V Rusku dobrovolníci simulují let na Měsíc. 17 dní nevylezou z izolovaného modulu

Tři muži a tři ženy se ve středu v Moskvě nechali zavřít do speciálního modulu, aby příštích 17 dnů prožili v izolaci při simulovaném vesmírném letu na Měsíc a zpět na Zemi. Experiment se odehrává v režii moskevského ústavu lékařsko-biologických problémů (IMBP) Ruské akademie věd, který o události informoval. Jde o první z experimentů v rámci rusko-amerického projektu Sirius (Scientific International Research In Unique terrestrial Station).

Výzkumníkům půjde především o zkoumání psychologické atmosféry v posádce téměř úplně odříznuté od spojení se Zemí, stejně jako o otázky „osobního“ prostoru či imunity. Zkoumat se má i schopnost rychlé adaptace posádky na nové podmínky za pomoci nástrojů paralelní psychologické podpory.

„Dřív šlo o dobývání vesmíru, teď se musíme naučit žít a pracovat ve vesmíru, abychom ho učinili využitelným,“ řekl agentuře AFP ředitel ústavu Oleg Orlov. „Je to metodická práce na vývoji technologií umožňujících zajistit lidský život ve vesmíru,“ zdůraznil Orlov smysl programu Sirius. Tak se nazývá i „nejjasnější hvězda na obloze, vyjadřující touhu zdolávat další horizonty“, poznamenal Orlov.

Pohled Událostí: Simulace cesty na Mars (zdroj: ČT24)

Program Sirius má pokračovat až do roku 2021. Příští experimenty počítají s izolací trvající čtyři a osm měsíců a nakonec celý rok. Cílem je prostudovat psychologické i fyziologické aspekty a přispět k vypracování modelu lékařské péče při meziplanetárních letech.

„Jedním z klíčových problémů lékařů na palubě vesmírné lodi je to, že musejí být naprosto soběstační. Musejí se naučit vše zvládat sami,“ řekl Orlov s připomínkou, že i signály vysílané z vesmírné lodi jsou na Zemi přijímány s jistým zpožděním.

Smíšená posádka může fungovat lépe

Při experimentu hraje roli i zastoupení mužů a žen v posádce. V té je nyní bývalý člen oddílu ruských kosmonautů Mark Serov, současná členka tohoto oddílu Anna Kukinová či německý výzkumník ruského původu Viktor Fetter. Tým doplňují výzkumnice Jelena Lučická a Natalja Lysovová a lékař Ilja Rukavišnikov jako odborník na vesmírnou medicínu, všichni tři z ústavu.

„Je to poprvé v ruské i sovětské historii, že posádka čítá více než jednu ženu. Se smíšenou posádkou chceme studovat, co se stane, když počet žen vzroste,“ řekl psycholog Vadim Guščin ze zmíněného moskevského ústavu. Guščin také připomněl experiment Sfinx, který se v moskevském ústavu odehrával v roce 1999 a při kterém si účastnice z Kanady stěžovala na problémy s mužskými kolegy. Tato zkušenost podle něj vedla ke vzniku „pravidel chování“ na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Každý z šestičlenné posádky v modulu o ploše 250 metrů čtverečních slíbil, že udělá vše, co je v jeho silách, aby mise uspěla. Modul imituje vesmírnou loď.

Brána ke hvězdám

Ruská vesmírná agentura Roskosmos v září uzavřela se svou americkou obdobou NASA dohodu o spolupráci na americkém projektu vesmírné stanice obíhající okolo Měsíce v rámci programu Deep Space Gateway. Samo Rusko má ambici vytvořit na Měsíci vlastní základnu a na jeho povrch pak plánuje lety do roku 2031.

Šestičlenná, výhradně mužská posádka už strávila 520 dnů v moskevské napodobenině vesmírné lodi při simulovaném letu na Mars v rámci experimentu, který skončil v listopadu 2011.

Češi provedli podobný experiment už roku 1988

Podobný vědecký experiment se v ČSSR odehrál už v osmdesátých letech. Dvanáct mladých lidí, jedenáct mužů a jedna žena, bylo uzavřeno za železnými vraty štoly kousek od Tišnova. Strávili tam 21 dní simulací podmínek, které by zažívala posádka při cestě na Mars.

„Pamatuju si, jak sedmý nebo osmý den sedím hodinu u klece se slepicí, dělám na papír čárky, kolikrát klovne do písku, a přitom si zpívám písničku Karla Kryla,“ popsal při dvacátém výročí pokusu své zážitky jeden z účastníků, tehdy student, dnes známý novinář Miloš Čermák.

Nebyl jedinou známou tváří, která se tehdejšího experimentu Štola 88 zúčastnila: Jedním z psychologů byl pozdější novinář Jiří X. Doležal. Skupinu „pilotů“ vedl spisovatel a popularizátor vědy Pavel Toufar. Za celým experimentem stál profesor Sýkora:

Profesor Sýkora (zdroj: ČT24)