Řada z nejstarších a největších afrických baobabů během posledních 10 let uhynula. Některé z nich přitom pamatovaly starověké Řecko.
Vědci spekulují, že stromy staré 1100 až 2500 let s kmeny tlustými jako autobus zahubily změny klimatu. „Informujeme, že devět ze třinácti nejstarších stromů buď zemřelo, nebo zkolabovaly jejich nejstarší části. Stalo se to v posledních dvanácti letech,“ uvedli biologové ve článku, který vyšel v pondělí v odborném časopise Nature Plants. Podle této práce jde o „událost nevídaných rozměrů“.
„Rozhodně je to šokující a dramatické zažít během našich časů umírání tolika tisíc let starých stromů,“ popsal své dojmy spoluautor studie Adrian Patrut z Rumunska.
Mezi devíti mrtvými stromy jsou také čtyři z vůbec největších baobabů v Africe. Příčina je sice neznámá, ale vědci mají konkrétní podezření, byť zatím nepodložené fakty: „Zánik těchto monumentálních baobabů může být asociován alespoň částečně se značnými změnami klimatických podmínek, které postihují zejména jižní část Afriky.“ Současně mezinárodní vědecký tým složený z expertů z Rumunska, USA a Jižní Afriky dodává, že je nutný další detailnější výzkum, aby tato podezření potvrdil nebo vyvrátil.
Mrtvé baobaby
Vědci zkoumali v průběhu let 2005–2017 prakticky všechny opravdu velké a tedy i staré africké baobaby – bylo jich celkem přes šedesát. Poté, co zpracovali data o výšce, kvalitě dřeva, věku a další, zjistili, že většina těch nejstarších a největších stromů v průběhu výzkumu zemřela.
Všechny se nacházely ve stejné oblasti na jihu Afriky – v Zimbabwe, Namibii, Jižní Africe, Botswaně a Zambii. Baobab je podle botaniků, kteří se na této studii podíleli, největším a současně nejdéle žijícím kvetoucím stromem. Roste v savanách Afriky, na Madagaskaru, ale také na severozápadě Austrálie, kam byl ale zřejmě zavlečen.
Baobab jako živá oáza
Může měřit až 30 metrů na výšku, má vysoký a silný kmen, na jehož vrcholu je rozložitá kompaktní koruna, která připomíná spíše kořeny. Mají měkké vláknité dřevo, které je schopné skvěle zadržovat vodu – právě podle jejího množství se dokonce mění průměr kmene stromu. Zajímavé je, že kromě hmyzu se na opylování některých druhů baobabů podílí také savci – konkrétně kaloni a dokonce lemuři. Plody baobabů slouží jako potrava pro řadu druhů zvířat i pro člověka; obecně tyto stromy fungují jako jakési oázy biodiverzity v poměrně suchých a jinak neúrodných oblastech.
Některé kmeny těchto stromů se využívají také jako domy, skladiště nebo dokonce garáže. Lidé mohou jíst i listy, které chutnají jako salát; také se používají na výrobu nejrůznějších košíků, pokrývek hlavy nebo oblečení.
Co vědci zjistili
Smyslem této studie nebylo zjišťovat, jak jsou baobaby ohrožené – jednalo se tak o neočekávaný výsledek. Vědci chtěli popsat, jak rychle a jakým způsobem tyto stromy rostou. Ukázali také, že za normálních okolností se jedná o velice odolné stromy – mohou shořet, mohou přijít o kůru, ale ze všeho se vzpamatují.
Pokud ale začnou umírat, prostě shnijí od středu a pak, když je dřevo narušené, strom spadne. Vědci na mrtvých ani umírajících stromech nebyli schopní najít žádné stopy po infekci, nadměrném poškození ani žádnou další příčinu, která by mohla jejich zánik způsobit.
