Pesticidy se vyskytují ve víc než polovině podzemních vod v České republice – ukázalo to pravidelné monitorování Hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Míra jejich koncentrace se ale liší: více je jich v zemědělských oblastech, zejména kvůli chemikáliím používaným při pěstování plodin. Ve více než 40 % vzorků dokonce hydrologové zaznamenali nadlimitní koncentrace.
Vzorky vody z pramenů odebírají vědci zpravidla dvakrát do roka. Láhve se vzorky se po odebrání co nejrychleji posílají do laboratoře. Kvalita vody se tímto způsobem sleduje nejen v pramenech, ale také ve vrtech. Celkem se tyto odběry provádějí téměř na sedmi stovkách míst po celé České republice.
„Jak jsme ten vzorek odebrali, začínají působit různé přírodní procesy a rozkládají látky, které tam jsou. My máme požadavek, že musí být zpracován do 24 hodin,“ popisuje analýzu vzorků hydrolog ČHMÚ Vít Kodeš.
Nové údaje ukazují, jaké je riziko
Nejnovější data pocházejí z roku 2017 a značně se podobají předchozím letům: Pesticidy se objevují ve více než polovině sledovaných míst. Zhruba ve čtyřiceti procentech podzemních vod jsou dokonce naměřené nadlimitní koncentrace těchto chemikálií. Pesticidy přitom mohou poškozovat živé organismy.
Pesticidy se na polích používají třeba na cukrovou řepu, kukuřici a řepku. Do podzemní vody se pak ale dostávají takzvané metabolity – tímto slovem se označují druhotné sloučeniny, které vznikají až v půdě.
Výsledkem výzkumu českých vědců jsou mapy, které ukazují, kde jsou největší problémy. Podle Kodeše jsou těmito oblastmi zejména místa s intenzivní zemědělskou činností – například Polabí, Pomoraví nebo Podyjí – tam se nachází desítky pesticidů v jednom vzorku.
Mohou být nebezpečné pro člověka?
„Nás hygieniky podzemní voda zajímá ve chvíli,kdy se vyčerpá do vodovodu a rozvádí se jako voda pitná. Tam máme nějaké znalosti a je nepříjemné, že se ty látky v pitné vodě vyskytují. Ale zatím nemáme žádný doklad o tom, že by škodily,“ vysvětluje František Kožíšek z Oddělení hygieny vody na Státním zdravotním ústavu.
Problém je, že tato pozorování ukazují jen akutní rizikovost spotřeby vody – úplně jiným problémem je chronická rizikovost, tedy to, jak působí na lidské tělo při dlouhodobé spotřebě.
Jádro problému popisuje Marek Liška, vedoucí útvaru laboratoří Povodí Vltavy: „Většinou jsou to koncentrace, které jsou relativně nízké z pohledu nějakých akutních toxicit. To znamená, že jejich efekt nemůžeme pozorovat hned, ale hlavně dnes není prozkoumaný ten takzvaný koktejlový efekt – když se tam dostávají pesticidní látky, můžou se tam dostávat i léčiva.“
Proto také vědci napříč obory zdůrazňují takzvaný princip předběžné opatrnosti – získaná data mají poukázat na problém, jehož dopady se teprve můžou projevit v budoucnosti.
Co jsou pesticidy?
Pesticidy jsou přípravky určené k tlumení chorob a hubení plevelů a živočišných škůdců. Tím ochraňují rostliny a pomáhají modernímu zemědělství. Bohužel současně řada studií prokázala, že mnoho druhů pesticidů má negativní dopad na přírodu – pokud se používají nesprávně nebo nepřiměřeně, má to dopad na populace včel i dalšího hmyzu, negativní dopad byl prokázán také u ptáků. Množství studií navíc varuje také před negativním dopadem pesticidů na lidské zdraví.
