Galerie: Lékařské vyšetření v modelu orbitální stanice Saljut 6 v kosmickém komplexu J. A. Gagarina v Hvězdném městečku v SSSR, kde probíhala příprava kosmonautů Remka (uprostřed) a Gubareva na společný start do vesmíru.
Remkův let byl bezesporu úspěchem československého výzkumu. Přesto se nad ním vznášela řada dohadů. Jedním z nich bylo například to, proč vlastně Remek dostal přednost před druhým mužem, který se k letu připravoval, Oldřichem Pelčákem.
Kolovala o tom řada fám a dohadů. Například ta, že Vladimír Remek letěl proto, že jeho otec byl Slovák, matka Češka, takže byl vlastně autentický Čechoslovák.
Vladimír Remek a chlorella
Let československého občana do kosmu byl také chápán jako manifestace československo-sovětského přátelství. Někdo jej vnímal i jako úlitbu za sovětskou okupaci.
Skutečností nicméně je, že Československo se v té době velmi významně podílelo na programu výzkumu vesmíru Interkosmos. Přibližně na stejné úrovni byly také NDR a Polsko. Jak ale v jednom rozhovoru vzpomínal Oldřich Pelčák, přednost nakonec dostalo Československo. „Protože to by byl pěkný bordel, kdyby dřív letěli Němci, kteří prohráli válku!“ řekl k tomu před lety časopisu Týden.
Historie Remkovy cesty do vesmíru se začala psát v roce 1976, když vojenští lékaři povolali na lékařské prohlídky osmdesát pilotů. Hustým sítem prohlídek prošli čtyři, mezi nimi byl kromě Remka a Pelčáka i pozdější šéf českého letectva Ladislav Klíma a Michal Vondroušek.
Po mnohaměsíčním tvrdém výcviku dvou posádek (Remek s Gubarevem, Pelčák s Nikolajem Rukavišnikovem) nakonec jen několik dnů před startem Praha rozhodla, že poletí Remek.
Kosmická loď s Remkem na palubě měla původně odstartovat v pro komunisty symbolický den 25. února, tedy výročí takzvaného Vítězného února. Kvůli technickým problémům se však od kosmodromu v kazašské stepi odlepila 2. března 1978. Po startu pak zamířila k orbitálnímu komplexu Saljut, na němž kosmonauti strávili osm dní vyplněných prací, ale i televizním přenosem.
Na Zem se první mezinárodní vesmírná posádka vrátila 10. března 1978. Remek byl 87. člověkem v kosmu, před ním se tam podívalo 43 sovětských kosmonautů a 43 amerických astronautů. Ve vesmíru strávil sedm dní, 22 hodin a 18 minut.
Život, který vedl do vesmíru
S armádou se rozloučil v hodnosti plukovníka v roce 1995, když po neshodách odešel z vedoucí funkce v Muzeu letectví a kosmonautiky v Praze-Kbelích. Poté pracoval přes pět let jako obchodní zástupce ČZ Strakonice v Moskvě a generální ředitel společného podniku CZ-Turbo-GAZ v ruském Nižním Novgorodu.
Návrat Vladimíra Remka z kosmu
Následně se stal obchodním radou českého velvyslanectví v Rusku. V roce 2004 byl zvolen na komunistické kandidátce poslancem Evropského parlamentu, mandát obhájil v roce 2009. V roce 2013 ho prezident Miloš Zeman prosadil za velvyslance v Rusku, pověřovací listiny předal v lednu 2014, čímž se oficiálně ujal funkce. V ní skončil letos v lednu a odešel do důchodu.
Remek je podruhé ženatý, z každého manželství má jednu dceru. V roce 2001 přežil pád vojenského vrtulníku, na jehož palubě cestoval společně s americkým astronautem Eugenem Cernanem.