Akademie věd ocenila tři špičkové experty za rozvoj fyziky nebo biologie

Akademie věd udělila ceny za fyziku, biologii a geologii třem vědcům, kteří výrazně přispěli k rozvoji těchto oborů. Ocenění předala ve čtvrtek odpoledne předsedkyně Akademie věd (AV ČR) Eva Zažímalová. Jednu z medailí převzal František Krahulec z Botanického ústavu AV ČR, další dvě pak dostali zahraniční odborníci, kteří úzce spolupracují s českými vědci.

Fyzika: odborník na slitiny

Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách převzal profesor Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne Jean-Luc Martin, který letos oslaví 80. narozeniny. „Věnuje se zejména studiu vztahu mezi mikrostrukturou moderních slitin i modelových materiálů a jejich mechanické odezvě. Zasloužil se o navázání vztahů mezi českými kolegy a špičkovými světovými laboratořemi v oblasti materiálové fyziky,“ uvedla o něm AV ČR.

Martin proslul již v 80. letech studiemi o chování materiálů v jaderných reaktorech. Na řadě experimentálních metod ses ním podíleli čeští vědci. „Tato spolupráce vedla v posledních dvaceti letech k téměř padesáti publikacím, z nichž většina byla zveřejněna v prestižních mezinárodních časopisech jako Philosophical Magazine, Acta Materialia či Intermetallics,“ sdělila AV ČR.

Geologie: popularizátor a znalec Českého masivu

V oboru geologie získal medaili Františka Pošepného slovenský badatel s úzkou vazbou na Česko Jozef Michalík z Geologického ústavu Slovenské akademie věd. Tento ústav Michalík v minulosti i vedl. Kromě toho je popularizátorem geologie, autorem učebnic a organizátorem odborných konferencí a exkurzí. S českou vědeckou komunitou úzce spolupracoval při výzkumu Českého masívu a jeho východního předpolí.

Biologie: Znalec mikroevoluce

Medaili G. J. Mendela, která se uděluje za zásluhy v biologických vědách, dostal František Krahulec. AV ČR ho charakterizuje jako „jednoho z našich nejvýznamnějších znalců rostlinstva, jeho dynamiky a mikroevoluce“. Původně se zabýval studiem vegetace, konkrétně strukturou společenstev luk. Popsal, jak příroda reaguje na změny krajiny a zásahy člověka, konkrétně na příliv cizích nebo geneticky modifikovaných druhů. Podle zprávy zachytil „evoluci v akci“, aniž by tím ztratil smysl pro celek.

Krahulec byl v letech 1995–2003 ředitelem Botanického ústavu. Kromě toho je úspěšným pedagogem, který vychoval řadu doktorských studentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...