Na počátku umění byla červená pastelka. Vědci našli nejstarší skalní malby světa

Červené čáry na úlomku kamene jsou možná nejstarší známou kresbou. Objevili je archeologové na známém jihoafrickém nalezišti a datují je do doby před více než 70 tisíci lety. Jsou tedy o 30 tisíc let starší než dosavadní nejstarší nálezy.

Tým archeologů uveřejnil ve čtvrtek studii, podle níž shluk červených čar na kousku kamene objeveném v jihoafrické jeskyni představuje nejstarší známou lidskou kresbu. Po sedmi letech testů vědci vyhodnotili, že čáry vytvořila ruka člověka před 73 tisíci lety, informoval deník The Guardian. Odborná studie o objevu vyšla ve vědeckém časopise Nature.

Nejstarší doposud známé nástěnné kresby objevené ve Španělsku a v Indonésii vznikly maximálně před 40 tisíci lety. Přelomový objev učinili archeologové v pobřežní jeskyni Blombos v Jihoafrické republice, kde se v minulosti našlo mnoho artefaktů z dob před 70 až 100 tisíci lety.

Rudé linky

„Nový držitel rekordu nejstarší kresby na světě je starý 73 000 let a stojí za houby,“ poznamenal na Twitteru posměšně technologický web Motherboard. The Guardian zase komentuje, že úlomek z jihoafrické jeskyně neoplývá půvabem jako obraz od da Vinciho ani teplem Rubensova díla, ale jeho důležitost je srovnatelná.

Významný kamínek je dlouhý jen několik centimetrů a devět čar na něm netvoří žádný rozeznatelný obrázek, vědci ale mají za to, že jsou výsledkem vědomé činnosti. Zároveň se domnívají, že byly součástí větší kresby vytvořené „pastelkou“ z červeného okru.

Úlomek podle nich pochází z kamene používaného na drcení barevné horniny na prášek. Nalezen byl už v roce 2011 a odborníci jej poté zkoumali s cílem stanovit, jak se na něj barva dostala.

Víme, že nic nevíme

„Tohle je nejstarší známá kresba v dějinách lidstva. Co to znamená? Nevím. Vím jen, že to, co se nám může jevit jako velmi abstraktní, mohlo něco znamenat pro lidi z tradiční společnosti, která to vytvořila,“ řekl badatel univerzity z francouzského Bordeaux Francesco d'Errico, který se na výzkumu podílel.

„Věděli jsme o mnoha věcech, které homo sapiens uměl, ale nevěděli jsme, že tehdy uměli kreslit,“ řekl deníku The New York Times hlavní autor nové studie Christopher Henshilwood. Co přesně měla prehistorická kresba znázorňovat, pro tuto chvíli vědci netuší, Henshilwood ji ale za bezvýznamnou čmáranici nepovažuje.

„Jsem přesvědčen, že (čáry) nejsou pouhými náhodnými značkami. Myslím, že je to rozhodně symbol a je tam nějaký vzkaz,“ tvrdí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 10 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 12 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 14 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
včera v 16:15

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
včera v 12:33

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03
Načítání...