V úspěšně zfilmované knize Umberta Eca Jméno růže byla vražedným nástrojem v benediktinském opatství jedem napuštěná Aristotelova kniha. Mohla by se stát zápletka slavného románu skutečností? Podle nálezu vědců z dánské univerzity to vypadá, že ano. A knihy s jedem můžeme mít i v Česku.
Jedovaté knihy jako ze Jména růže: v Dánsku našli tři otrávené arsenem. Podobné mohou být i v Praze
Vědci z Jihodánské univerzity objevili, že obaly tří vzácných knih z tamní knihovny obsahují vysokou koncentraci prudce jedovatého arsenu. Jedná se o svazky z 16. a 17. století, které pojednávají o různých historických tématech. O objevu informovali autoři na webu The Conversation.
- Rentgenová fluorescence je spektroskopická metoda analytické chemie. Patří mezi metody elektromagnetické spektroskopie a využívá se například ve forenzní chemii.
- Zdroj: Wikipedie
K neobvyklému zjištění se přitom podařilo pracovníkům univerzity dojít úplně náhodou. A to když se pomocí rentgenové florescenční analýzy pokoušeli zjistit, jestli obaly daných tří knih neobsahují fragmenty středověkých rukopisů. Středověké kopie římského nebo kanonického práva se totiž později znovu používaly na výrobu knižních obalů. Útržky rukopisů v obalech knih jsou tak podle restaurátora Jana Novotného z Národního muzea dnes mnohdy cennější než samotné knihy.
- Jedná se o toxický polokovový prvek. V přírodě se obvykle nachází ve sloučeninách s dalšími prvky, jako je například vodík a uhlík. Toxicita arsenu se časem nezmenšuje. Otrava arsenem se může projevit různými příznaky, od kožních problémů, zvracení až po rakovinu. Může skončit i smrtí.
Namísto toho ale přišli na to, že obaly knih jsou natřeny silnou vrstvou pařížské zeleně, tedy barvivem obsahujícím prudce jedovatý arsen. Na rozdíl od Jména růže jed na knihách nebyl proto, aby vraždil, ale z praktických důvodů: měl je například chránit před hmyzem.
Otrávené knihy mohou být i v Česku
Knihovna Jihodánské univerzity přitom nemusí být jediným místem, kde se knihy s jedem vyskytují. „Podobně barvené knihy máme určitě také,“ řekl České televizi vedoucí oddělení zámeckých knihoven Národního muzea Petr Mašek.
- Používání toxických barev se v minulosti podepisovalo především na zdraví tiskařů. Ti následkem dlouhodobého kontaktu s jedy, jako byl například arsen, olovo nebo kyanid, často umírali předčasně.
Podle restaurátora Novotného se v minulosti zřejmě užívaly i barvy obsahující toxický kyanid nebo nátěry s olovem. Zatím se ale jedná o neprobádané téma, uvedl Novotný. „Plánujeme se tím v budoucnu zabývat,“ dodal.
Následky otravy arsenem, 1859
Takzvaná pařížská zeleň byla oblíbená především v 19. století. Bez jedovatého barviva se neobešla řada malířů, ale ani domácností. Arsen běžně obsahovaly tapety, oblečení, kosmetika nebo třeba kuchyňské vybavení. Pařížská zeleň tak měla za následek řadu zdravotních komplikací i dříve záhadná úmrtí malých dětí. V neposlední řadě se arsen využíval také pro lékařské účely: lidé se jím pokoušeli léčit různé zdravotní problémy. Za zmínku stojí i Donovanovy kapky, které používali nemocní na astma nebo tuberkulózu.
- Pařížská zeleň byla velmi populární mezi malíři. Jedovatý arsen tak obsahují například díla impresionistů, jako byl Monet nebo Renoir, ale třeba i obrazy slavného post-impresionisty Van Gogha.
Arsen se také spojuje se smrtí některých slavných osobností, jako byl například francouzský císař Napoleon Bonaparte. Vysoká koncentrace této látky se prokázala též v ostatcích Tycha Braha a spekulovalo se také o tom, že arsen by mohl stát za předčasným úmrtím britské spisovatelky Jane Austenové. To se však neprokázalo.
Napoleon Bonaparte
Stejně tak byly sloučeniny arsenu oblíbeným prostředkem travičů. Případy otrav je možné najít i v české historii. Například smrt nejmladšího syna Karla IV. Jana Zhořeleckého nejspíš souvisí právě s tímto jedem.