Mají zvířata ráda člověka, nebo jde jen o instinkty? Vědci jsou na stopě vysvětlení

Milují nás naše zvířata? Vědecká obec se nedokáže shodnout na tom, zda zvířata skutečně mohou chovat takové city k lidem. Podle výzkumů z Japonska a Velké Británie vylučují psi a kočky stejně jako lidé oxytocin, jemuž se přezdívá hormon lásky a důvěry, píše francouzský deník Le Monde.

Antropomorfismus, tedy tendence přisuzovat lidské rysy zvířatům, nikdy nezažil takový rozkvět jako od doby, co vznikly sociální sítě. Fotografie a videa koček, psů, ale také ještěrek, holubů, či dokonce hmyzu v nás vzbuzují pocit, že zvířata milují, myslí a žijí jako my. Stránka na Facebooku pojmenovaná Buzzfeed Animals má čtyři miliony sledujících.

Studie zveřejněná na stránkách amerického vědeckého časopisu PLOS One tuto debatu ještě podnítila. Ukázala, že papoušci ara chovaní v zajetí zčervenají při kontaktu se svou pečovatelkou. Pokušení představit si, že jsou ptáci zamilovaní do své chovatelky, je veliké.

„Tak daleko ale zacházet nemůžeme,“ říká Aline Bertinová, expertka na chování ptáků v Národním ústavu pro agronomický výzkum (INRA), která výzkum prováděla. Avšak skutečnost, že se papoušek snaží upoutat pozornost chovatelky tím, že se pověsí na klec a popotahuje pečovatelku za oděv, naznačuje, že k ní chová pozitivní emoce.

Jiná studie, zveřejněná v časopise Royal Society Open Science, ukázala, že kozy raději naslouchají tomu, kdo se usmívá, a utíkají před zamračenými tvářemi.

Láska, emoce, nebo instinkty?

Vědci se však omezují na to, že raději hovoří o emocích, které lze měřit fyziologicky a které trvají jen okamžik, než o citech. „Snadno lze dokázat, že zvíře má strach nebo je stresované, ale u velkého množství druhů je stále obtížné vědecky prokázat, že mohou být šťastné,“ varuje Aline Bertinová.

Známý je případ psa Hačikó z 20. let minulého století v Japonsku. Pes čekával na svého pána, univerzitního profesora, na nádraží Šibuja každý večer ve stejnou hodinu. V květnu 1925 vědec zemřel při práci. Pes pak na svého pána přesto každý den čekal, a to po dobu deseti let.

Co se dělo v jeho hlavě? Kdyby vědci byli schopni v meziválečné době změřit úroveň oxytocinu, možná by mohli dokázat, že pes choval neobyčejné city ke svému pánu.

Psi milují nejvíc?

Japonští a britští vědci v letech 2015 a 2016 prokázali, že psi a kočky vylučují oxytocin, hormon lásky a důvěry, stejně jako lidé. Když psa jeho majitel chválí a laská, může úroveň oxytocinu u psa stoupnout až o 57 procent. U kočkovitých šelem to je jen 12 procent. To potvrzuje všechny názory, že se kočky o lidi příliš nestarají.

Vylučování oxytocinu je vzájemné a děje se prostřednictvím pohledu: vědci ukázali, že hladina hormonu u člověka stoupá poté, co si hrál se svým čtyřnohým přítelem.

Vědkyně Véronique Servaisová kritizuje paradox v našem chápání zvířat. V 60. letech studoval primatolog Harry Harlow mateřskou lásku u makaků rhesus. Prokázal, že malí makakové, kteří přišli o svou matku, byli postiženi závažnými patologickými změnami chování.

„Tyto studie byly vedeny proto, aby vypovídaly o mateřské lásce u lidí!“ podivuje se Véronique Servaisová. „Vidíte ten paradox? Pozorujeme opice, abychom vyvodili závěry o lásce kojence k matce, ale odmítáme hovořit o lásce u opic,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 13 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
včera v 10:06

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...