Mají zvířata ráda člověka, nebo jde jen o instinkty? Vědci jsou na stopě vysvětlení

Milují nás naše zvířata? Vědecká obec se nedokáže shodnout na tom, zda zvířata skutečně mohou chovat takové city k lidem. Podle výzkumů z Japonska a Velké Británie vylučují psi a kočky stejně jako lidé oxytocin, jemuž se přezdívá hormon lásky a důvěry, píše francouzský deník Le Monde.

Antropomorfismus, tedy tendence přisuzovat lidské rysy zvířatům, nikdy nezažil takový rozkvět jako od doby, co vznikly sociální sítě. Fotografie a videa koček, psů, ale také ještěrek, holubů, či dokonce hmyzu v nás vzbuzují pocit, že zvířata milují, myslí a žijí jako my. Stránka na Facebooku pojmenovaná Buzzfeed Animals má čtyři miliony sledujících.

Studie zveřejněná na stránkách amerického vědeckého časopisu PLOS One tuto debatu ještě podnítila. Ukázala, že papoušci ara chovaní v zajetí zčervenají při kontaktu se svou pečovatelkou. Pokušení představit si, že jsou ptáci zamilovaní do své chovatelky, je veliké.

„Tak daleko ale zacházet nemůžeme,“ říká Aline Bertinová, expertka na chování ptáků v Národním ústavu pro agronomický výzkum (INRA), která výzkum prováděla. Avšak skutečnost, že se papoušek snaží upoutat pozornost chovatelky tím, že se pověsí na klec a popotahuje pečovatelku za oděv, naznačuje, že k ní chová pozitivní emoce.

Jiná studie, zveřejněná v časopise Royal Society Open Science, ukázala, že kozy raději naslouchají tomu, kdo se usmívá, a utíkají před zamračenými tvářemi.

Láska, emoce, nebo instinkty?

Vědci se však omezují na to, že raději hovoří o emocích, které lze měřit fyziologicky a které trvají jen okamžik, než o citech. „Snadno lze dokázat, že zvíře má strach nebo je stresované, ale u velkého množství druhů je stále obtížné vědecky prokázat, že mohou být šťastné,“ varuje Aline Bertinová.

Známý je případ psa Hačikó z 20. let minulého století v Japonsku. Pes čekával na svého pána, univerzitního profesora, na nádraží Šibuja každý večer ve stejnou hodinu. V květnu 1925 vědec zemřel při práci. Pes pak na svého pána přesto každý den čekal, a to po dobu deseti let.

Co se dělo v jeho hlavě? Kdyby vědci byli schopni v meziválečné době změřit úroveň oxytocinu, možná by mohli dokázat, že pes choval neobyčejné city ke svému pánu.

Psi milují nejvíc?

Japonští a britští vědci v letech 2015 a 2016 prokázali, že psi a kočky vylučují oxytocin, hormon lásky a důvěry, stejně jako lidé. Když psa jeho majitel chválí a laská, může úroveň oxytocinu u psa stoupnout až o 57 procent. U kočkovitých šelem to je jen 12 procent. To potvrzuje všechny názory, že se kočky o lidi příliš nestarají.

Vylučování oxytocinu je vzájemné a děje se prostřednictvím pohledu: vědci ukázali, že hladina hormonu u člověka stoupá poté, co si hrál se svým čtyřnohým přítelem.

Vědkyně Véronique Servaisová kritizuje paradox v našem chápání zvířat. V 60. letech studoval primatolog Harry Harlow mateřskou lásku u makaků rhesus. Prokázal, že malí makakové, kteří přišli o svou matku, byli postiženi závažnými patologickými změnami chování.

„Tyto studie byly vedeny proto, aby vypovídaly o mateřské lásce u lidí!“ podivuje se Véronique Servaisová. „Vidíte ten paradox? Pozorujeme opice, abychom vyvodili závěry o lásce kojence k matce, ale odmítáme hovořit o lásce u opic,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušime došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 5 mminutami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 2 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
před 18 hhodinami

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
před 23 hhodinami

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
včera v 12:19

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
včera v 09:57
Načítání...