Ředitel bohnické léčebny Martin Hollý v prohlášení uvedl, že pacientka byla propuštěna ve stabilizovaném stavu, s nastaveným užíváním léků a při „plném vnímání reálného světa“. Nad případem vyjádřil lítost.
„Nicméně v případě dříve léčených nebo zdravých lidí nelze nikdy garantovat nulovou pravděpodobnost agresivity k ostatním lidem ve společnosti,“ napsal. Podle Hollého pacienti nikdy v podobných případech neopouštějí léčebnu, aniž dostanou kontakt na lékaře, který je převezme do péče.
Podle serveru idnes.cz byla žena v léčebně opakovaně a měla konflikty s ostatními pacienty. Naposledy tam byla kvůli napadení, které se stalo v kavárně na pražském Újezdu na začátku července. Podle serveru se tam snažila na záchodě uškrtit jinou zákaznici. Napadená neutrpěla žádné zranění.
Psychiatr: Nikdy nelze stoprocentně zabránit útoku po propuštění pacienta
Případ se stal ve čtvrtek odpoledne. Obviněnou je třiatřicetiletá žena. „V současné době se nachází v policejní cele. Motivem, duševním stavem obviněné a okolnostmi jejího propuštění z psychiatrického zařízení se kriminalisté nadále zabývají,“ uvedla mluvčí pražské policie Iveta Martínková.
Policie i ředitel bohnické léčebny potvrdili, že žena opustila léčebné zařízení v den útoku. „Její léčbu nenařídil soud, o propuštění tedy nerozhodoval soud, ale lékaři,“ řekl Hollý. Dodal, že případ podrobně prošetřuje, a jakmile šetření ukončí, bude o výsledku informovat.
Za vraždu hrozí podle nejmírnějšího paragrafu deset až 18 let vězení. Pokud pachatel někoho úmyslně usmrtí s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, muže být potrestán v rozmezí od 12 do 20 let vězení. V případě surových či trýznivých vražd hrozí pachatelům i výjimečný trest nad touto hranicí.
Ministr prošetří postup psychiatrů
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček ustanovil kontrolní tým, který v Psychiatrické nemocnici Bohnice prošetří její dosavadní postup. Vedením tříčlenného kontrolního týmu byl pověřen náměstek ministra pro ekonomiku a přímo řízené organizace Petr Landa, dalšími členy skupiny jsou ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl a ředitelka Odboru zdravotních služeb ministerstva Martina Novotná.
Případy, kdy útočí pacienti propuštění z psychiatrických klinik, se v Česku stávají. Z posledních let je známý například případ Barbory Orlové, která zavraždila studenta ve škole ve Žďáru nad Sázavou. Další známý případ se týká vraždy knihovnice z Plzeňska, kterou rovněž zabil psychicky nemocný muž. Jiný muž zase trpěl schizofrenií a zabil na zlínském sídlišti jiného muže. Všechny případy mají společné to, že nemocní lidé zabíjeli pomocí nože. Jejich stíhání museli policisté zastavit, soudy je poslaly k léčení do detenčních zařízení.
„Můžeme se snažit takovému jednání předejít, na sto procent mu ale nikdy nezabráníme,“ upozornil psychiatr z Psychiatrické nemocnice v Brně Černovicích Jiří Pokora na rozpor mezi stoprocentní bezpečností a právy pacientů. „I přes nejlepší psychiatrickou péči musíme počítat s tím, že k něčemu takovému jednou za čas dojde,“ uvedl.
Psychiatr: Systém péče se rozpadl
Zástupci institucí a organizací, jež pacientům a jejich rodinám pomáhají, varovali před tím, že Česko nemá ucelený systém péče o lidi s duševním onemocněním. Služeb, s jejichž pomocí by se mohli třeba schizofrenici začlenit zpět do běžného života, je podle nich nedostatek.
Vláda počátkem měsíce schválila novelu zákona o specifických zdravotních službách, která má zajistit lepší dohled nad lidmi v ochranném léčení. Zdravotnická zařízení by měla hlásit, pokud pacient nechodí na kontroly nebo léčbu nenastoupí.
V České republice se v roce 2013, ze kdy jsou nejnovější dostupná data, léčilo v psychiatrických ambulancích přes 600 tisíc lidí. Podle kritiků mají lékaři na rozpoznání jejich problémů málo času. Psychiatrickou péči zajišťuje v ambulancích 730 psychiatrů, ve všeobecných nemocnicích 140, v psychiatrických nemocnicích 560.
Psychiatr a někdejší ministr zdravotnictví Ivan David vidí hlavní problém v tom, že systém ambulantní péče o duševně nemocné se rozpadl. Nemocní jsou podle něj mimo kontrolu, léčba je nedůsledná. Zrušena totiž byla povinnost pro psychiatry postarat se o pacienta ze své spádové oblasti. Možnost vzniku registru a sledování těchto pacientů napadají organizace na ochranu lidských práv.
Ministerstvo plánuje reformu
Reforma psychiatrické péče počítá s posílením kapacit ambulantní péče, komunitních služeb pro pacienty žijící v domácím prostředí a modernizací léčeben. V návrhu jsou i týmy, které by jezdily za pacienty. Ministerstvo má projekt na vznik prvních pěti center duševního zdraví, která mají tvořit mezistupeň mezi hospitalizací a ambulantní péčí.
Psychiatrie dostává ročně kolem deseti miliard z 250 miliard korun, které na zdravotní péči vydávají zdravotní pojišťovny. Na pilotní projekty zavádění center duševního zdraví se počítá z evropských fondů s 1,2 miliardy korun a na investice s 2,2 až 2,3 miliardy korun.
