Mají zvířata ráda člověka, nebo jde jen o instinkty? Vědci jsou na stopě vysvětlení

Milují nás naše zvířata? Vědecká obec se nedokáže shodnout na tom, zda zvířata skutečně mohou chovat takové city k lidem. Podle výzkumů z Japonska a Velké Británie vylučují psi a kočky stejně jako lidé oxytocin, jemuž se přezdívá hormon lásky a důvěry, píše francouzský deník Le Monde.

Antropomorfismus, tedy tendence přisuzovat lidské rysy zvířatům, nikdy nezažil takový rozkvět jako od doby, co vznikly sociální sítě. Fotografie a videa koček, psů, ale také ještěrek, holubů, či dokonce hmyzu v nás vzbuzují pocit, že zvířata milují, myslí a žijí jako my. Stránka na Facebooku pojmenovaná Buzzfeed Animals má čtyři miliony sledujících.

Studie zveřejněná na stránkách amerického vědeckého časopisu PLOS One tuto debatu ještě podnítila. Ukázala, že papoušci ara chovaní v zajetí zčervenají při kontaktu se svou pečovatelkou. Pokušení představit si, že jsou ptáci zamilovaní do své chovatelky, je veliké.

„Tak daleko ale zacházet nemůžeme,“ říká Aline Bertinová, expertka na chování ptáků v Národním ústavu pro agronomický výzkum (INRA), která výzkum prováděla. Avšak skutečnost, že se papoušek snaží upoutat pozornost chovatelky tím, že se pověsí na klec a popotahuje pečovatelku za oděv, naznačuje, že k ní chová pozitivní emoce.

Jiná studie, zveřejněná v časopise Royal Society Open Science, ukázala, že kozy raději naslouchají tomu, kdo se usmívá, a utíkají před zamračenými tvářemi.

Láska, emoce, nebo instinkty?

Vědci se však omezují na to, že raději hovoří o emocích, které lze měřit fyziologicky a které trvají jen okamžik, než o citech. „Snadno lze dokázat, že zvíře má strach nebo je stresované, ale u velkého množství druhů je stále obtížné vědecky prokázat, že mohou být šťastné,“ varuje Aline Bertinová.

Známý je případ psa Hačikó z 20. let minulého století v Japonsku. Pes čekával na svého pána, univerzitního profesora, na nádraží Šibuja každý večer ve stejnou hodinu. V květnu 1925 vědec zemřel při práci. Pes pak na svého pána přesto každý den čekal, a to po dobu deseti let.

Co se dělo v jeho hlavě? Kdyby vědci byli schopni v meziválečné době změřit úroveň oxytocinu, možná by mohli dokázat, že pes choval neobyčejné city ke svému pánu.

Psi milují nejvíc?

Japonští a britští vědci v letech 2015 a 2016 prokázali, že psi a kočky vylučují oxytocin, hormon lásky a důvěry, stejně jako lidé. Když psa jeho majitel chválí a laská, může úroveň oxytocinu u psa stoupnout až o 57 procent. U kočkovitých šelem to je jen 12 procent. To potvrzuje všechny názory, že se kočky o lidi příliš nestarají.

Vylučování oxytocinu je vzájemné a děje se prostřednictvím pohledu: vědci ukázali, že hladina hormonu u člověka stoupá poté, co si hrál se svým čtyřnohým přítelem.

Vědkyně Véronique Servaisová kritizuje paradox v našem chápání zvířat. V 60. letech studoval primatolog Harry Harlow mateřskou lásku u makaků rhesus. Prokázal, že malí makakové, kteří přišli o svou matku, byli postiženi závažnými patologickými změnami chování.

„Tyto studie byly vedeny proto, aby vypovídaly o mateřské lásce u lidí!“ podivuje se Véronique Servaisová. „Vidíte ten paradox? Pozorujeme opice, abychom vyvodili závěry o lásce kojence k matce, ale odmítáme hovořit o lásce u opic,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 2 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 3 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 4 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 8 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...