Vědci by mohli vyhubit malárii v Africe do 20 let. Obávají se ale dopadů na ekosystém

Malárie, kterou přenášejí samičky komára rodu anofeles, patří mezi nejzávažnější onemocnění. Jen v Africe se v roce 2016 touto nemocí nakazilo 197 milionů lidí a na její následky jich zemřelo 445 tisíc. Biologové teď našli způsob, jak manipulovat genetikou komárů tak, aby vymřela celá populace nebezpečného hmyzu. Laboratorní testy jsou natolik úspěšné, že odborníci odhadují, že by nákaza mohla z afrického kontinentu vymizet již během dvaceti let, píše americký list The New York Times.

Tým, jenž vede biolog z Královské univerzity v Londýně Andrea Crisanti, upravil jeden z genů komárů tak, aby narušil sexuální vývoj tohoto hmyzu. Samičky se po zákroku stanou částečně neplodnými, zatímco samci narušený gen šíří dál, což v budoucnu povede k poklesu počtu jejich potomků. Podle výsledků nejnovějšího výzkumu může populace laboratorních komárů vymřít během 11 generací, ve volné přírodě by mohla být populace komárů vyhubena už během čtyř let.

Nová technika navíc umožní vědcům přenést narušený gen z jedné samičky na veškeré její potomstvo, zatímco běžně by gen zdědila jen polovina. Metoda je nejen velmi účinná, ale i potenciálně nebezpečná, poznamenává list The New York Times.

Předchozí pokusy snížit plodnost komárů s pomocí genových jednotek selhaly kvůli mutacím v DNA, které neutralizovaly účinky genetických úprav. Komáři se totiž díky přirozenému výběru mohli genetické pasti vyhnout.

Cílené narušování genů

Tým doktora Crisantiho ale nedávno našel způsob, jak se zaměřit na úsek DNA, který mají všichni komáři. Ten se vyskytuje v genu zvaném doublesex, jenž určuje sexuální vývoj komárů rodu anofeles. Vědci tento gen narušili tak, aby ovlivňoval vývoj samiček. Ty ve výsledku produkují neplodné samičí potomstvo, vývoj samečků ale zůstává nenarušený. Samci tak přenášejí dál pozměněný gen, dokud celá populace nevymře. Narušení genové výbavy samičkám navíc znemožní štípat hostitele.

Během laboratorních testů nasadili vědci nakažené samce do klecí s „divokými“ komáry. Podle testů pak populace vyhynula během sedmi až 11 generací. Experti navíc doposud v DNA komárů nezaznamenali mutaci.

Účinky genu nepůjdou v přírodě zastavit

Vypuštění ničivého genu do přírody je přesto podle některých vědců riskantní. Jakmile totiž bude uvolněn, neexistuje způsob, jak jeho účinky zrušit. Americká Národní akademie věd v roce 2016 proto vyzvala k rozsáhlému testování a veřejné diskusi předtím, než bude gen vypuštěn do volné přírody.

Užití nového postupu by podle NYT pravděpodobně vyžadovalo společenskou dohodu napříč kontinenty vzhledem k tomu, že by se gen mohl geograficky šířit. Biologové také chtějí předejít nechtěným následkům. Gen doublesex totiž ovlivňuje sexuální vývoj všech druhů hmyzu a někteří experti se obávají, aby technologie neovlivnila vývoj i jiného druhu.

To je však podle Crisantiho nemožné vzhledem k tomu, že geny každého druhu hmyzu jsou unikátní. Podle některých odborníků by ale opatření mohlo ovlivnit přinejmenším další druhy komára rodu anofeles.

K čemu jsou komáři?

Největším problémem celého ambiciozního plánu je, že vědci zatím přesně neznají roli komárů v ekosystému. Kromě toho, že sají lidem krev (a přenáší malárii), jsou ale také potravou pro mnoho druhů zvířat a opylují některé rostliny.

Jaký by byl dopad úplného vymizení komárů z přírody? To nikdo neví a právě proto by byly podle řady expertů podobné experimenty příliš rizikové. Na začátku října proto vyráží do Ghany vědecké expedice organizace „Target Malaria“, která bude po dobu čtyř let zkoumat ekosystémovou roli komárů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
před 4 hhodinami

Přežila by papírová vlaštovka let z ISS? Japonští inženýři to ověřili

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“
před 7 hhodinami

Sonda Mariner ukázala Mars, jak ho lidstvo neznalo. A připravila svět o naději, že je tam život

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
před 9 hhodinami

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
před 10 hhodinami

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
před 12 hhodinami

Retribuční soudy před 80 lety hledaly kolaboranty. Odsoudily i nevinné

Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.
před 13 hhodinami

Změna klimatu může zesilovat zemětřesení, ukázal výzkum z Alp

Když tají ledovce, voda z nich protéká pod hory. Tam může narušovat stabilitu podloží a způsobovat tak zemětřesení. Vědci teď pro tuto hypotézu přinesli celou řadu důkazů.
před 14 hhodinami

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
včera v 14:36
Načítání...