Duševní problémy v práci zanedbáváme. Pracovní neschopnost kvůli nim mělo 22 000 obyvatel ČR

Duševní problémy na pracovišti jsou v tuzemsku opomíjeny, vyplývá z vyjádření vědců z Národního ústavu duševního zdraví. Představují přitom nejrychleji rostoucí důvod pro udělení invalidního důchodu v ČR a jsou druhou nejčastější příčinou přiznání invalidního důchodu. Pomoci by mohly preventivní programy.

Duševní problémy na pracovišti ovlivňují podle odborníků významnou část populace v celé Evropě. Dle dat České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) bylo v Česku v prvním pololetí roku 2017 ukončeno 22 648 případů dočasné pracovní neschopnosti pro duševní nemoci, které celkově zahrnovaly téměř dva miliony prostonaných dní.

„Celkový reálný počet dní v neschopnosti z důvodu duševní nemoci je však vyšší, a to především z důvodu stigmatizace duševního onemocnění a související neochotě přiznat duševní problémy před zaměstnavatelem,“ uvedla Lucie Kondrátová z NUDZ. Na problematiku upozorní i Světový den duševního zdraví, který připadá na úterý.

Problém zdravotní, společenský i ekonomický

Duševní onemocnění jsou tak fenoménem, který do pracovní sféry výrazně zasahuje. Podle dřívější studie Mgr. Miroslavy Janouškové, Ph.D. a dalších odborníků z NUDZ se duševní onemocnění ročně podílejí na celkovém počtu nově přiznaných invalidních důchodů zhruba 17 procenty a představují nejrychleji rostoucí příčinu pro udělení invalidního důchodu v ČR, mezi lety 2001 a 2011 se podíl duševních onemocnění mezi příčinami invalidních důchodů téměř zdvojnásobil. Duševní onemocnění jsou druhou nejčastější příčinou přiznání invalidního důchodu v ČR.

Téma je velmi důležité i pro to, že má upozornit na stigmatizaci lidí s duševním onemocněním. „Naše předchozí výzkumy potvrdily, že pouze 19,6 % lidí v Česku by bylo ochotných mít za spolupracovníka člověka s duševním onemocněním. Například ve Velké Británií je toto číslo výrazně vyšší – 68 %,“ upozorňuje PhDr. Petr Winkler, vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie NUDZ. Pomoci by mohly preventivní programy – studie dokazují, že včasná prevence je účinná až v 50 % případů. Podpora duševního zdraví zaměstnanců je navíc prospěšná i pro zaměstnavatele – zaměstnanci v duševní nepohodě jsou totiž méně produktivní, mají častěji problémy s koncentrací a se schopností se rozhodovat.

Zmapovat situaci pomůže dotazníkové šetření

Již zmíněná Velká Británie se tématem duševního zdraví na pracovišti zabývá velice důkladně. „Například program Time to change (Čas na změnu) hledá způsoby, jak redukovat stigmatizaci lidí s duševním onemocněním na pracovišti. Je přitom třeba si uvědomit, že pojem pracoviště si většinou nespojujeme také s prací z domova, výchovou dětí nebo péčí o nemocné – i v těchto případech jsou duševní onemocnění častá,“ upozorňuje jeden z předních světových odborníků na stigmatizaci lidí s duševním onemocněním, profesor Norman Sartorius. V důsledku těchto aktivit se řada mezinárodních firem zařadila do programu na zlepšení přístupu k duševnímu zdraví na pracovišti.

