České republice chybí anatomové. Trenažery ani 3D simulace je nenahradí

Za pět let nebude mít kdo učit budoucí lékaře anatomii, varují odborníci z lékařské fakulty. Výuku často zajišťují lékaři v důchodovém a předdůchodovém věku, pro mladší není finančně zajímavá.

Značnou část výuky už v současnosti pokrývají externisté, uvedl děkan fakulty Aleksi Šedo „Nejde jen o náš Anatomický ústav nebo jen o Prahu, problém mají v celé ČR a potýkají se s ním země po celém světě. V USA, Japonsku i západní Evropě na teoretických pracovištích pracují absolventi přírodovědeckých fakult. Ti se většinou do vědecké práce i do výuky dobře zapojí, ale chybí jim lékařské znalosti,“ doplnil přednosta Anatomického ústavu fakulty Karel Smetana.

Nahrávám video

Pokud se náhradu nepovede sehnat, budou podle Smetany první ročníky medicíny velmi teoretické a studenti se budou učit na trenažérech. „Klasický způsob výuky, jak jej už naši předkové učili na nebožtících s rukama zanořenýma do těla, se při výuce nedá ničím nahradit. Studenti tak totiž získávají dokonalý pocit o 3D uspořádání těla, to žádná výpočetní technika není schopna v celé šíři imitovat,“ dodal Smetana.

Anatomie je drahá: jedno tělo za 50 tisíc

Problémem je i to, že pitvy začínají být finančním luxusem. Jedno tělo od přivezení po jeho odvoz a kremaci stojí fakultu 40 000 až 50 000 korun. Ročně jich fakulta potřebuje 60 až 70. Podle Smetany je tato praktická výuka unikátní natolik, že na kurzy jezdí i vystudovaní lékaři ze zahraničí.

Nové učitele si podle odborníků musí vychovat sama fakulta. „Je naším úkolem vést studenty k biomedicínskému výzkumu, který posouvá medicínu kupředu, což se neděje při klinické péči o pacienta, ale právě díky teoretickým pracovištím,“ uvedl Šedo. Podle něj chybí i společenské chápání lékaře také jako vědce.

V Anatomické ústavu fakulty lékaři nyní zkoumají mimo jiné nádory hlavy a krku, což je šestý nejčastější karcinom. Vyvíjejí také funkční hlasivkovou protézu, která umožní komunikaci u pacientů po ztrátě hrtanu. Řeší také možnosti využití kmenových buněk ke tkáňovému inženýrství či orgánovým náhradám.

V Česku je osm lékařských fakult, 1. lékařská je největší z nich. Má asi 4500 studentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřel uznávaný fyzikální chemik Pavel Jungwirth

Zemřel mezinárodně uznávaný fyzikální chemik a popularizátor vědy Pavel Jungwirth, bylo mu 60 let. Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd, kde působil, uvedl, že tragicky zahynul ve čtvrtek 23. července. Upřímnou soustrast pozůstalým vyjádřila jeho alma mater Univerzita Karlova, na Jungwirtha jako na špičkového vědce a skvělého člověka vzpomínali na sociálních sítích také mnozí jeho kolegové, studenti a přátelé.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko-americká posádka po osmi měsících na ISS přistála v Kazachstánu

Po osmi měsících na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dva ruští kosmonauti a jeden americký astronaut bezpečně přistáli v kazašské stepi, informují tiskové agentury. Rusové Sergej Kuď-Sverčkov a Sergej Mikajev spolu s Američanem Chrisem Williamsem hladce přistáli pomocí padáků v lodi Sojuz MS-28 jihovýchodně od kazachstánského města Žezkazgan.
před 10 hhodinami

Šaman od Stonehenge byl ve skutečnosti kovářka. Analýza DNA přepsala známý nález

Mohyla šamana objevená jen šestnáct kilometrů od Stonehenge, patří už dvě stě let k nejslavnějším archeologickým objevům Velké Británie. Nová analýza ale odhalila, že v ní nebyl uložen šaman. A dokonce ani muž.
před 14 hhodinami

Astrofyzici zřejmě rozlouskli záhadu podivných rudých teček z počátku času

Před třemi lety se podařilo Vesmírnému dalekohledu Jamese Webba podívat do tak velké vzdálenosti, že v podstatě pozoroval dobu jen asi 600 milionů let po vzniku vesmíru, tedy relativně krátce po Velkém třesku.
25. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.