fotky Brna
Zeptejte se astronauta! Tak se jmenovala výzva českým dětem od organizátorů vzdělávacího programu Do kosmu s Krtkem. Osm vybraných otázek pak na konci června putovalo na ISS a Feustel na ně opět odpovídal. Zvídavé české děti se ho ptaly na to, kolik bere ze svou práci, jestli už něco na ISS rozbil nebo jestli se tam musí také uklízet. Na jeho odpovědi se můžete podívat zde:
Feustel také patřil k pilným fotografům; na Twitteru pravidelně zveřejňoval snímky těch nejzajímavějších míst na planetě – a díky vztahu k České republice namířil několikrát objektiv svého fotoaparátu také na území našeho státu.
Celou dobu, co byl na oběžné dráze, se věnoval nejrůznějšími způsoby propagaci vědy, astronomie a obecně lidského poznání. A také si jako první člověk zahrál na ISS tenis:
Už během první části pobytu, tedy ještě jako člen 55. expedice, musel vystoupit dvakrát do volného kosmického prostoru. Poprvé instaloval dvě nové wi-fi antény, kontroloval přístroje na plášti stanice a vyměňoval kamery a světla, která NASA používá pro sledování stanice z vnější strany. Při druhém výletu za zdi stanice v tom pokračoval. Obě „kosmické procházky“ trvaly déle než šest hodin.
Společně s posádkou také provedl stovky vědeckých a technických experimentů – ty nejzajímavější spočívaly v testování materiálu v prostředí bez gravitace, studiu vlivu mikrogravitace na kostní dřeň a také je zajímalo, jak rostou na oběžné dráze rostliny.
Rusko-americká krize
Zřejmě jednu z největších krizí za dobu existence Mezinárodní vesmírné stanice zažil Feustel ke konci svého pohybu. Ze středy na čtvrtek 30. srpna došlo na ISS k nehodě. Zpočátku to vypadalo, že neznámé těleso, podle prvních odhadů velké asi šest milimetrů, zasáhlo modul Sojuz MS-09. Do této ruské kosmické lodi, která je ke stanici připojená, udělalo toto těleso drobný otvor, jímž začal unikat vzduch.
Podle velení na Zemi, kde problém identifikovali kvůli poklesu tlaku ve stanici, šlo jen o drobnější závadu, proto nechali posádku spát – šest astronautů se o situaci dozvědělo až ve čtvrtek po probuzení. Současně byl na stanici vyhlášen poplach a v koordinaci s experty na Zemi začala posádka díru opravovat.
Dobrá zpráva byla, že tlak klesal jen pomalu. Kdyby se otvor nepodařilo utěsnit, vzduch by na stanici vydržel asi 18 dní. Proto ani nedošlo k uzavření a utěsnění modulu; kdyby to astronauti udělali, uniklo by vzduchu mnohem více. Posádce se podařilo otvor rychle najít a provizorně zalepit pomocí speciální kaptonové pásky – jenže přístroje velmi rychle odhalily, že únik vzduchu pokračuje i nadále.
Provizorní záplatě se nepodařilo utěsnit celý otvor, ukázalo se totiž, že díra je více vyklenutá a její okraje roztřepené. Astronauti tedy dostali příkaz, aby místo lépe prohlédli – využili k tomu jednak moderní endoskop, tedy přístroj pro zobrazení vnitřních dutin, ale také obyčejné párátko, jímž měli otvor prohmatat.
Průzkum odhalil, že otvor je moc malý (v průměru asi dva milimetry) na to, aby se dal jen tak zalepit, proto vznikl plán na jiný scénář: do dírky se měla vpravit nějaká hmota, pryskyřice nebo lepidlo, která by ji zacelila, poté by se vše přelepilo „tejpou“. Analýzy trvaly až do čtvrtečního odpoledne, prováděli je oba ruští astronauti na palubě ISS, zejména Sergej Prokopjev. Ruské velení na Zemi si pak vyžádalo snímky a videa otvoru a dalo kosmonautům pauzu na oběd.
Ruské řídicí středisko pak přišlo s konkrétním návrhem opravy. Ten spočíval v zalepení otvoru pryskyřicí, následném utěsnění kouskem látky namočené v pryskyřici a posléze v zalepení páskou.
V ten okamžik došlo k rozporu, který byl slyšet i v přímém přenosu ze stanice. Velitel celé 56. expedice Andrew Feustel se vyjádřil k plánu odmítavě. Podle něj je možné zkusit takovou opravu jen jedenkrát, druhý pokus by už nešel – proto by bylo špatné ho zkazit. Osobně navrhl provizorní opravu, zatímco by se pracovalo na definitivním řešení, které by se dalo lépe promyslet. Ruská část posádky ale trvala na tom, že oprava by měla proběhnout co nejdříve.
Vždy dobře informovaný novinář Chris Bergin z webu NASASpaceFlight.com uvedl, že pokud ví, zatím nikdy v dějinách ISS nedošlo k takovému veřejnému rozporu mezi americkou a ruskou stranou na vesmírné stanici. Velitel Feustel si pak na otevřeném kanále dokonce stěžoval, že Rusové na jeho podněty nereagují – stížnost poslal do Houstonu s tím, že ideální by bylo získat odklad 24 hodin.
Ani to nebyl konec případu. Ruská strana totiž začala vydávat množství zpráv, které neustále měnily příčinu vzniku otvoru – objevily se verze o chybě technika na Zemi, ale nakonec došlo i na teorii o chybě amerického astronauta nebo i na úmyslnou sabotáž z americké strany. Vše skončilo tím, že se ruská a americká strana dohodly, že se k této kauze už dál nebudou vyjadřovat.
Rozloučení
Ani tato kauza, která ještě zřejmě bude mít řadu doher, ale nedokázala Feustala zbavit optimismu. S ISS se totiž rozloučil písničkou:
