Ovce rozeznají Obamu od Emmy Watsonové. Může to pomoci v léčbě Huntingtonovy choroby

Zní to jako nějaká otázka z kvízu: Co mají společného Barack Obama, Emma Watsonová a Jake Gyllenhaal? Podle psychologů z Cambridge jejich obličeje bez problémů rozeznají i ovce.

Vědci testovali stádo ovcí, které univerzita používá k výzkumným účelům, aby se naučily rozeznávat tváře tří výše zmínených osob a ještě britské moderátorky Fiony Brucové. Ovce poté dokázaly rozeznávat tyto obličeje od jiných obličejů s vysokou pravděpodobností – byly v tom podobně úspěšné jako průměrní lidé.

„Víme, že ovce dokáží rozeznávat své majitele, ale i tak nás jejich výsledky oslnily,“ uvedla Jenny Mortonová, profesorka neurobiologie, která na univerzitě tento výzkum vedla. „Rozeznávání tváří je velmi sofistikovaný proces, ale ovce mají dost velké mozky a dokáží jejich kapacitu využít, aby rozeznávaly individuality mezi ovcemi i lidmi.“

Tento výzkum je velmi významný nejen kvůli poznání ovcí, ale také pro různé aplikace v oboru umělých inteligencí. Právě rozpoznávání nejrůznějších tvarů je jeden z nejčastějších úkolů, pro něž mohou být trénovány – veškeré poznatky o tom, jak vypadá učení se takové dovednosti, jsou dnes pro programátory nesmírně cenné – a také ceněné.

Jak úspěšné jsou ovce

Vědci v práci zveřejněné v odborném časopise Royal Society Open Science popsali, že pokud byly celebrity na fotografiích zobrazené zepředu, uspěly ovce v osmdesáti procentech případů, pokud ale byly zobrazené z profilu, klesla jejich úspěšnost na 67 procent.

Pokud měly ovce rozeznat na fotkách obličeje lidí, kteří se o ně starají, uspěly v tom automaticky, ani nepotřebovaly nějaký speciální trénink.

Již roku 2006 vznikla ve spolupráci neurovědců a genetiků v Austrálii ovce s mutací, která způsobuje Huntingtonovu chorobu. Některá z těchto zvířat teď na Cambridgi koupili a doufají, že na tomto experimentu budou moci testovat účinnost nových léků, které by mohly tento zdravotní problém napravit.

  • Huntingtonova choroba, zkráceně Huntington či HD, dříve známá jako Huntingtonova chorea, je vzácné dědičné neurodegenerativní onemocnění mozku charakteristické nekoordinovanými trhavými pohyby těla a snížením mentálních schopností postihující jedince obojího pohlaví. Samotná nemoc není smrtelná, ale výrazně oslabuje imunitní systém, a tak snižuje průměrnou délku života. Touto nemocí trpí sedm ze sta tisíc lidí.

Dá se tak totiž velmi snadno měřit rozdíl mezi ovcí, pokud lék zabere, oproti ovci, u níž léčivá látka nefunguje. Tato nemoc totiž postihuje více různých oblastí mozku, takže se jen obtížně sleduje na přístrojích. Testy na ovcích by mohly s analýzou léčiv výrazně pomoci – je totiž možné sledovat, jak se projevují změny, které při této chorobě v mozku vznikají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 1 hhodinou

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
před 3 hhodinami

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
před 8 hhodinami

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 9 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 12 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
včera v 16:46

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44
Načítání...