Blíží se želví Sexmise? Kvůli změnám klimatu se z vajec častěji rodí samice

Slavná polská sci-fi komedie Sexmise popisuje budoucnost bez mužů, i když několik „jedinců“ se mezi ženami nečekaně objeví. Podobný scénář zřejmě čeká mořské želvy karety. Jak ukázal nový výzkum, zvyšující se teploty oceánů i souše je mění na samice.

Podle vědců by to mohlo vést k tomu, že poměr mezi samci a samicemi bude natolik nevyvážený, že to může ohrozit budoucnost celého druhu. Jak je to možné? Mořské želvy patří mezi zvířata, u nichž o vzniku pohlaví rozhoduje teplota. Čím teplejší je písek, v němž se vajíčka klubou, tím více samic se rodí.

Experti z několika oceánografických institucí vydali o tomto problému zprávu v odborném časopise Current Biology. Prozkoumali pro ni dvě geneticky odlišné populace těchto želv žijících na korálovém útesu v Austrálii. Zjistili, že severně žijící populace, která má asi 200 000 zvířat, se skládá v drtivé většině jen ze samic.

Zatímco u jižní populace bylo samic asi 65–69 procent, u té severní bylo mezi dospělými samic 86,8 procent a až 99,8 procent u mladých zvířat. „Když jsme zkombinovali tyto výsledky s údaji o teplotách, ukázalo se, že se to děje už 20 let a že v blízké budoucnosti zřejmě dojde k úplné feminizaci celé této populace,“ uvádí vědci.

Vliv teploty na pohlaví mláděte je zásadní – jestli se vyklube 100 procent samců nebo samic záleží na rozdílu jen několika stupňů Celsia. „Navíc vysoké teploty kromě více samic vedou také k větší úmrtnosti těchto zvířat,“ uvádí se ve zprávě. „Globální oteplování tedy jasně představuje vážnou hrozbu pro udržení jejich populace.“

Co čeká karety?

Hlavní autor práce, Michael Jensen z organizace NOAA, uvedl pro deník Guardian, že tento výzkum poskytuje lepší pochopení pro výzvy, kterým želvy čelí. Podle něj byly tyto informace překvapivé a také značně alarmující – a současně se ukazuje, že mohou mít značný dopad na přežití celého živočišného druhu.

„Můžeme doufat, že budou i roky, kdy bude chladněji, ale předpovědi naznačují, že můžeme čekat zvyšování průměrných teplot,“ uvedl vědec. Karety zatím nijak ohrožené nejsou, v přírodě se jim daří – je ale nutné sledovat rizika, která se jich týkají – nebylo by to poprvé, kdy by nějaký živočišný druh vymřel prakticky „přes noc“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pět kilogramů ryzího zlata. Zakopaný poklad našli turisté

Novověký poklad nalezený loni u Zvičiny u Dvora Králové nad Labem na Trutnovsku je podle Puncovního úřadu zlatý, informovali zástupci Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové. Poklad byl zakopán po roce 1921. Zlaté předměty obsahující 598 mincí a více než tři desítky šperků, tabatěrek a jednotlivostí našli turisté na úbočí vrchu a odevzdali muzeu. Provedená analýza potvrdila ryzost zlata téměř u šesti set mincí. Hodnota nalezeného zlata je přes 11 milionů korun.
před 30 mminutami

Bílý strom Blanenska roste i bez fotosyntézy. Vědci zkoumají unikátní záhadu

Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl, a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology.
před 45 mminutami

Vymřely. Vědci popsali, co se stalo s ježovkami u Kanárských ostrovů

Úplné vyhynutí. To je něco, co se děje s ježovkami, které laici označují i jako mořské ježky, v moři kolem Kanárských ostrovů. Podle vědců navíc existují náznaky, že by tento problém mohl být ještě mnohem rozšířenější.
před 18 hhodinami

Indie a její sousedé zesilují opatření proti viru nipah. Obávají se epidemie

Stačily dva případy nakažených virem nipah v indickém Západním Bengálsku a rovnou několik okolních asijských států zavádí nebo posiluje opatření na letištích a v přístavech. Kolem nákazy se navíc začaly na sociálních sítích šířit nepravdivé zprávy a spekulace, které musejí úřady vyvracet.
před 21 hhodinami

Olomoučtí vědci objevili neznámého brouka. Jeho původ sahá do doby dinosaurů

Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka. Unikátnost miniaturního tvora, který měří kolem jednoho milimetru, je slepý a bezkřídlý, potvrdila genetická analýza odborníků z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Brouk podle nich pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae.
včera v 11:17

AI umí s uživateli vytvořit emocionálnější vztah než lidé mezi sebou, popsali vědci

Schopnosti umělé inteligence (AI) už jsou takové, že ji v komunikaci téměř nikdo nerozezná od opravdového člověka. Teď vědci popsali, že již dokáže s uživateli navazovat emocionálnější vztahy než jiní lidé.
včera v 10:56

Vědci obelstili buňky, aby účinněji hojily jizvy

Vědci ze Stanfordu zjistili, že dokážou upravit desítky milionů let starý proces hojení ran. Díky němu mohou – zatím na zvířatech – dosáhnout hojení ran po úrazu nebo operaci tak, že nevznikají jizvy. Pokud výsledky studie provedené na myších dokážou přenést na člověka, bude možné zabránit tvorbě jizev kdekoli na těle nebo v těle, nebo dokonce odstranit ty staré. Vědci využili trik, který je zodpovědný za přirozeně důkladnější hojení jizev v obličeji.
včera v 08:00

Šéf přední AI firmy varuje před enormními riziky AI

Apokalyptických úvah o riziku umělé inteligence (AI) je dvanáct do tuctu, ale jen málokdy s nimi přicházejí šéfové vlivných firem, které jsou za explozivně rychlý rozvoj této přelomové technologie zodpovědné. Teď Dario Amodei, zakladatel společnosti Anthropic, jež stojí za chatbotem Claudem, v rozsáhlé eseji upozornil na obrovský potenciál hrozeb, které AI přináší do současného světa.
28. 1. 2026
Načítání...