Akademie věd ocenila tři špičkové experty za rozvoj fyziky nebo biologie

Akademie věd udělila ceny za fyziku, biologii a geologii třem vědcům, kteří výrazně přispěli k rozvoji těchto oborů. Ocenění předala ve čtvrtek odpoledne předsedkyně Akademie věd (AV ČR) Eva Zažímalová. Jednu z medailí převzal František Krahulec z Botanického ústavu AV ČR, další dvě pak dostali zahraniční odborníci, kteří úzce spolupracují s českými vědci.

Fyzika: odborník na slitiny

Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách převzal profesor Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne Jean-Luc Martin, který letos oslaví 80. narozeniny. „Věnuje se zejména studiu vztahu mezi mikrostrukturou moderních slitin i modelových materiálů a jejich mechanické odezvě. Zasloužil se o navázání vztahů mezi českými kolegy a špičkovými světovými laboratořemi v oblasti materiálové fyziky,“ uvedla o něm AV ČR.

Martin proslul již v 80. letech studiemi o chování materiálů v jaderných reaktorech. Na řadě experimentálních metod ses ním podíleli čeští vědci. „Tato spolupráce vedla v posledních dvaceti letech k téměř padesáti publikacím, z nichž většina byla zveřejněna v prestižních mezinárodních časopisech jako Philosophical Magazine, Acta Materialia či Intermetallics,“ sdělila AV ČR.

Geologie: popularizátor a znalec Českého masivu

V oboru geologie získal medaili Františka Pošepného slovenský badatel s úzkou vazbou na Česko Jozef Michalík z Geologického ústavu Slovenské akademie věd. Tento ústav Michalík v minulosti i vedl. Kromě toho je popularizátorem geologie, autorem učebnic a organizátorem odborných konferencí a exkurzí. S českou vědeckou komunitou úzce spolupracoval při výzkumu Českého masívu a jeho východního předpolí.

Biologie: Znalec mikroevoluce

Medaili G. J. Mendela, která se uděluje za zásluhy v biologických vědách, dostal František Krahulec. AV ČR ho charakterizuje jako „jednoho z našich nejvýznamnějších znalců rostlinstva, jeho dynamiky a mikroevoluce“. Původně se zabýval studiem vegetace, konkrétně strukturou společenstev luk. Popsal, jak příroda reaguje na změny krajiny a zásahy člověka, konkrétně na příliv cizích nebo geneticky modifikovaných druhů. Podle zprávy zachytil „evoluci v akci“, aniž by tím ztratil smysl pro celek.

Krahulec byl v letech 1995–2003 ředitelem Botanického ústavu. Kromě toho je úspěšným pedagogem, který vychoval řadu doktorských studentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 6 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 7 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 23 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
včera v 14:38

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...