Každý člověk potřebuje přátele – jsme takto naprogramováni. Naši prapředkové totiž žili v tlupách, které jim umožňovaly zvládnout nedostatek zdrojů, lépe lovit a starat se o potřebné. Jak se ale pojem a obsah přátelství mění v době sociálních sítí?
Facebook přepsal pravidla přátelství. Nejmladší generace je na tom lépe než jejich rodiče
V dobách, kdy lidé žili v rodech a kmenech, měla tato uskupení podle archeologů přibližně kolem 150 členů. Stejné číslo se objevuje také v moderní psychologii. Slavný evoluční antropolog Robin Dunbar popsal, že maximální počet přátel, jaké může člověk obsáhnout, je také 150 – této hranici se dnes říká Dunbarovo číslo.
Co změnil Facebook?
V současné době přitom řada lidí operuje několika tisíci přáteli na Facebooku a dalších sociálních sítích. Změnil se tak člověk, je toto pravidlo nesmyslné, anebo je chyba někde jinde?
- Mezinárodní den přátelství byl poprvé navržen roku 1958 v Paraguayi. Organizace spojených národů ho vyhlásila v roce 2011 a stanovila na 30. července; jinde se Den přátelství slavívá první srpnovou neděli. (Wikipedia)
Psychologové přiznávají, že sociální sítě, a Facebook zejména, změnily „krajinu přátelství“. Nejčastějším argumentem je, že pojmy „přítel“ a „přátelství“ jsou poněkud rozmazané. Dunbarovo číslo znamená množství lidí, s nimiž je člověk schopný udržovat velmi těsnou formu osobních kontaktů. Sociální sítě ale tuto hranici překračují – umožňují nám sledovat množství přátel, s nimiž bychom v „normálním“ nesíťovém světě kontakty už dávno ztratili.
Lenka Šulová z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy říká, že přátelství se proměňuje nejen dnes, ale dělo se to vždy: „Čím je nám hůř, tím více je pro nás přátelství významné. Přátelství v době válek nebo přátelství v době nedostatku vnímáme úplně jinak než přátelství v době, kdy řada lidí ve městech vyhledává to, že jsou sami.“
Podle ní to dokonce vede k tomu, že se v současnosti díky bohatství dnešní doby objevují lidé, kteří nemají vlastně žádné kontakty s ostatními lidmi.
V návaznosti na to, jak se díky dopravě zmenšil svět a současně zvětšila města, mají dnešní lidé mnohem více příležitostí k tomu, aby potkávali jiné osoby. Velký vliv má samozřejmě také mnohonásobně větší množství volného času, které dnes lidé mají.
Kontaky s dalšími lidmi mají přitom různou formu – některé jsou hlubší, jiné mělčí. Podle psychologů ale není snadné stanovit hranici mezi tím, co je a co není přátelství. Podle Lenky Šulové je pojem „přátelství na Facebooku“ zavádějící, přesnějším by bylo „facebookový kontakt.“ „Myslím si, že přátelství bez fyzického kontaktu není možné,“ uvádí psycholožka.
Čas přátelství
Klíčovým obdobím pro formování přátelství je předškolní věk, kdy je nemožnost být se svými přáteli dokonce považována za deprivační činitel. „Lidé, kteří nepouštějí svoje děti mezi ostatní děti ve věku 3–6 let, je vlastně poškozují,“ varuje psycholožka Šulová.
Velmi významné je podle ní také období dospívání, kdy člověk právě na rovinu vrstevnických přátelství vsází mnohem více než kdykoliv jindy v životě. Právě v tomto věku ale dnes mladí lidé začínají svůj život na sociálních sítích.
Protože jsou dnes mladí lidé na internetu v podstatě od malička, jsou na tom ve skutečnosti podle Lenky Šulové lépe než předchozí generace. Ty neuměly na rozdíl od nich tak dobře rozlišovat mezi světy reálnými a virtuálními, mladá generace už toto pokládá za přirozené. Orientovat se mezi skutečnými a internetovými přáteli tak pro ně může být vlastně snazší než třeba pro jejich rodiče.