Změny se chystají i v Česku. „V Národním ústavu duševního zdraví chceme toto téma otevřít i pro českou veřejnost. Připravili jsme proto dotazník, jehož cílem je zjistit, jak hodnotí podmínky na pracovišti z hlediska duševní hygieny sami zaměstnanci. Kromě postojů a podmínek zaměstnávání lidí s duševním onemocněním nás zajímá i osobní zkušenost zaměstnanců ohledně míry pracovní zátěže a negativních faktorů na pracovišti, jako jsou stres, neadekvátní pracovní podmínky či nedostatečná komunikace a dopady těchto skutečností na jejich pracovní a osobní život,“ uzavírá Miroslava Janoušková. Dotazník bude přístupný on-line od 10. 10. na webových stránkách a facebooku NUDZ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Úhyny ryb v létě budou častější. Můžeme za to všichni, říká vědec

V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobené nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na Dyji. Podle Radovana Koppa z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se sice hledají viníci, ale ve skutečnosti leží část viny na celé společnosti. Zásadní podle něj je, že se neřeší hlavní příčina problému – nadbytek živin, především fosforu, ve vodě.
před 9 hhodinami

Rakovinné buňky šíří dezinformace, brání se tak léčbě, ukázal český výzkum

Všechny buňky v lidském těle spolu neustále a čile komunikují. Vyměňují si řadu informací, reagují na to, co se děje v jejich okolí, a tomu pak přizpůsobují chování. Podle nové české studie to platí i pro rakovinné buňky, které si pak prostřednictvím těchto tajných depeší navzájem radí, jak co nejlépe přežít, bránit se léčbě, růst a metastazovat do dalších míst v organismu.
před 10 hhodinami

Kněží a lamy. Japonci objevili na planině Nazca dvě stovky nových obrazů

Výzkumný tým z japonské univerzity tento týden oznámil objev 248 nových geoglyfů, které se nachází na známé planině Nazca v Peru. Informoval o tom web The Japan Times. Tým, který se obrazci zabývá od roku 2004, za dobu svého výzkumu identifikoval celkem 893 neznámých obrazců.
před 12 hhodinami

Nenávistné projevy na internetu připomínají jazyk duševních poruch

Nenávistný jazyk v internetových skupinách se v mnoha ohledech podobá komunikaci lidí s psychickými poruchami, popsali vědci. Zatím nedokázali zjistit, jestli jde o příčinnou souvislost. Zvažují více možností.
před 13 hhodinami

Voda jako zbraň. Konfliktů o sdílené zdroje prudce přibývá

Ve světě přibývá konfliktů spojených s vodními zdroji. Napětí mezi zeměmi sdílejícími toky umocňují i změny klimatu. Gigantické přehrady budované Čínou, Etiopií či Tureckem představují možné riziko pro miliony lidí v sousedních státech. Nebezpečný precedens nyní podle expertů nastavila Indie, která jednostranně odstoupila od historické smlouvy o sdílení vody s Pákistánem.
před 17 hhodinami

Majitelé lodí hlásí jen půl procenta úniků ropy, ukázaly družice

Satelitní pozorování ukázala, že mezi lety 2014 a 2019 vzniklo na hladině oceánů přes devadesát tisíc větších ropných skvrn. Úřadům ale majitelé lodí, které toto znečištění vytvořily, nahlásily pouhých 474 těchto incidentů neboli jen půl procenta. A další šetření ukázalo, že jen minimum z nich bylo nějak potrestáno.
včera v 15:00

Zemětřesení na Kamčatce patří k nejsilnějším. Vzniklo za unikátních podmínek

V noci na středu došlo u Kamčatky k silným otřesům půdy, které vyvolaly zemětřesení, jež zasáhlo rozsáhlou oblast v Asii. Důsledkem jsou také vlny tsunami, které se šíří Tichým oceánem. Otřesy podle amerických geologů patří mezi desítku nejsilnějších, které se od roku 1900 podařilo zaznamenat a změřit.
včeraAktualizovánovčera v 14:12

Předvečer Hirošimy. Opilí piloti, provokace tajných služeb i pečlivé plánování

Naplánovat detaily prvního shození atomové bomby bylo extrémně náročné. Proto to dostal za úkol nejzkušenější americký letecký velitel. Paul Tibbets narazil na řadu nečekaných problémů.
včera v 08:06
Načítání...