Čeští vědci nabídnou politikům expertní podporu, jako ve Velké Británii

Zprostředkovat politikům přehledně a stručně informace z vědy, zaujmout je pro odborná témata a informovat je o nových technologiích a jejich dopadech, to je nabídka, s jakou přicházejí lidé z Akademie věd (AV ČR). Inspirovali se přitom parlamentní kanceláří, která funguje od 80. let ve Velké Británii. Možnosti expertní podpory českých zákonodárců projednají akademici na semináři s britskými odborníky v Senátu v úterý 26. září.

Vědci mohou politikům pomoci při hledání řešení mnoha společenských problémů, jako je například zjišťování dopadů změn životního prostředí, rozpoznání vlivů nových technologií na lidské zdraví nebo otázky bezpečnosti a kvality života, jak uvedla Akademie věd v tiskové zprávě. „Jako vědci disponujeme jedinečnými poznatky a znalostmi, které vznikají převážně za veřejné peníze, a tak bychom to měli veřejnosti nějak vracet,“ vysvětlil motivaci k takovému kroku jeden z iniciátorů semináře, místopředseda AV ČR Pavel Baran.

Ve Velké Británii slouží k expertní podpoře zákonodárců nezávislá Parlamentní kancelář pro vědu a technologie (Parliamentary Office of Science and Technology, POST), která funguje od roku 1989. Připravuje stručné vědecké analýzy, které mají maximálně čtyři strany a říká se jim „POST notes“. Právě to lidi z Akademie věd inspirovalo. „Na setkáních s vědeckým atašé britské ambasády Otakarem Fojtem nás napadlo, že by bylo dobré pozvat britské odborníky, aby nám řekli, jak to u nich funguje, jaký je tok informací mezi vědou a politickou scénou,“ řekl mluvčí AV ČR Jan Martinek, který seminář připravoval půl roku.

Vědci k tématu uprchlíků

Kancelář POST sama vyhledává důležitá témata, kterým se bude věnovat. Podle Akademie věd poskytuje hloubkové analýzy, nezávislá doporučení, odkazy na důvěryhodné informační zdroje, ale také organizuje debaty a nabízí neformální rady, osobní rozhovory a zveřejňuje vědecké články. Tématem poslední zprávy POST byli uprchlíci a podmínky jejich ubytování ve Velké Británii.

Na chystaném semináři vystoupí mimo jiné biofyzička a neurofarmakoložka Sarah Bunnová, která se v kanceláři POST věnuje tématům z oblasti biologie a veřejného zdraví. Nedávno to byly například elektronické cigarety, stařecká demence nebo vliv cukru na lidské zdraví.

Čeští vědci nabízejí expertní podporu zákonodárcům ve čtyřech oblastech: živá příroda, neživá příroda, chemie a medicína a za čtvrté humanitní a společenské vědy. Semináře se zúčastní předseda Senátu Milan Štech, velvyslankyně Velké Británie Jan Thompsonová, předseda Vědecké rady AV ČR Antonín Fejfar a vedoucí Kanceláře Senátu Jiří Uklein.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 12 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 14 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 16 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 17 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 19 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...