Týden ve vědě: Od nesmrtelných prasečích buněk po neznámého dino-ptáka

Co důležitého se stalo v prvním dubnovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který uvidíte v neděli v 18:30 na ČT24.

Vědci dokázali vrátit život buňkám v mozcích mrtvých prasat

Tým vědců z americké Yaleovy univerzity dokázal až na 36 hodin obnovit cirkulaci krve do mozků z mrtvých prasat, a přivést tak miliardy mozkových buněk zpět k životu. O pokusech, které „by mohly změnit definici smrti“, informoval tento týden magazín MIT Technology Review.

Projekt před měsícem popsal vedoucí týmu Nenad Sestan na mítinku v americkém Národním ústavu zdraví (NIH). Podrobné výsledky experimentu ale zatím nejsou veřejně známé a čekají na publikaci v odborném časopise. Sestan je ale podle MIT Technology Review na březnové přednášce označil za „nečekané“ a „ohromující“, neboť miliardy individuálních buněk byly po napojení na umělý krevní oběh zdravé a schopné běžné činnosti.

Na nebi je vidět nová hvězda, oznámili astronomové. Nova se objevila v souhvězdí Persea

Na konci dubna zaskočil astronomický svět japonský vědec Yuji Nakamura, když oznámil, že se na obloze objevila hvězda, která nikdy předtím nebyla vidět pouhým okem. Astronom poprvé pozoroval nečekané vzplanutí hvězdy Vo392 v souhvězdí Persea. Existovala sice i dříve, ale byla natolik málo jasná, že k jejímu pozorování bylo zapotřebí hvězdářských dalekohledů. Jedná se o proměnnou hvězdu UG, jejíž jasnost se pohybuje normálně mezi 14–17 mag, v současné době však její jasnost stoupla až na 6,2 mag.

To znamená, že je vidět dostatečně dobře i malým dalekohledem, jako je třeba lovecký triedr, ale lidé s dobrým zrakem by ji na dokonale temné a čisté obloze mohli vidět i pouhým okem. Astronom John Bortle říká: „Jde o unikátní případ v dějinách astronomie proměnných hvězd.“

WHO: Devět lidí z deseti dýchá znečištěný vzduch. Ročně kvůli tomu umře sedm milionů osob

Sedm milionů lidí na celém světě každoročně umírá v důsledku znečištění ovzduší. Ve své nové zprávě to uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO), podle níž se tento údaj za posledních šest let prakticky nezměnil. Ve vyspělých zemích se kvalita ovzduší podle WHO sice zlepšuje, v řadě rozvojových států je ale naopak situace čím dál horší.  

Globálně pak devět z deseti lidí na planetě dýchá znečištěný, či přímo velmi nebezpečný vzduch. Hladina kontaminace silně závisí na finančních možnostech vlád v příslušných zemích a na jejich ochotě proti znečištění ovzduší bojovat, poznamenala WHO. Více než 90 procent úmrtí, k nimž přispívá znečištění ovzduší, připadá na země s nízkými či středními příjmy, především v Asii a v Africe.

Jak mluvit perfektně anglicky? Klíčem je začít se učit už jako dítě

Velké množství důkazů naznačuje, že naučit se nový jazyk je pro dospělého mnohem složitější než pro děti nebo dospívající. Vědci proto nyní studují, jaká období lidského života jsou pro tuto činnost nejvhodnější. Podle velké studie, která vznikla na Massachusettském technologickém institutu (MIT), je ideální začít s cizí řečí už před desátým rokem života.

Cichlidy se naučily, jak přemoci mazanou rybí kukačku, ukázal výzkum českých biologů

Peřovec kukaččí své české jméno získal podle své strategie rozmnožování. Tato ryba totiž podkládá své jikry cichlidám z afrického jezera Tanganika, které jsou příkladnými rodiči svých potomků a starají se o ně ve vlastním hrdelním vaku. Mláďata peřovců se líhnou dříve než vlastní potomci hostitelských cichlid a začnou požírat jejich jikry. Tato strategie se nazývá hnízdní parazitismus a je jediným známým příkladem mezi obratlovci mimo ptačí říši. 

