Nově vydaná studie thinktanku McKinsey Global Institute předpovídá masivní změnu na trhu práce. Hlavním pohonem změn bude intenzivní robotizace většiny oborů lidské činnosti – a to mnohem dříve, než lidé čekají.
Do roku 2030 přijde o práci přes 375 milionů lidí. Kvůli robotům
Jádrem zprávy je předpověď, že stroje o práci připraví 400 až 800 milionů lidí, a to v období mezi dneškem a rokem 2030. Není to úplně překvapivé zjištění – na to, že technologie úplně ničí některá povolání, upozorňuje celá řada analýz.
Tato nová práce ale přichází s několika zajímavými detaily, zejména proto, že autoři se věnovali podrobným rozborům 45 států světa.
Zdá se, že nejohroženějšími státy jsou ty nejvyspělejší a nejbohatší země planety. Například Spojeným státům hrozí, že stroje připraví o práci až 25 procent lidí, ale u Indie je to „pouze“ 9 procent.
Příčin je více, největší spočívá ve „volných penězích“ – bohaté země mají dostatek investic na to, aby si mohly dovolit vložit peníze do nových technologií. Chudší státy na to nebudou mít, takže spousta oborů bude pokračovat ze setrvačnosti dál s lidskou prací.
Cena práce bude důležitá
Dalším faktorem, který hraje významnou roli, je cena práce – v bohatších zemích je lidská práce natolik drahá, že se ji vyplatí nahrazovat poměrně nákladnou technologií, zatímco v rozvojových zemích se to nevyplatí. V důsledku to podle analýzy zveřejněné v časopise Wired znamená, že střední třída těchto zemí bude prosperovat déle než střední třída v zemích vyspělých.
Horizont ČT24: Robotické autobusy proti smogu (zdroj: ČT24)
Tato práce ale současně upozorňuje i na to, že s příchodem automatizace také celá řada nových povolání (a tedy pracovních míst) vznikne. Firmy totiž peníze, které ušetří na nákladech na lidskou práci, budou muset někam investovat – asi 375 milionů lidí tak bude muset změnit zaměstnání a přeučit se na něco nového, co dnes neovládají. Jde o rovných 14 procent celosvětové pracovní síly.
Je třeba změnit lidi
Analytici také upozorňují, že tyto nové pozice zřejmě budou převážně technologické povahy a zejména pro starší a méně flexibilní zaměstnance nebude vůbec snadné naučit se těmto novým a pro ně neznámým dovednostem.
Některé společnosti si to již uvědomují a také chápou, že bez prosperující, silné a bohaté střední třídy vlastně nebudou moci své (automatizované) služby nabízet.
Například americký Google se letos rozhodl přispět částkou miliardy dolarů na to, aby pomohl Američanům adaptovat se na tuto změnu. O další se ale budou muset jako vždy postarat vlády.
Například technologický guru Andrew Ng, který vedl divizi umělé inteligence v čínském gigantu Baidu, nedávno na konferenci EmTech MIT uvedl, že by si představoval koordinovaný vládní plán, který by na tuto systémovou změnu včas zareagoval.