Na velikosti záleží: sklenice na víno se za 300 let zvětšily sedminásobně

Vědci ze slavné univerzity v Cambridge analyzovali průměrné velikosti sklenic na víno za období posledních 300 let. Ukázalo se, že sklenice se stále zvětšují, největší a velmi extrémní nárůst ovšem nastal v posledních 20 letech.

Naši předkové s velkou pravděpodobností pili mnohem méně vína než my. Když si dal náš pradědeček tři sklenky, znamenalo to něco zcela jiného, než když si dá někdo tři sklenky dnes.
Kolem roku 1700 byl objem sklenice na víno průměrně 66 ml, dnes je to již 449 ml, ukázal rozsáhlý průzkum. Přestože si málokdo bude v současnosti plnit skleničku vína až po okraj, podle autorů studie zvětšení objemu sklenky naznačuje, jak moc v současnosti stoupla spotřeba alkoholu, jehož konzumací moderní člověk řeší mnohem více problémů než v minulosti.

Jde o studii, která analyzuje sbírku sklenic na víno z Ashmolean Museum v Oxfordu, jednu z nejrozsáhlejších sbírek svého druhu, vědci ji porovnávali s modernějšími katalogy sklenic na víno. Velikost i podoba sklenic na víno ale byly v minulosti značně univerzální: na něco tak drahého, jako sklenice z kvalitního materiálu, měly jen vyšší vrstvy, které v minulých staletích žily velmi kosmopolitně. Jejich kultura byla v celé Evropě sjednocená, poznatky z Velké Británie se tedy dají velmi dobře použít pro celý evropský křesťanský svět.

Vývoj velikosti sklenic na víno
Zdroj: BMJ

„Víno se určitě bude pít i během vánočních svátků, ale je také jisté, že míra jeho konzumace bude velmi odlišná podle toho, kolik sklenek kdo vypije,“ uvádí profesorka Theresa Marteuová, která výzkum vedla. Výsledky vyšly v odborném časopise BMJ.

Pijeme stále víc

Začala s ním už roku 2016, kdy provedla menší výzkum – lidem nalévala víno do různě velkých sklenic; čím byly větší, tím více alkoholu během večera lidé vypili. Rozdíl se pohyboval až kolem 10 procent. Proto ji zajímalo, zda se velikost sklenic v průběhu dějin nezvětšuje; pokud by se to dělo, je velmi pravděpodobné, že kvůli tomu stoupá i spotřeba alkoholu.

V nové analýze se objevilo 411 sklenic na víno, od roku 1700 až do současnosti. Vědci našli jasně viditelnou přímou úměru: čím novější sklenice, tím větší objem mají. Roku 1700 byl objem vinné sklenky asi 66 ml, roku 2000 to bylo 417 ml, roku 2017 už dokonce 449 ml.
„Kolem roku 1700 se už začalo pít víno ze sklenic zcela běžně, souviselo to s pokrokem ve výrobě olověného skla, k němuž došlo na přelomu 16. a 17. století.“

Vědci v této práci zdůrazňují, že spotřeba vína ve Velké Británii stoupla mezi roky 1960 a 1980 čtyřnásobně a pak se mezi roky 1980 a 2004 opět zdvojnásobila. V Česku také spotřeba alkoholu stále stoupá – od roku 1989 stoupla spotřeba čistého alkoholu o třetinu.

Samozřejmě že se to všechno „nedá hodit“ jen na velikost sklenic, podle autorů studie však tento psychologicko-společenský fenomén může hrát nečekaně velkou roli, nemají to ale zatím potvrzené výzkumem. „Naše práce naznačuje, že kapacita sklenic na víno během 300 let stoupla. Od roku 1900 se zvětšuje rychleji; jestli to může vést k vzestupu konzumace alkoholu, ale nemůžeme potvrdit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 9 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 10 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 13 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 16 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...