Vědci vytvořili 3D model sochy svatého Václava. Má pomník ochránit před metrem

Nahrávám video
Reportáž: Vědci vytvořili 3D model sochy svatého Václava
Zdroj: ČT24

Vědci vytvořili vizualizaci asi nejslavnější české sochy – svatého Václava. Má 20 milionů bodů a poslouží k její záchraně před riziky, která sochu ohrožují.

Nový průzkum sochy sv. Václava na Václavském náměstí v Praze probíhá s pomocí moderních technologií. Galerie hlavního města Prahy teď dokumentuje aktuální stav uměleckého díla s pomocí vědců z ČVUT.

Ti vytvářejí prostorové vizualizace, které na památce odhalí jemné porušení i změny, jež vznikají působením času nebo znečištěného ovzduší. Výsledky tohoto průzkumu budou sloužit jako podklady pro případnou rekonstrukci – pokud se ukáže, že socha je příliš poničená.

Pomník svatého Václava v horní části Václavského náměstí v Praze je symbolem české státnosti a současně jedním z nejznámějších sochařských děl u nás. Byla dokončena roku 1925, její poslední velká restaurace skončila v říjnu 2005. Nyní je zapotřebí popsat co nejdetailněji, jaký je technický stav 5,5 tuny těžké a 7,2 metrů vysoké bronzové sochy.

3D model světce

Památkáři a restaurátoři k tomu potřebují velmi detailní dokumentaci sochy, a proto teď vznikl 3D model. Zcela věrně kopíruje originál a díky tomuto modelu je možné bez problémů prohlížet i těžko přístupné části sochy. Model vznikal pomocí stovek fotografií i laserového skenování. Pro dokumentaci museli vědci využít vysokozdvižnou plošinu.

„Už od šedesátých let restaurátoři poukazují na to, že žulový podstavec vykazuje jisté změny, že se tam objevují defekty,“ varuje Marie Foltýnová, kurátorka sbírky veřejné plastiky z Galerie hlavního města Prahy. Bez informací to ale nejde – a čím přesnější je model, tím lepší výsledky expertům dává. A tento model opravdu detailní je – nová vizualizace se skládá z dvaceti milionů bodů.

Smysl takového modelu se ukáže především v delším časovém intervalu – když budou vědci porovnávat více snímků. „Když budeme ty modely snímat v pravidelných intervalech, to znamená třeba za rok, za pět let, za deset let, můžete zjistit odchylky,“ vysvětluje Karel Pavelka z Fakulty stavební ČVUT.

Co ničí sochu patrona českých zemí?

Na sochu působí mnoho vlivů. Například z ovzduší, ale především se jedná o vibrace z metra, které vede pod ní, i z magistrály. Měření se ovšem bude hodit taky v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí Václavského náměstí.

„My bychom tímto způsobem byli schopni vyhodnotit, jestli se na pomníku změny projevují a zdali tam dochází k nějakým pohybům,“ popisuje Marie Foltýnová. Na základě toho se pak restaurátoři rozhodnou pro případný zásah. Sledují taky stav bronzové sochy uvnitř – naposledy se tam podívali v září pomocí endoskopické kamery.

Třicet let odříkání

Autorem sochy je Josef Václav Myslbek, který ji tvořil více než 30 let. Přitom vlastně soutěž o vytvoření sochy svatého Václava nevyhrál, skončil až na druhém místě, první cena totiž vůbec nebyla udělena. I tak vyhrál jen těsně nad Buhuslavem Schnirchem – ten totiž navrhl sochu jako pomník světce, zatímco Myslbek zvolil netradiční, ale tehdejší náladě lépe rezonující podobu bojovníka.

Tato soutěž proběhla roku 1894, roku 1908 byla socha dokončena, ale poslední socha sousoší (svatý Vojtěch) byla vztyčena až na jaře 1925. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 6 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 7 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 10 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 12 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...