Duševní problémy v práci zanedbáváme. Pracovní neschopnost kvůli nim mělo 22 000 obyvatel ČR

Duševní problémy na pracovišti jsou v tuzemsku opomíjeny, vyplývá z vyjádření vědců z Národního ústavu duševního zdraví. Představují přitom nejrychleji rostoucí důvod pro udělení invalidního důchodu v ČR a jsou druhou nejčastější příčinou přiznání invalidního důchodu. Pomoci by mohly preventivní programy.

Duševní problémy na pracovišti ovlivňují podle odborníků významnou část populace v celé Evropě. Dle dat České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) bylo v Česku v prvním pololetí roku 2017 ukončeno 22 648 případů dočasné pracovní neschopnosti pro duševní nemoci, které celkově zahrnovaly téměř dva miliony prostonaných dní.

„Celkový reálný počet dní v neschopnosti z důvodu duševní nemoci je však vyšší, a to především z důvodu stigmatizace duševního onemocnění a související neochotě přiznat duševní problémy před zaměstnavatelem,“ uvedla Lucie Kondrátová z NUDZ. Na problematiku upozorní i Světový den duševního zdraví, který připadá na úterý.

Problém zdravotní, společenský i ekonomický

Duševní onemocnění jsou tak fenoménem, který do pracovní sféry výrazně zasahuje. Podle dřívější studie Mgr. Miroslavy Janouškové, Ph.D. a dalších odborníků z NUDZ se duševní onemocnění ročně podílejí na celkovém počtu nově přiznaných invalidních důchodů zhruba 17 procenty a představují nejrychleji rostoucí příčinu pro udělení invalidního důchodu v ČR, mezi lety 2001 a 2011 se podíl duševních onemocnění mezi příčinami invalidních důchodů téměř zdvojnásobil. Duševní onemocnění jsou druhou nejčastější příčinou přiznání invalidního důchodu v ČR.

Téma je velmi důležité i pro to, že má upozornit na stigmatizaci lidí s duševním onemocněním. „Naše předchozí výzkumy potvrdily, že pouze 19,6 % lidí v Česku by bylo ochotných mít za spolupracovníka člověka s duševním onemocněním. Například ve Velké Británií je toto číslo výrazně vyšší – 68 %,“ upozorňuje PhDr. Petr Winkler, vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie NUDZ. Pomoci by mohly preventivní programy – studie dokazují, že včasná prevence je účinná až v 50 % případů. Podpora duševního zdraví zaměstnanců je navíc prospěšná i pro zaměstnavatele – zaměstnanci v duševní nepohodě jsou totiž méně produktivní, mají častěji problémy s koncentrací a se schopností se rozhodovat.

Zmapovat situaci pomůže dotazníkové šetření

Již zmíněná Velká Británie se tématem duševního zdraví na pracovišti zabývá velice důkladně. „Například program Time to change (Čas na změnu) hledá způsoby, jak redukovat stigmatizaci lidí s duševním onemocněním na pracovišti. Je přitom třeba si uvědomit, že pojem pracoviště si většinou nespojujeme také s prací z domova, výchovou dětí nebo péčí o nemocné – i v těchto případech jsou duševní onemocnění častá,“ upozorňuje jeden z předních světových odborníků na stigmatizaci lidí s duševním onemocněním, profesor Norman Sartorius. V důsledku těchto aktivit se řada mezinárodních firem zařadila do programu na zlepšení přístupu k duševnímu zdraví na pracovišti.

Změny se chystají i v Česku. „V Národním ústavu duševního zdraví chceme toto téma otevřít i pro českou veřejnost. Připravili jsme proto dotazník, jehož cílem je zjistit, jak hodnotí podmínky na pracovišti z hlediska duševní hygieny sami zaměstnanci. Kromě postojů a podmínek zaměstnávání lidí s duševním onemocněním nás zajímá i osobní zkušenost zaměstnanců ohledně míry pracovní zátěže a negativních faktorů na pracovišti, jako jsou stres, neadekvátní pracovní podmínky či nedostatečná komunikace a dopady těchto skutečností na jejich pracovní a osobní život,“ uzavírá Miroslava Janoušková. Dotazník bude přístupný on-line od 10. 10. na webových stránkách a facebooku NUDZ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
před 12 hhodinami

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
před 17 hhodinami

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
11. 7. 2025

Přes stoupající počet živelních katastrof plánuje vláda USA zásadní omezení peněz pro meteorology

Spojené státy se potýkají s řadou přírodních katastrof od povodní přes tornáda až po hurikány. Meteorologové umí snižovat jejich dopady, ale přesto, že těchto událostí kvůli změně klimatu přibývá, se americká vláda Donalda Trumpa snaží snižovat finance pro vědce.
11. 7. 2025

Evropská komise představila kodex pro AI. Řeší autorská práva i bezpečnost

Evropská komise tento týden zveřejnila nový dobrovolný kodex postupů pro poskytovatele výkonných systémů umělé inteligence (AI), jehož cílem je vyjasnit povinnosti vyplývající z nových unijních pravidel, takzvaného Aktu o AI. Kodex se týká takzvaných generativních modelů AI, jako jsou ChatGPT od OpenAI, Claude od společnosti Anthropic nebo Gemini od Googlu.
11. 7. 2025

Neandertálci zpracovaná kost jeskynního lva je jako „švýcarský armádní nůž“ doby kamenné

Víceúčelový nástroj nalezený v belgické jeskyni zvyšuje povědomí o tom, jak inteligentní byli neandertálci. Kromě toho je zajímavý také tím, že kosti jeskynních lvů tito pravěcí lidé podle všeho jinak nevyužívali.
11. 7. 2025

Kosti z Národního muzea patří slavnému baroknímu lékaři, zjistili vědci

Tým českých odborníků identifikoval ostatky významné barokní osobnosti, lékaře, šlechtice a rektora Univerzity Karlovy Jana Františka Löwa z Erlsfeldu. Na objevu se podíleli antropologové Národního muzea, Kriminalistický ústav Policie ČR, Ústav soudního lékařství Ústřední vojenské nemocnice, archiváři a také knihovníci.
10. 7. 2025
Načítání...