Blíží se želví Sexmise? Kvůli změnám klimatu se z vajec častěji rodí samice

Slavná polská sci-fi komedie Sexmise popisuje budoucnost bez mužů, i když několik „jedinců“ se mezi ženami nečekaně objeví. Podobný scénář zřejmě čeká mořské želvy karety. Jak ukázal nový výzkum, zvyšující se teploty oceánů i souše je mění na samice.

Podle vědců by to mohlo vést k tomu, že poměr mezi samci a samicemi bude natolik nevyvážený, že to může ohrozit budoucnost celého druhu. Jak je to možné? Mořské želvy patří mezi zvířata, u nichž o vzniku pohlaví rozhoduje teplota. Čím teplejší je písek, v němž se vajíčka klubou, tím více samic se rodí.

Experti z několika oceánografických institucí vydali o tomto problému zprávu v odborném časopise Current Biology. Prozkoumali pro ni dvě geneticky odlišné populace těchto želv žijících na korálovém útesu v Austrálii. Zjistili, že severně žijící populace, která má asi 200 000 zvířat, se skládá v drtivé většině jen ze samic.

Zatímco u jižní populace bylo samic asi 65–69 procent, u té severní bylo mezi dospělými samic 86,8 procent a až 99,8 procent u mladých zvířat. „Když jsme zkombinovali tyto výsledky s údaji o teplotách, ukázalo se, že se to děje už 20 let a že v blízké budoucnosti zřejmě dojde k úplné feminizaci celé této populace,“ uvádí vědci.

Vliv teploty na pohlaví mláděte je zásadní – jestli se vyklube 100 procent samců nebo samic záleží na rozdílu jen několika stupňů Celsia. „Navíc vysoké teploty kromě více samic vedou také k větší úmrtnosti těchto zvířat,“ uvádí se ve zprávě. „Globální oteplování tedy jasně představuje vážnou hrozbu pro udržení jejich populace.“

Co čeká karety?

Hlavní autor práce, Michael Jensen z organizace NOAA, uvedl pro deník Guardian, že tento výzkum poskytuje lepší pochopení pro výzvy, kterým želvy čelí. Podle něj byly tyto informace překvapivé a také značně alarmující – a současně se ukazuje, že mohou mít značný dopad na přežití celého živočišného druhu.

„Můžeme doufat, že budou i roky, kdy bude chladněji, ale předpovědi naznačují, že můžeme čekat zvyšování průměrných teplot,“ uvedl vědec. Karety zatím nijak ohrožené nejsou, v přírodě se jim daří – je ale nutné sledovat rizika, která se jich týkají – nebylo by to poprvé, kdy by nějaký živočišný druh vymřel prakticky „přes noc“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 7 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 10 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...