VIDEO: Mladý vědec objevil první mantí školku v oceánu

Studenti ze Scrippsova oceánografického institutu objevili první mantí školku. Leží v Mexickém zálivu nedaleko pobřeží Texasu a slouží jako místo, kde mohou vyrůstat mláďata těchto obřích paryb.

Vědci manty, obří rejnoky velké až sedm metrů, studují desítky let, ale o jejich mláďatech toho vědí zatím překvapivě málo. „Je to pro nás temné území, protože jsme mláďat pozorovali tak málo,“ uvedl Joshua Stewart, student, který první známou školku mant objevil.

„Tento objev jakési školky pro manty zdůrazňuje, jak důležité je chránit některé oblasti moře – mohou být klíčové pro zachování mnoha druhů.“ Současně tento objev dává vědcům mnohem lepší porozumění celému druhu.

Co (ne)víme o mantách

Mantám se říká něžní obři oceánů. Jde o gigantické rejnoky, kteří se živí jen planktonem. Ten „sklízí“ při svých pomalých cestách oceánem. Nejčastěji se nacházejí v tropických a subtropických vodách – mohou v nich žít téměř po celé planetě. Zajímavé je, že vědcům se v podstatě v populacích mant téměř nepovedlo najít mláďata.

Joshua Stewart pátrání po nich zasvětil celé své vysokoškolské studium. Přestože narazil na stovky mant v dospělém věku, až do roku 2016 neviděl jediné mládě. To se mu povedlo objevit v chráněné lokalitě Flower Garden Banks. Po prvním náhodném setkání se sem vypravil vícekrát a opravdu zde našel množství mladých mant.

Upřel tedy na tuto lokalitu svou pozornost, podařilo se mu najít data a fotografie od vědců, kteří zde pracovali 25 let. Na fotkách se mu podařilo mladé manty snadno rozeznat – mají velmi typické skvrny na spodní straně těla. Z analýzy snímků mu vyšlo, že asi 95 procent všech mant ve Flower Garden Banks jsou mladí jedinci; jejich velikost totiž nepřesáhla „pouhých“ 2,5 metru.

Školka pro paryby

Jedná se zkrátka o oblast, kde se z nějakého zatím neznámého důvodu zdržují mladé manty – funguje to tedy jako jakási školka nebo jesle. Tato oblast je zřejmě výjimečně bezpečná, vliv může mít například i to, že jde o chráněné území, kde parybám nehrozí žádné nebezpečí od člověka. Vědci výsledky své práce popsali v práci v odborném časopise Marine Biology.

Skvělé zprávy pro manty

„Pro manty žijící v Mexickém zálivu jsou to skvělé zprávy,“ komentoval výsledky práce George P. Schmahl, který zodpovídá za mořskou rezervaci Flower Garden. Tato oblast se vyznačuje korálovými útesy, jež se podařilo uchovat v mnohem lepším stavu než jiné části Mexického zálivu.

Podle vědců mladým mantám také vyhovuje mělká voda, kde se mohou snadno a rychle ohřát poté, co se potopí do větších hloubek při pátrání po potravě.

Právě hlouběji se nacházejí výživnější druhy planktonu, který manty vyhledávají jako svou potravu. Vědci teď plánují, že začnou mladé manty označovat pomocí čipů, díky čemuž je budou moci v budoucnosti sledovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 2 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 12 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...