Vědci odhalili nečekaně podobný vývoj našeho Slunce a vzdálené kupy galaxií v souhvězdí Persea v dlouhé historii vesmíru. Zjistili, že oba systémy mají téměř totožné chemické složení.
Vzdálené galaxie mají nečekaně podobné složení jako naše Slunce, zjistili vědci z Brna
Ukázalo se, že k podobnému objemu prvků jako železo či nikl přispěly jak v naší, tak ve vzdálených galaxiích dva druhy supernov typu Ia. Vznik supernov a jejich obohacování vesmíru různými prvky lépe objasnila nedávná mise japonské družce Hitomi, na jejímž vědeckém programu se podílel také Norbert Werner z Masarykovy univerzity (MU). Výsledky výzkumu zveřejnil časopis Nature.
Jedním z cílů vesmírné mise, na níž se podílela japonská vesmírná výzkumná agentura JAXA a americká NASA, bylo sledování rentgenového spektra kupy galaxií v Perseu. „Jde o nejjasnější takovýto objekt a sledovali jsme ho za pomoci rentgenového spektrometru hned po startu družice. To bylo štěstí, protože družice zhruba po měsíci od vypuštění nečekaně zanikla,“ přiblížil Norbert Werner z Přírodovědecké fakulty MU komplikace vesmírné mise.
Jiná prostředí, podobné vlastnosti. Kdo za to může?
Přesto vědci získali díky novému rentgenovému spektrometru s třicetkrát lepším rozlišením, než měly předchozí přístroje, dostatečně kvalitní data. Ta mimo jiné ukázala, že poměry železa, niklu, manganu a chromu v mezigalaktickém plynu kupy galaxií jsou téměř totožné s poměry těchto kovů ve Slunci.
„Překvapilo nás to. Jde totiž o jiné prostředí s odlišnou, mnohem delší historií, než má naše hvězda,“ uvedl Werner.
K podobnému chemickému složení zřejmě přispěly i supernovy, a to typu Ia. Jde o hvězdy typu bílého trpaslíka, v nichž vzniká řada chemických prvků a které za určitých okolností vybuchnou a vrhnou tyto látky do okolního vesmíru.
„Předpokládali jsme, že vybuchují buď takoví bílí trpaslíci, kteří od svého souputníka postupně naberou další materiál a zvětší se na kritickou velikost, což je 1,4násobek hmotnosti Slunce, nebo výbuch nastane při srážce dvou menších bílých trpaslíků. Tyto dva scénáře vedou k odlišným poměrům pozorovaných chemických prvků. Sledování z Hitomi ukázalo, že obojí je pravda a ke vzniku supernov typu Ia vedou obě tyto cesty,“ popsal další výsledky pozorování Werner.
Vědci měli k dispozici data jen z asi třídenního pozorování. Mise totiž byla nečekaně krátká. Družice odstartovala 17. února 2016 a 26. března přestala fungovat. Kvalitní měření rentgenového spektra však přesvědčilo vesmírné agentury k přípravě nové mise, která by měla odstartovat v roce 2021.