Akademie věd ocenila tři špičkové experty za rozvoj fyziky nebo biologie

Akademie věd udělila ceny za fyziku, biologii a geologii třem vědcům, kteří výrazně přispěli k rozvoji těchto oborů. Ocenění předala ve čtvrtek odpoledne předsedkyně Akademie věd (AV ČR) Eva Zažímalová. Jednu z medailí převzal František Krahulec z Botanického ústavu AV ČR, další dvě pak dostali zahraniční odborníci, kteří úzce spolupracují s českými vědci.

Fyzika: odborník na slitiny

Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách převzal profesor Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne Jean-Luc Martin, který letos oslaví 80. narozeniny. „Věnuje se zejména studiu vztahu mezi mikrostrukturou moderních slitin i modelových materiálů a jejich mechanické odezvě. Zasloužil se o navázání vztahů mezi českými kolegy a špičkovými světovými laboratořemi v oblasti materiálové fyziky,“ uvedla o něm AV ČR.

Martin proslul již v 80. letech studiemi o chování materiálů v jaderných reaktorech. Na řadě experimentálních metod ses ním podíleli čeští vědci. „Tato spolupráce vedla v posledních dvaceti letech k téměř padesáti publikacím, z nichž většina byla zveřejněna v prestižních mezinárodních časopisech jako Philosophical Magazine, Acta Materialia či Intermetallics,“ sdělila AV ČR.

Geologie: popularizátor a znalec Českého masivu

V oboru geologie získal medaili Františka Pošepného slovenský badatel s úzkou vazbou na Česko Jozef Michalík z Geologického ústavu Slovenské akademie věd. Tento ústav Michalík v minulosti i vedl. Kromě toho je popularizátorem geologie, autorem učebnic a organizátorem odborných konferencí a exkurzí. S českou vědeckou komunitou úzce spolupracoval při výzkumu Českého masívu a jeho východního předpolí.

Biologie: Znalec mikroevoluce

Medaili G. J. Mendela, která se uděluje za zásluhy v biologických vědách, dostal František Krahulec. AV ČR ho charakterizuje jako „jednoho z našich nejvýznamnějších znalců rostlinstva, jeho dynamiky a mikroevoluce“. Původně se zabýval studiem vegetace, konkrétně strukturou společenstev luk. Popsal, jak příroda reaguje na změny krajiny a zásahy člověka, konkrétně na příliv cizích nebo geneticky modifikovaných druhů. Podle zprávy zachytil „evoluci v akci“, aniž by tím ztratil smysl pro celek.

Krahulec byl v letech 1995–2003 ředitelem Botanického ústavu. Kromě toho je úspěšným pedagogem, který vychoval řadu doktorských studentů.