Největší mořskou migraci způsobila vlna tsunami. Je to ekologická ruská ruleta, varují vědci

Trosky po tsunami nesly Pacifikem stovky mořských tvorů. Ti se tak dostali na místa, kde nikdy předtím nežili. Vědci teď řeší, jaký vliv to bude mít na ekosystémy.

Po vlně tsunami, která v roce 2011 v důsledku silného zemětřesení zasáhla Japonsko, doplulo na troskách přes Tichý oceán k americkému kontinentu téměř 300 druhů ryb, mušlí a dalších mořských tvorů. Jde o nejdelší a největší mořskou migraci, jaká byla kdy zdokumentována, oznámili vědci.

Vědci pročesali pláže Washingtonu, Oregonu, Kalifornie, Britské Kolumbie, Aljašky a Havaje, a našli druhy pocházející z Japonska. Pokud by se jim v novém prostředí podařilo uchytit a začalo by se jim dařit natolik, že začnou vytlačovat původní druhy, mohl by to být značný problém, uvedli autoři studie, kterou zveřejnil v posledním čísle časopis Science.

11 minut
Seismolog Zedník: Tsunami mohou přijít i 24 hodin po zemětřesení
Zdroj: ČT24

„Tomuhle říkáme ekologická ruleta,“ uvedl hlavní autor studie James Carlton, profesor mořských věd z Williams College ve Williamstownu v Massachusetts.

Jak změní organismy novou vlast?

Potrvá celé roky, než vědci zjistí, zda 289 japonských druhů v novém domově začne vzkvétat na úkor původních živočichů. Vědci odhadli, že napříč Tichým oceánem po tsunami přeplulo zhruba milion tvorů, kteří překonali trasu dlouhou 7725 kilometrů, aby se z Japonska dostali na americké západní pobřeží.

Invazivní druhy jsou velkým problémem po celém světě, když se rostliny a živočichové zabydlují v místech, kde v minulosti nežili. Už z minulosti jsou známé případy, když mořské invaze poškodily komerční chov korýšů, narušily místní ekosystém, způsobily ekonomické ztráty a šířily choroby, vůči kterým se původní druhy nedokázaly bránit.

Zemětřesení o síle devíti stupňů Richterovy škály udeřilo u pobřeží Japonska 11. března 2011. Následná vlna tsunami do moře smetla lodě, mola, bójky a další trosky. Ty pak pluly na východ s armádou živých tvorů, z nichž některé se už cestou stačily rozmnožit. Kromě mušlí jsou mezi nimi například i mořské sasanky, koráli či krabi.

V loňském roce na pobřeží Oregonu přineslo moře malou loď z Japonska, ve které bylo 20 rybek druhu žijícího v západním Pacifiku. Část z nich stále žije v Oregonském akváriu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Arktidě je rekordně málo mořského ledu

Za běžných okolností v lednu v Arktidě mořského ledu přibývá. Letos ale v druhé polovině měsíce ledu příliš nepřibývalo, anebo ho dokonce mírně ubylo. Rozsah mořského ledu v Arktidě celkově klesá dlouhodobě. Chaotické však byly i srážky, kdy například v Texasu bylo víc sněhu než na Aljašce.
včera v 10:00

Středověké konference popularizovaly vědu. Historik popsal roli Jana Husa

Když se řekne kvodlibet, drtivé většině Čechů se zřejmě nevybaví vůbec nic. Ale právě za studium kvodlibetů byl nyní oceněn český historik a filozof Ota Pavlíček – v lednu 2025 obdržel Cenu Neuron pro nadějné vědce a s ní spojenou odměnu 500 tisíc korun na další výzkum. Roli v nich hrál i český mistr Jan Hus. Proč je právě kvodlibet tak zajímavý a možná i důležitý pro moderní dobu?
včera v 07:30

Kjótský protokol se pokusil před 20 lety snížit emise

Před dvaceti lety, 16. února 2005, vstoupil po ratifikaci Ruskem v platnost Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do roku 2020. Nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.
včera v 07:00

Před 90 lety představil vědec první antibiotikum. Testoval ho na vlastní dceři

Penicilin je sice nejznámějším antibiotikem, ale přestože byl prvním objeveným lékem tohoto typu, nestal se prvním, který se začal využívat. Předstihl ho preparát, který je dnes už v podstatě zapomenutý – Prontosil.
15. 2. 2025
Načítání...