Tým českých vědců z Ústavu biologie obratlovců nyní jako první provedl experimentální studii s těmito zajímavými rybami, aby zjistil, že hostitelské ryby využívají zkušenosti a jsou schopny naučit se, jak cizí jikry odmítat.

Národní muzeum 150 let netušilo, že má nejstarší suchozemskou rostlinu na světě

Vědcům z Národního muzea se podařilo najít světový unikát – větévku nejstarší dosud objevené suchozemské rostliny. Její tělo uložené v sopečných usazeninách před 432 miliony lety dokazuje, že tehdejší suchozemská flóra už byla schopna produkovat kyslík, a musela mít proto zelenou barvu. Objev oznámili vědci z Národního muzea, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Geologického ústavu Akademie věd ČR ve vědeckém časopise Nature Plants.

Čelisti dinosaura, mozek ptáka. V USA našli pozůstatky pozoruhodného tvora

V USA se našly zachované fosilie pravěkých ptáků ichthyornisů. Měli ještě znaky dinosaurů, ale také už ptáků. 

Mořský pták, který žil před 85 miliony let v oblasti teplého a mělkého moře, jež kdysi rozdělovalo severoamerický kontinent, se podle vědců vyznačoval překvapující směsicí znaků dinosaurů a moderních ptáků. Odborníci informovali o nálezu čtyř nových fosilií ichthyornise, který měl jak zobák, tak zuby a který žil podobným stylem jako dnešní racci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Táta, máma – a druhá máma. Děti se třemi biologickými rodiči se rodí bez genetické nemoci

Asi jedno dítě ze dvou set se rodí s genetickou poruchou mitochondrií, která se dědí po matce. Britští vědci našli způsob, jak problém vyřešit – vyžaduje ale dalšího genetického rodiče. Dětí s kombinací DNA tří lidí už je osm a brzy se narodí další.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kočky spí častěji na levém boku. Vědci věří v evoluční důvody

Spánek na levém boku by kočkám mohl pomáhat přežít v nebezpečných podmínkách, ale také po probuzení ze spánku reagovat rychleji na blížící se kořist. Popsala to nová studie, která vyšla v recenzovaném žurnálu.
před 15 hhodinami

Sluneční exploze vytvořila na tváři hvězdy obří jizvu

Před dvěma dny, 15. července, se na levé části Slunce vytvořil masivní filament. Tento oblak hustšího a chladnějšího plazmatu byl tak silný, že na povrchu hvězdy vytvořil jasně viditelný kaňon, který připomínal jizvu na tváři.
před 21 hhodinami

Ultrazpracované potraviny způsobují řadu problémů. Chemii „nasávají“ i ze strojů

Chipsy, hamburgery, slazené nápoje, ale i spousta dalších průmyslově zpracovaných potravin může způsobovat řadu civilizačních chorob a také významně přispívat k obezitě. Vědci v řadě nových studií popisují nejen dopady, ale také příčiny toho, proč je tento druh potravy tak zdraví škodlivý.
včera v 07:00

Před osmdesáti lety vyšlo slunce dvakrát: Oppenheimer odpálil první atomovou zbraň

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.
16. 7. 2025Aktualizováno16. 7. 2025

Ani stopa po problémech. Obří dánská studie zkoumala riziko hliníku ve vakcínách

Z minulých desetiletí existuje spousta důkazů o bezpečnosti vakcín. Vzhledem k nové vlně obav z očkování ale přicházejí i nové studie. Jedna z nich nyní rodiče uklidňuje – hrozby spojované s hliníkem v očkovacích látkách jsou dle ní nesmyslné.
16. 7. 2025

Uherské Hradiště opakovaně ničily povodně. Archeologové zkoumali jeho odolnost

Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím, které ho proslavilo nejvíc. Archeologové zjistili, že zde lidé žili a obchodovali už na přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd, odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy.
16. 7. 2025

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
15. 7. 2025
Načítání...