České republice chybí anatomové. Trenažery ani 3D simulace je nenahradí

Za pět let nebude mít kdo učit budoucí lékaře anatomii, varují odborníci z lékařské fakulty. Výuku často zajišťují lékaři v důchodovém a předdůchodovém věku, pro mladší není finančně zajímavá.

Značnou část výuky už v současnosti pokrývají externisté, uvedl děkan fakulty Aleksi Šedo „Nejde jen o náš Anatomický ústav nebo jen o Prahu, problém mají v celé ČR a potýkají se s ním země po celém světě. V USA, Japonsku i západní Evropě na teoretických pracovištích pracují absolventi přírodovědeckých fakult. Ti se většinou do vědecké práce i do výuky dobře zapojí, ale chybí jim lékařské znalosti,“ doplnil přednosta Anatomického ústavu fakulty Karel Smetana.

Nahrávám video
Chybí anatomové, studenti nemají o tento obor zájem
Zdroj: ČT24

Pokud se náhradu nepovede sehnat, budou podle Smetany první ročníky medicíny velmi teoretické a studenti se budou učit na trenažérech. „Klasický způsob výuky, jak jej už naši předkové učili na nebožtících s rukama zanořenýma do těla, se při výuce nedá ničím nahradit. Studenti tak totiž získávají dokonalý pocit o 3D uspořádání těla, to žádná výpočetní technika není schopna v celé šíři imitovat,“ dodal Smetana.

Anatomie je drahá: jedno tělo za 50 tisíc

Problémem je i to, že pitvy začínají být finančním luxusem. Jedno tělo od přivezení po jeho odvoz a kremaci stojí fakultu 40 000 až 50 000 korun. Ročně jich fakulta potřebuje 60 až 70. Podle Smetany je tato praktická výuka unikátní natolik, že na kurzy jezdí i vystudovaní lékaři ze zahraničí.

Nové učitele si podle odborníků musí vychovat sama fakulta. „Je naším úkolem vést studenty k biomedicínskému výzkumu, který posouvá medicínu kupředu, což se neděje při klinické péči o pacienta, ale právě díky teoretickým pracovištím,“ uvedl Šedo. Podle něj chybí i společenské chápání lékaře také jako vědce.

V Anatomické ústavu fakulty lékaři nyní zkoumají mimo jiné nádory hlavy a krku, což je šestý nejčastější karcinom. Vyvíjejí také funkční hlasivkovou protézu, která umožní komunikaci u pacientů po ztrátě hrtanu. Řeší také možnosti využití kmenových buněk ke tkáňovému inženýrství či orgánovým náhradám.

V Česku je osm lékařských fakult, 1. lékařská je největší z nich. Má asi 4500 studentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 19 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 21 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 22 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...