Biomasa není až tak obnovitelný zdroj energie, jak se myslelo

V krátkodobém horizontu může využití lesní biomasy emise skleníkových plynů dokonce ještě zvýšit, varuje v komentáři Expertní rada evropských akademií. Množství oxidu uhličitého totiž není zanedbatelné.

„Pokud budou členské státy Evropské unie nadále počítat lesní biomasu mezi obnovitelný zdroj energie a nebudou zvažovat klimatické dopady případ od případu, hrozí, že politika zaměřená na obnovitelné zdroje emise uhlíku ještě navýší,“ řekl ředitel programu EASAC pro životní prostředí Michael Norton. V čem je problém s biomasou, která se mezi obnovitelnými zdroji doposud vždy uváděla na čelném místě?

Lesní biomasa se často mylně považuje za uhlíkově neutrální zdroj obnovitelné energie. Zvláště to platí v kontextu Pařížské dohody z roku 2015, jejímž cílem je významné snížení emise skleníkových plynů Evrospké unie do roku 2030. Zpráva EASAC (Expertní rada evropských akademií) se snaží upozornit politiky, aby přehodnotili svůj přístup k využívání lesní biomasy.

Dosud převládá názor, že při spalování biomasy dojde k produkci stejného množství CO2, který rostlina potom spotřebuje při svém růstu. Může to být sice pravda z dlouhodobého hlediska, ale ve skutečnosti to trvá dost dlouhou dobu, než nová vegetace oxid uhličitý absorbuje. Vědci popisují, že tento návrat oxidu uhličitého do přírody může trvat desítky let, v některých případech to jsou dokonce stovky let. A celou tu dobu uhlík přispívá ke změnám klimatu stejnou měrou jako spalování uhlí nebo ropy.

Není biomasa jako biomasa

Lesní biomasa se v Evropské unii klasifikuje jako obnovitelný zdroj energie, paradoxně její spalování může mít podobný i horší účinek než spalování uhlí, uvádějí vědci. Problémem je podle autorů zprávy, že se princip uhlíkové neutrality zjednodušuje – horizont desítek až stovek let totiž může znamenat, že uhlík může za tu dobu významným způsobem přispět k dalším změnám klimatu.

„Jak ukazují naše poslední zprávy o emisích, hrozí nám nebezpečí, že nesplníme požadavky Pařížské dohody. Pokud bude Evropská unie a její členské státy dál počítat lesní biomasu jako obnovitelný zdroj energie a nebude řešit její klimatický dopad případ od případu, můžeme si těmito obnovenými zdroji dokonce naše uhlíkové emise zvýšit,“ popsal jádro problému profesor Norton.

„Cíle v obnovitelných zdrojích v EU jsou stále ambicioznější, což je pozitivní trend. Ale politici musí zajistit, aby obnovitelné zdroje byly opravdu obnovitelné. Bioenergie z lesní biomasy není v kontextu Pařížské klimatické dohody obnovitelná,“ dodal William Gillet, ředitel energetických programů EASACu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 10 hhodinami

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 13 hhodinami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
před 14 hhodinami

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
včera v 12:46

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
včera v 11:30

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...