Částečky z tetování pronikají do lymfatických uzlin, prokázal výzkum

Vědci pomocí špičkových přístrojů zjistili, že drobné částečky z pigmentů používaných pro tetování mohou pronikat do vnitřních orgánů těla. Jejich vliv na zdraví je zatím neznámý.

  • Mízní uzlina nebo také lymfatická uzlina je orgán lymfatického systému obratlovců. Mízní uzliny jsou součástí mízního oběhu a navazují funkčně na mízní cévy. V mízních uzlinách dochází k vychytávání cizorodých látek a antigenů.

Částečky obsažené v inkoustu, který se používá pro tetování, cestují po celém těle. V podobě mikro a nanočástic se mohou dostat až do lymfatických uzlin. Popsali to vědci v zářijovém čísle odborného časopisu Scientific Reports.

Podařilo se jim najít statistické důkazy o tom, že organická i neorganická barviva se dostávají z tetování do orgánů uvnitř těla. Existovala sice řada podezření, ale dosud to nikdo neprokázal.

„Když si někdo chce nechat vyrobit tetování, je často velmi opatrný ve výběru salonu, kde používají opravdu sterilní jehly. Ale nikdo neanalyzuje chemické složení barev – naše studie však dokazuje, že by to bylo vhodné,“ vysvětlil hlavní autor studie Hiram Castillo.

Co (ne)víme o tetování?

Ve skutečnosti je o potenciálních nečistotách v barvách známo jen málo; většina tetovacích inkoustů obsahuje organické pigmenty, ale také látky jako nikl, chrom, mangan nebo kobalt.

Jedním z často využívaných pigmentů je oxid titaničitý. Uměle připravený oxid titaničitý označovaný jako titanová běloba má široké použití jako pigment do nátěrových hmot, barvivo v potravinářství a jako účinná složka některých opalovacích krémů. V tetovacích barvách slouží k přípravě různých odstínů.

3 minuty
Horizont ČT24: Tabuizované tetování v Japonsku
Zdroj: ČT24

Že jeho mikročástice mohou pronikat do těla, se vědělo, ale informace o nanočásticích v lymfatických uzlinách je zcela nová. „Nevěděli jsme, že v nanoformě tam mohou pronikat. A to je problém, protože v této formě tam mohou reagovat s tkáněmi zcela jinak,“ dodal Bernhard Hesse, další z autorů práce.

Vědci nyní chtějí ve výzkumu pokračovat; rádi by prozkoumali více lidí a také by se chtěli zaměřit na to, jaký vliv nanočástice na lymfatické uzliny mohou mít. Zatím pracují pouze s podezřením, že by mohly vést k jejich dlouhodobému podráždění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 5 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 7 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 7 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 10 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 12 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 14 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
včera v 14:53

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
včera v 12:42
Načítání...