Nejstarší jeskynní umění podle vědců vytvářeli neandrtálci. Kresby jsou staré nejméně 64 000 let

Zdaleka nejstarší známé jeskynní výtvarné umění vytvořili neandrtálci. Tvrdí to mezinárodní vědecký tým, který ve španělských jeskyních našel kresby staré nejmíň 64 000 let. Jeho studii otiskl ve svém aktuálním vydání americký vědecký magazín Science.

Vědci našli ve španělských jeskyních výtvarná zobrazení, jako například obrys ruky a geometrické tvary, která jsou stará nejméně 64 000 let, a vznikla tudíž zhruba 20 000 let před příchodem Homo sapiens sapiens, člověka dnešního typu, do Evropy. Tým kolem Dirka Hoffmanna z lipského Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii z toho vyvozuje, že Homo neanderthalensis byl modernímu člověku duševně rovnocenný.

V jedné z jeskyní kromě toho skupina vedená rovněž Dirkem Hoffmannem našla proděravěné mušle a pigmenty barev staré nejméně 115 000 let. Na základě toho vědci v časopise Science Advances usuzují, že schopnost symbolického myšlení byla vlastní už společnému předkovi člověka rozumného a neandrtálce, žijícímu už před 500 000 lety v Africe.

Poznatky podle agentury DPA přiživují několik desetiletí trvající debatu o tom, zda neandrtálci a případně i jiné lidské druhy byli schopni symbolických duchovních výkonů, jako jsou výtvarná díla. Doposud většina vědců tyto schopnosti přisuzovala výlučně modernímu člověku rozumnému.

Jeskynní umění, včetně vyobrazení zvířat, geometrických kreseb a obrysů rukou, našli vědci v jeskyních La Pasiega v severošpanělském regionu Kantábrie, Maltravieso v Extremaduře a v andaluském Ardales nedaleko Málagy.

Odborníkům se však podařilo určit jen stáří kontur rukou a geometrických linií díky uhličitanovému povlaku na barevných pigmentech. Zobrazení zvířat mohla vzniknout i později.

Neandrtálci nebyli primitivové

„Naše výsledky datace ukazují, že jeskynní umění v těchto španělských lokalitách je mnohem starší, než se dosud předpokládalo,“ konstatoval spoluautor studie Alistair Pike ze Southamptonské univerzity.

Ředitel lipského Institutu Maxe Plancka Jean-Jacques Hublin, který se na studii nepodílel, však upozorňuje, že v uplynulých desetiletích se objevilo mnoho náznaků, že neandrtálci byli komplexní bytosti. Varoval však před spekulacemi, že byli moderním lidem rovnocenní. „Neandrtálci nám byli v mnohém blízcí, ale nebyli jako my,“ cituje Hublina DPA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...