„Moje práce nahrazuje steroidy,“ říká Emil Bolek. Pomohl k medailím těm nejlepším Čechům

55 minut
Hyde Park Civilizace: Emil Bolek
Zdroj: ČT24

Pár centimetrů nebo zlomků sekundy. Šampionáty, olympiády a světové poháry často rozhodují ty nejmenší detaily. Nejlepší sportovci proto potřebují odborníky, kteří jim pomůžou trénink vyladit přesně na míru. Jedním z takových expertů je doktor Emil Bolek. Byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Vše začíná na trenažéru – na něm vědci sportovcům naměří většinu důležitých hodnot a pak je analyzují. Sportovci začínají na trenažéru zvolna a postupně přidávají. Počítač při tom zaznamenává tepovou a dechovou frekvenci, objem a složení vydechovaného vzduchu a další údaje.

Cílem je sportovce dostat až na hranici jeho možností. Hned po zátěži se odebírá krev, jejíž analýza pomůže v dalším plánování tréninku.

„Dá se tím zjistit kvalita tréninku, který ti sportovci absolvovali – tedy jestli to má efekt takový, jaký jsme očekávali, anebo ne. Podle toho můžeme pro příští období trénink změnit tak, aby to bylo pro závodníky co nejefektivnější,“ popisuje Petr Náprstek, vedoucí trenér oddílu kanoistiky v pražské Dukle.

Pomáhá těm nejlepším

Emil Bolek s vrcholovými sportovci spolupracuje přes deset let. A přispěl tak k největším úspěchům této doby: Od lyžařky Kateřiny Neumannové, přes veslařku Miroslavu Knapkovou, atletku Zuzanu Hejnovou, kajakáře Josefa Dostála nebo bikera Jaroslava Kulhavého, až k celé plejádě biatlonistů, cyklistů, kanoistů a dalších. Včetně řady medailistů z olympiád nebo světových šampionátů.

„Přes zimu probíhají hlavně laktátové testy, které děláme u mě doma na trenažéru, kde se stanovují různé prahy. Díky tomu víme, kam nás trénink posouvá - a potom děláme vlastně i testy v terénu,“ popsal smysl takových testů biker Jaroslav Kulhavý, držitel zlaté a stříbrné olympijské medaile.

Jak vypadá takové testování, popisuje biatlonista Michal Krčmář, držitel stříbrné olympijské medaile: „Na soustředění to proběhne třeba tak, že ráno vstaneme, jdeme na ranní nebo večerní odběr, to se udělá trošku detailnější. Na tréninku nám potom odebírá krev z ucha pan Bolek, kde zjišťujeme laktát - v jaké se pohybujeme zóně, v jakém jsme zatížení při daném tréninku.“

Riziko jménem nepovolené látky

Podobné postupy jako v případě Bolka jsou dnes pevnou součástí vrcholového sportu po celém světě. Ten je totiž vedle dřiny a odříkání i velká věda. Problémem je ale doping. Svědčí o tom tři jména: Hana Trejbalová, Jiří Skobla nebo Jaroslav Brož - tři špičkoví čeští atleti, které pojí předčasné a náhlé úmrtí a u kterých se už v 60. a 70. letech objevilo podezření na doping.

Jiří Skobla se k němu dokonce přiznal přímo před televizními kamerami: „Myslím, že na vědeckém základě a pod lékařskou kontrolou, by se doping mohl brát. Obzvlášť u některých druhů sportů,“ řekl tento koulař roku 1968, jak informoval pořad Reportéři.

Někteří pamětníci dnes říkají, že výše zmíněná úmrtí sportovců komunistický režim vystrašila. A ten pak začal z velké míry raději sport kontrolovat sám. Československo se tak podle nich zařadilo po bok dalších zemí socialistického bloku - jako byly NDR nebo Sovětský svaz - se státem řízeným dopingovým programem.

Doping během studené války ale nebyl jen doménou Východu. Obrovským skandálem bylo olympijské finále v běhu na sto metrů v Soulu v roce 1988; očekávaný souboj Američana Carla Lewise a Kanaďana Bena Johnsona se změnil v jasnou záležitost kanadského sprintera. Vítěz navíc vytvořil nový světový rekord, sláva mu ale vydržela jen den. Zlatou medaili musel kvůli dopingu vrátit - zůstala mu ostuda a hlavní role v jednom z nejkřiklavějších dopingových případů historie.

Na Johnsona pomyslně navázal americký cyklista Lance Amrstrong. Sedminásobný vítěz Tour de France a jedna z největších postav cyklistické historie. Přiznal se po letech zapírání…

Doping v současnosti

Medaile, rekordy a vítězství jsou ale stále i otázkou prestiže mezi národy. To se provalilo v Soči, kde se podle výpovědi bývalého šéfa moskevské antidopingové laboratoře ve velkém manipulovalo se vzorky. A to v režii ruského státu. Měl tak vyvrcholit systém vypracovaný už v předchozích letech.

Došlo proto na zákazy, které v historii sportu nemají obdoby. Ruští atleti nemohli na olympiádu do Ria. A zimní hry v Pchjongčchangu byly bez oficiální ruské výpravy úplně. I přes dva dopingové případy pak Mezinárodní olympijský výbor obnovil Rusku členství tři dny po jejich skončení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
před 12 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 14 hhodinami

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
před 18 hhodinami

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
před 20 hhodinami

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
28. 3. 2025

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
28. 3. 2025

Zemětřesení v Asii mohlo připravit o život až sto tisíc lidí, ukazuje model

Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
28. 3. 2025

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
28. 3. 2025
Načítání...