Na počátku umění byla červená pastelka. Vědci našli nejstarší skalní malby světa

Červené čáry na úlomku kamene jsou možná nejstarší známou kresbou. Objevili je archeologové na známém jihoafrickém nalezišti a datují je do doby před více než 70 tisíci lety. Jsou tedy o 30 tisíc let starší než dosavadní nejstarší nálezy.

Tým archeologů uveřejnil ve čtvrtek studii, podle níž shluk červených čar na kousku kamene objeveném v jihoafrické jeskyni představuje nejstarší známou lidskou kresbu. Po sedmi letech testů vědci vyhodnotili, že čáry vytvořila ruka člověka před 73 tisíci lety, informoval deník The Guardian. Odborná studie o objevu vyšla ve vědeckém časopise Nature.

Nejstarší doposud známé nástěnné kresby objevené ve Španělsku a v Indonésii vznikly maximálně před 40 tisíci lety. Přelomový objev učinili archeologové v pobřežní jeskyni Blombos v Jihoafrické republice, kde se v minulosti našlo mnoho artefaktů z dob před 70 až 100 tisíci lety.

Rudé linky

„Nový držitel rekordu nejstarší kresby na světě je starý 73 000 let a stojí za houby,“ poznamenal na Twitteru posměšně technologický web Motherboard. The Guardian zase komentuje, že úlomek z jihoafrické jeskyně neoplývá půvabem jako obraz od da Vinciho ani teplem Rubensova díla, ale jeho důležitost je srovnatelná.

Významný kamínek je dlouhý jen několik centimetrů a devět čar na něm netvoří žádný rozeznatelný obrázek, vědci ale mají za to, že jsou výsledkem vědomé činnosti. Zároveň se domnívají, že byly součástí větší kresby vytvořené „pastelkou“ z červeného okru.

Úlomek podle nich pochází z kamene používaného na drcení barevné horniny na prášek. Nalezen byl už v roce 2011 a odborníci jej poté zkoumali s cílem stanovit, jak se na něj barva dostala.

Víme, že nic nevíme

„Tohle je nejstarší známá kresba v dějinách lidstva. Co to znamená? Nevím. Vím jen, že to, co se nám může jevit jako velmi abstraktní, mohlo něco znamenat pro lidi z tradiční společnosti, která to vytvořila,“ řekl badatel univerzity z francouzského Bordeaux Francesco d'Errico, který se na výzkumu podílel.

„Věděli jsme o mnoha věcech, které homo sapiens uměl, ale nevěděli jsme, že tehdy uměli kreslit,“ řekl deníku The New York Times hlavní autor nové studie Christopher Henshilwood. Co přesně měla prehistorická kresba znázorňovat, pro tuto chvíli vědci netuší, Henshilwood ji ale za bezvýznamnou čmáranici nepovažuje.

„Jsem přesvědčen, že (čáry) nejsou pouhými náhodnými značkami. Myslím, že je to rozhodně symbol a je tam nějaký vzkaz,“ tvrdí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
15. 2. 2026

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
14. 2. 2026

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026
Načítání...