National Geographic vznikl před 130 roky. Založili ho právník a otec telefonu

Americký časopis National Geographic je slavný nejen kvalitními články, ale především úžasnými fotografiemi. Přitom začínal jako černobílý věstník pro několik vědců.

Třináctého ledna 1888, tedy přesně před 130 lety, se ve washingtonském klubu Cosmos sešlo 33 gentlemanů. Šlo o tehdejší elitu, podnikatele, vědce, myslitele, vynálezce.

Protože v poznávání světa viděli budoucnost, rozhodli se založit společnost, která měla tomuto ušlechtilému cíli pomáhat. Hlavním záměrem bylo „organizovat společnost zvyšující a rozšiřující zeměpisné znalosti.“

O dva týdny později na základě této schůzky vznikla Národní zeměpisná společnost – neboli National Geographic Society. Její členové si na podzim vydali časopis. V říjnu 1888 tak vyšlo první číslo měsíčníku National Geographic. Tehdy ve skromném množství 200 výtisků.

Vychází dodnes, ale nyní ve čtyřiceti jazykových mutacích a měsíčně ho čte 40 milionů lidí, celosvětový prodej se pohybuje kolem 6,7 milionů. Od září roku 2002 vychází také česká mutace, druhá nejstarší ze slovanských jazyků – National Geographic Česko. Vydává ji společnost Astrosat Media.

Kdo to celé vymyslel?

Příběh časopisu National Goegraphic začíná vlastně už v 17. století, kdy anglický voják Lion Gardiner založil osadu na ostrově Long Island, kde později vyrostl New York. Tento vojenský inženýr měl řadu potomků, z nichž se spousta proslavila. Nejslavnějším z nich se ale stal Gardiner Greene Hubbard narozený roku 1822.

Špičkový právník, vynikající ekonom a současně všeobecně uznávaný muž se zajímal o právní aspekty amerického národního systému – telegrafu. Problém ho tak zaujal, že se začal tehdy oblíbeným metodám bezdrátové komunikace věnovat a přestože k tomu neměl ideální vzdělání, dokázal se na tomto poli prosadit. Získal množství patentů, které posunuly telegraf z koníčku na prakticky použitelný nástroj masové komunikace.

Hubbard uměl skvěle spojovat lidi, proto podporoval řadu mladých nadějných vědců, kteří mu s vynalézáním pomáhali. A tak narazil na Grahama Bella, s nímž začal dlouhodobě spolupracovat. „Spolupráce to byla velmi plodná – nejprve z ní vzešel akustický telegraf, což byl přímý předchůdce telefonu, a později čtyři děti. Pochopitelně ne s Hubbardem, ale s jeho dcerou Mabel,“ popisuje to vtipně National Geographic. 

Ze spolupráce Bella a Hubbarda vznikla společnost Bell Telephone Copany – a dala světu telefon. Existuje vlastně až dodnes, na konci 19. století se přejmenovala na AT&T.

A právě Gardiner Greene Hubbard byl iniciátorem schůzky, k níž došlo v klubu Cosmos. Ze 33 osobností, které se tam sešly, se stal prvním prezidentem National Geographic Society, později ho v této funkci vystřídal jeho zeť Alexander Graham Bell.

Časopis zpočátku fungoval jako textový zpravodaj pro jeho členy, vypadal tedy spíše jako dnešní vědecké časopisy. Roku 1905 ale zveřejnil sérii fotografií o Tibetu. Měla takový úspěch, že časopis změnil formát a vlastně i smysl své existence. Dva zakládající členové na protest rezignovali – vadilo jim, že se magazín stal pouhou „obrázkovou knihou“. Od té doby je na kombinaci obrázkového a textového obsahu postavený. 

Šahab Gulaová na obálce časopisu National Geographic
Zdroj: ČTK

Řada snímků se stala legendárními, například fotografie dvanáctileté afghánské dívky od Steva McCurryho je podle některých průzkumů vůbec nejslavnější fotografií na světě. Kromě toho ale také National Geographic podporoval obrovské množství kvalitního vědeckého výzkumu:  

  • Roku 1909 sponzoroval expedici Roberta E. Pearyho a Matthewa A. Hensona na severní pól
  • V letech 1912 až 1915 podporoval expedici Hirama Binghama v Machu Picchu v peruánských Andách.
  • Roku 1916 pomáhal v USA se založením federálního úřadu National Park Service, který se stará o správu amerických národních parků a dalších památek.
  • Spolupracoval s primatoložkou Jane Goodallovou od počátku jejích výzkumů.  
  • Podporoval od roku 1967 dlouhodobý výzkum horských goril ve Rwandě, který vedla slavná Diana Fosseyová. 
  • V červnu 1962 s sebou John Glenn vezl vlajku NGS do vesmíru při cestě na oběžnou dráhu Země.
  •  V září 1985 spolupracoal s Robert D. Ballardem na objevení vraku Titaniku. 
  • Roku 2012 se spojil s Jamesem Cameronovem na projektu ponoru na nejhlubší místo planety – na dno Marianského příkopu. 
  • Roku 2016 financoval výzkum, který popsal hlubiny Hranické propasti, nejhlubší zatopené propasti v České republice.  

National Geographic v náruči myšáka Mickeyho

V současnosti je National Geographic mocnou mediální značkou, pod níž spadá nejen samotný časopis National Geographic, ale také časopisy National Geographic Traveler, National Geographic History, rozsáhlý webový obsah, knižní a mapová edice a také televizní kanál, který produkuje i vysílá špičkové dokumentární pořady.

Jeho vlastníkem je společnost 21st Century Fox: Na podzim roku 2017 oznámila mediální megakorporace The Walt Disney Company, že 21st Century Fox kupuje – včetně značky National Geographic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...