Vědci vytvořili 3D model sochy svatého Václava. Má pomník ochránit před metrem

Nahrávám video

Vědci vytvořili vizualizaci asi nejslavnější české sochy – svatého Václava. Má 20 milionů bodů a poslouží k její záchraně před riziky, která sochu ohrožují.

Nový průzkum sochy sv. Václava na Václavském náměstí v Praze probíhá s pomocí moderních technologií. Galerie hlavního města Prahy teď dokumentuje aktuální stav uměleckého díla s pomocí vědců z ČVUT.

Ti vytvářejí prostorové vizualizace, které na památce odhalí jemné porušení i změny, jež vznikají působením času nebo znečištěného ovzduší. Výsledky tohoto průzkumu budou sloužit jako podklady pro případnou rekonstrukci – pokud se ukáže, že socha je příliš poničená.

Pomník svatého Václava v horní části Václavského náměstí v Praze je symbolem české státnosti a současně jedním z nejznámějších sochařských děl u nás. Byla dokončena roku 1925, její poslední velká restaurace skončila v říjnu 2005. Nyní je zapotřebí popsat co nejdetailněji, jaký je technický stav 5,5 tuny těžké a 7,2 metrů vysoké bronzové sochy.

3D model světce

Památkáři a restaurátoři k tomu potřebují velmi detailní dokumentaci sochy, a proto teď vznikl 3D model. Zcela věrně kopíruje originál a díky tomuto modelu je možné bez problémů prohlížet i těžko přístupné části sochy. Model vznikal pomocí stovek fotografií i laserového skenování. Pro dokumentaci museli vědci využít vysokozdvižnou plošinu.

„Už od šedesátých let restaurátoři poukazují na to, že žulový podstavec vykazuje jisté změny, že se tam objevují defekty,“ varuje Marie Foltýnová, kurátorka sbírky veřejné plastiky z Galerie hlavního města Prahy. Bez informací to ale nejde – a čím přesnější je model, tím lepší výsledky expertům dává. A tento model opravdu detailní je – nová vizualizace se skládá z dvaceti milionů bodů.

Smysl takového modelu se ukáže především v delším časovém intervalu – když budou vědci porovnávat více snímků. „Když budeme ty modely snímat v pravidelných intervalech, to znamená třeba za rok, za pět let, za deset let, můžete zjistit odchylky,“ vysvětluje Karel Pavelka z Fakulty stavební ČVUT.

Co ničí sochu patrona českých zemí?

Na sochu působí mnoho vlivů. Například z ovzduší, ale především se jedná o vibrace z metra, které vede pod ní, i z magistrály. Měření se ovšem bude hodit taky v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí Václavského náměstí.

„My bychom tímto způsobem byli schopni vyhodnotit, jestli se na pomníku změny projevují a zdali tam dochází k nějakým pohybům,“ popisuje Marie Foltýnová. Na základě toho se pak restaurátoři rozhodnou pro případný zásah. Sledují taky stav bronzové sochy uvnitř – naposledy se tam podívali v září pomocí endoskopické kamery.

Třicet let odříkání

Autorem sochy je Josef Václav Myslbek, který ji tvořil více než 30 let. Přitom vlastně soutěž o vytvoření sochy svatého Václava nevyhrál, skončil až na druhém místě, první cena totiž vůbec nebyla udělena. I tak vyhrál jen těsně nad Buhuslavem Schnirchem – ten totiž navrhl sochu jako pomník světce, zatímco Myslbek zvolil netradiční, ale tehdejší náladě lépe rezonující podobu bojovníka.

Tato soutěž proběhla roku 1894, roku 1908 byla socha dokončena, ale poslední socha sousoší (svatý Vojtěch) byla vztyčena až na jaře 1925. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 10 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...