České republice chybí anatomové. Trenažery ani 3D simulace je nenahradí

Za pět let nebude mít kdo učit budoucí lékaře anatomii, varují odborníci z lékařské fakulty. Výuku často zajišťují lékaři v důchodovém a předdůchodovém věku, pro mladší není finančně zajímavá.

Program 4D Anatomy
Zdroj: ČT24 Autor: ČT24

Značnou část výuky už v současnosti pokrývají externisté, uvedl děkan fakulty Aleksi Šedo „Nejde jen o náš Anatomický ústav nebo jen o Prahu, problém mají v celé ČR a potýkají se s ním země po celém světě. V USA, Japonsku i západní Evropě na teoretických pracovištích pracují absolventi přírodovědeckých fakult. Ti se většinou do vědecké práce i do výuky dobře zapojí, ale chybí jim lékařské znalosti,“ doplnil přednosta Anatomického ústavu fakulty Karel Smetana.

Video Události
video

Chybí anatomové, studenti nemají o tento obor zájem

Pokud se náhradu nepovede sehnat, budou podle Smetany první ročníky medicíny velmi teoretické a studenti se budou učit na trenažérech. „Klasický způsob výuky, jak jej už naši předkové učili na nebožtících s rukama zanořenýma do těla, se při výuce nedá ničím nahradit. Studenti tak totiž získávají dokonalý pocit o 3D uspořádání těla, to žádná výpočetní technika není schopna v celé šíři imitovat,“ dodal Smetana.

Anatomie je drahá: jedno tělo za 50 tisíc

Problémem je i to, že pitvy začínají být finančním luxusem. Jedno tělo od přivezení po jeho odvoz a kremaci stojí fakultu 40 000 až 50 000 korun. Ročně jich fakulta potřebuje 60 až 70. Podle Smetany je tato praktická výuka unikátní natolik, že na kurzy jezdí i vystudovaní lékaři ze zahraničí.

Nové učitele si podle odborníků musí vychovat sama fakulta. „Je naším úkolem vést studenty k biomedicínskému výzkumu, který posouvá medicínu kupředu, což se neděje při klinické péči o pacienta, ale právě díky teoretickým pracovištím,“ uvedl Šedo. Podle něj chybí i společenské chápání lékaře také jako vědce.

V Anatomické ústavu fakulty lékaři nyní zkoumají mimo jiné nádory hlavy a krku, což je šestý nejčastější karcinom. Vyvíjejí také funkční hlasivkovou protézu, která umožní komunikaci u pacientů po ztrátě hrtanu. Řeší také možnosti využití kmenových buněk ke tkáňovému inženýrství či orgánovým náhradám.

V Česku je osm lékařských fakult, 1. lékařská je největší z nich. Má asi 4500 studentů.