Evropská unie nasadila náhubek genetickému editování rostlin. Vědci se bojí zpomalení výzkumu

Genetický nástroj CRISPR je mnoha vědci považován za velmi nadějný pro zvyšování odolnosti rostlin. Soudní dvůr EU ale jeho využívání ve středu omezil – řada vědců se teď proto obává, že to bude mít negativní dopad na výzkum této nadějné technologie.

CRISPR–Cas9
Zdroj: McGovern Institute for Brain Research, MIT

Soudní dvůr Evropské unie rozhodl tento týden, že rostliny změněné pomocí takzvaných genetických editačních nástrojů, jako je například CRISPR, se musí řídit stejnými pravidly jako starší geneticky modifikované potraviny. 

Soudní dvůr mluví o mutagenezi – editace genů patří do této skupiny zákroků. Tyto formy úpravy genomu se mají řídit stejnými zákony a pravidly, která platí pro dřívější genetické změny, které zná veřejnost jako GMO. U nich šlo o vnášení cizích genů do genů původních.

Podle vědců, kteří se tomuto tématu věnují, se jedná o značnou komplikaci. „Znamená to, že pro všechny nové vynálezy budete muset procházet dlouhým schvalovacím procesem Evropské unie,“ komentoval toto rozhodnutí pro odborný časopis Nature Kai Purnhagen z Wageningen University v Nizozemí.

„Je to metoda, která skutečně rozhýbala svět. A už si nepamatuju dlouho, že by nějaká taková revoluční metoda existovala. CRISPR bude během několika let používat taky každá laboratoř, každá nemocnice a ten potenciál je obrovský.“

Radislav Sedláček o CRISPRu

vedoucí českého centra fenogenomiky, Ústav molekulární genetiky AV ČR

Vědci, kteří se CRISPRu věnují, věří, že tak silná regulace je zbytečná a jen zpomalí v Evropě výzkum těchto důležitých oblastí vědy. Podle nich se během takových zákroků do rostlin nevnáší žádní cizí DNA, v podstatě jde jen a pouze o výrazné urychlení procesu, který vzniká šlechtitelstvím.

Web Technology Review varuje, že toto rozhodnutí je pro výzkum a vývoj nových odrůd rostlin v Evropě nepříznivé. Mohlo by utlumit komerční zájem v těchto nových technologiích, bez nichž se lidstvo neobejde. Klimatické změny, rostoucí populace a další výzvy totiž ukazují, že je potřeba nových potravin, jež jsou odolnější vůči škůdcům, horku nebo suchu a mají také vyšší výnosy.

„Zařazení organismů s editovanými geny pod směrnice GM by mohlo těmto revolučním technologiím zabouchnout dveře,“ varoval pro BBC Johnathan Napier ze společnosti Rothamsted Research pro BBC.

Vědci se nejvíc obávají, že se výzkum ještě více přesune z Evropské unie do Spojených států amerických. Tam totiž výzkum, vývoj i pěstování geneticky modifikovaných potravin probíhá velmi liberálně – nejsou zde zapotřebí žádné přísné testy.

Co je CRISPR?

Genetický kód živých tvorů je složený z písmen, funguje to podobně jako velmi dlouhá věta. Když člověk píše dlouhou větu, snadno udělá chybu – a to stejné se přihodí i přírodě. Lidská chyba ve větě může způsobit to, že si čtenář špatně vyloží její význam; a podobně to může dopadnout i v genetickém kódu. Špatné písmeno v genetickém kódu ale způsobí nesrovnatelně větší škody, třeba vznik různě vážných poruch, dokonce i smrtelných.

Písmena v lidském genetickém kódu jsou složená v molekule DNA, ta nese genetické informace. DNA se dá představit jako dlouhá věta popisující celého člověka, jejími písmeny jsou takzvané báze – jsou jen čtyři a jsou schopné popsat všechno důležité v genetické informaci, podobně jako počítači stačí informace uložené v podobě jedniček a nul.

„Starší metody genetického inženýrství jsou jako počítač, který musíte přestavět kdykoli na něm chcete spustit nový software. Technologie CRISPR je naopak jako genový software. Můžeme ji snadno programovat s použitím kousků kyseliny ribonukleové.“

Jennifer Doudnaová

Howard Hughes Medical Institute

Vědci od roku 2016 dokázali DNA měnit, a to pomocí revolučního nástroje nazvaného CRISPR-Cas9, jemuž se říká také jen CRISPR. Nejdůležitějším převratem bylo, když 28. října 2016 v čínském městě Čcheng-tu na Sečuánské univerzitě onkolog Lu You vložil geneticky upravené buňky do těla člověka trpícího agresivní formou rakoviny.

Vědci tehdy dokázali vystřihnout jedno „slovo“ z věty DNA, tedy jeden konkrétní gen a přenést ho jinam. Případně dokázali toto slovo z DNA vymazat, CRISPR tedy fungoval buď jako nůžky, nebo jako guma, kterou se odstraňovala slova z věty.

Je CRISPR rizikový?

CRISPR byl dlouho považovaný za téměř zázračný nástroj, vědci vyzdvihovali jeho přednosti a nemohli najít jeho slabiny. Přesto existuje řada renomovaných expertů, kteří upozorňují, že rozhodně není bez chyb a že bude trvat ještě hodně dlouho, než bude využitelný jako univerzální nástroj.

K těmto pochybnostem se přidaly letos i náznaky, že s jeho použitím může být spojeno mnoho rizik. Například autoři studie v odborném časopise Nature upozornili v červenci, že použití této technologie může způsobit větší neplánované genetické změny, než se zatím odhadovalo. Důsledky mohou být podle vědců patologické.