Kde se vzali černoši v Asii? Genetická analýza ukázala, že tu byli dříve než dnešní obyvatelé

Prestižní vědecký časopis Science publikoval výsledky výzkumu, který poprvé poodhaluje genetické pozadí vzniku současné populace jihovýchodní Asie. Zdejší negrité mají kořeny u lovců a sběračů, kteří oblast obývali ještě před příchodem „kolonialistické“ populace z oblasti jižní Číny. Jedním z členů mezinárodního vědeckého týmu i spoluautorem publikace je Pavel Flegontov z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.

Jihovýchodní Asie byla plošně osídlena moderním člověkem před padesáti tisíci lety. Podobně jako v jiných částech světa sem přineslo zásadní změny rozšíření zemědělství, zejména pěstování rýže. Stalo se tak před 4500–4000 lety, přičemž se navždy změnily nejen samotné lidské populace, ale také rozšíření jazyků, technologie a způsob získávání obživy.

Na základě archeologických nálezů, zejména jednotného stylu nástrojů a keramiky napříč regionem, se předpokládalo, že populační a kulturní změny provázející nástup zemědělství v jihovýchodní Asii probíhaly v důsledku imigrace zemědělců, kteří nebyli blízce příbuzní s tamními lovci a sběrači.

Předpokládalo se rovněž, že příchozí zemědělci mluvili austroasijskými jazyky, které jsou dnes v regionu rozšířeny jen ostrůvkovitě. Znamená to, že plošné rozšíření jazyků jako například thajština, barmština a malajština, které dnes v regionu dominují, je důsledkem až pozdějších stěhování populací.

Jakkoliv je archeologický záznam výmluvný, neexistovaly dosud genetické analýzy, které by ověřily platnost hypotézy o příchodu zemědělců z jižní Číny ani to, do jaké míry jsou dnešní majoritní skupiny obyvatel jihovýchodní Asie od dávných zemědělců odvozeny.

Kdo osídlil jihovýchodní Asii?

Mezinárodní tým čtyřiatřiceti vědců ze čtrnácti zemí čtyř kontinentů geneticky prozkoumal vzorky kostí pocházející od osmnácti různých lidí napříč jihovýchodní Asií. Stáří kostí se přitom pohybovalo od 1700 do 4100 let, a pokrývalo tak období bezprostředně následující po plošném rozšíření zemědělství v neolitu až do doby železné.

Genetické analýzy potvrdily předpoklad, že zemědělci do jihovýchodní Asie přišli z jižní Číny, i to, že nejspíše mluvili austroasijskými jazyky. Těmito jazyky odvozenými z jazyka, možná jazyků, prvních zemědělců jihovýchodní Asie se dodnes mluví od Indie po Vietnam.

Překvapivý byl vysoký podíl genetické informace pocházející z populací lovců a sběračů, který činil pětadvacet až třicet procent. Ukázalo se tak, že lovci a sběrači s nově příchozími zemědělci nejen přicházeli do styku, ale také se s nimi mísili.

Není dosud jasné, zda se tak dělo již v Číně, nebo až v jihovýchodní Asii. Důležité ale je, že právě tehdy došlo k výrazné obměně populací i jazyků jihovýchodní Asie, a právě tehdy vznikal typický genetický profil, charakteristický pro dnešní populaci regionu. Podobně jako v Evropě, i v jihovýchodní Asii totiž vykazují od doby bronzové dávní lidé blízkou příbuznost s majoritními skupinami současné populace.

Zemědělci, kteří přišli do jihovýchodní Asie, však původní lovce a sběrače zcela nevytlačili. „Předchozí genetický výzkum ukázal, že populace takzvaných negritů v jihovýchodní Asii jsou přímými potomky původních lovců a sběračů, kteří oblast obývali před příchodem zemědělců,“ upřesňuje genetik Pavel Flegontov, který je členem autorského týmu.

„Mezi potomky prastarých lovců a sběračů, relativně málo promíšených s Asiaty, patří například Ongové z Andamanských ostrovů, Jehai, Bateq a jiné etnické skupiny v Malajsii, nebo Maniq v Thajsku. Malým tělesným vzrůstem, tmavou pletí a kudrnatými černými vlasy připomínají negrité africké pygmeje a výrazně se tak liší od většiny obyvatel Asie. Některé komunity negritů dodnes žijí v lesích jihovýchodní Asie, kde si uchovávají lovecko-sběračský způsob života,“ dodává. 

Studie na druhou stranu také ukázala, že výše popsaný scénář není univerzální pro celý region. Situace byla poněkud složitější a jihovýchodní Asii zjevně osidlovali zemědělci nejen z jižní Číny. Například vzorky z území Barmy zřetelně neměly austroasijský původ a lze se domnívat, že tamní zemědělská kolonizace probíhala z jiného zdroje ve východní Asii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 5 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 8 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 13 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...