Aspirin je nejúspěšnější lék všech dob. 70 let se používal, i když se nevědělo, jak léčí

Před 120 lety Felix Hoffmann vynalezl nejužívanější lék – aspirin. Jeho objev se stal nejvýdělečnějším léčivem všech dob; postupně se navíc zjistilo, že léčí mnohem více problémů, než se původně tušilo.

  • Je nejstarším synteticky připraveným léčivem, běžně používaným např. pod obchodními názvy Aspirin, Acylpyrin, Anopyrin aj.

Mladého německého chemika Felixe Hoffmanna trápily vedlejší účinky, které měl lék proti revma užívaný jeho otcem. A tak vynalezl lepší lék. Tak se dá stručně popsat pozadí objevu nejužívanějšího léku světa, kterým je aspirin. Před 120 lety, 10. srpna 1897, se Hoffmannovi podařilo synteticky a v chemicky čisté podobě vyrobit spojením kyselin salicylové a octové kyselinu acetylsalicylovou (ASK) a její účinky byly vynikající. Společnost Bayer, pro kterou Hoffmann pracoval, si po farmakologických zkouškách o tři roky později nechala nový lék patentovat jako aspirin.

Lék byl zprvu dodáván jako prášek, který se zákazníkům odvažoval vždy v dávce 500 miligramů a vydával v malých papírových sáčcích. O pouhý rok později uvedl Bayer na trh toto analgetikum v podobě klasických tablet – jednalo se o jeden z prvních léčivých přípravků, který byl představen v dávkovací formě tablet.

Tajemství staré 2400 let

Základní složka léku, který tak proslavil mladého chemika, je však stará přes dva tisíce let. Otec lékařství Hippokrates nechával už před více než 2400 lety pacienty žvýkat vrbové listy, aby ulevil jejich bolestem a horečkám. Vrba (latinsky Salix) totiž obsahuje hojivou látku salicin, ze které byla v roce 1838 vyrobena léčivá salicylová kyselina, kterou užíval Hoffmanův otec. Ta ale měla mnohé chyby (chutnala hrozně a silně dráždila ústa i žaludek), a tak musel přijít až Hoffmann, který ji zkombinoval s kyselinou octovou.

  • Skotský expert na historii objevu léků Walter Sneader napsal roku 1999 studii, v níž popsal, že skutečným objevitelem aspirinu nebyl osobně Hoffmann, ale jeho přímý nadřízený Arthur Eichengrün, vědec židovského původu. Ten odešel od firmy Bayer, aby založil svou vlastní společnost. Když byl z jejího vedení jako Žid odstraněn nacisty, strávil pak 14 měsíců v koncentračním táboře Terezín. Zemřel v roce 1949, když se marně snažil, aby byla uznána jeho role při objevu aspirinu. Hoffmann se podle Sneadera začal starat o uznání, že je objevitelem aspirinu až v roce 1934, když přišli k moci nacisté. „Hoffmann vůbec nerozuměl tomu, co dělá – byl to jen technik,“ tvrdí Sneader. Eichengrün byl naopak špičkový expert, proslavil se, když roku 1897 vyvinul Protargol, lék na kapavku, užívaný až do nástupu antibiotik, také si nechal patentovat dezinfekci na bázi jodoformu – během života získal 47 patentů.

A díky svému složení lék přišel i ke svému názvu. Písmeno „A“ znamená acetyl, což je zbývající část kyseliny octové v molekule léčivé látky přípravku, kyselině acetylsalicylové. Část „spir“ je odvozena od rostliny tužebník jilmový (Spirea ulmaria), z níž se získává salicin, sloučenina kyseliny salicylové se sacharidem. Kyselina salicylová je základním produktem, z něhož se následně syntetizuje kyselina acetylsalicylová. Poslední část „in“ se v době, kdy Hoffmann dospěl k úplně první stabilní syntéze kyseliny acetylsalicylové, běžně používala jako přípona názvů léčiv.

Lék, který původně působil zejména proti teplotám, bolestem a zánětům, snižuje podle posledních výzkumů riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice či redukuje výskyt některých druhů rakoviny. Podle jiných teorií by mohlo pravidelné užívání tohoto léku působit preventivně dokonce i proti cukrovce či Alzheimerově chorobě.

Lék takřka posvátný už opustil Zemi

Tablety aspirinu sloužily mezi světovými válkami v některých zemích Latinské Ameriky jako platidlo, v Barmě ho zase lidé nosili na krku coby talisman a v roce 1925 aspirin zachránil spousty životů během chřipkové epidemie v Evropě. Společenský vrchol pak aspirin zažil 21. července 1969, kdy jako přípravek proti bolestem přistál s prvními lidmi na Měsíci. V současnosti se vyrobí kolem 100 miliard tablet tohoto léku ročně.

Postupně se ale začaly objevovat nežádoucí vedlejší účinky aspirinu, respektive ASK, která u některých pacientů dráždí žaludeční sliznici. A dlouho se také nevědělo, jak vlastně kyselina v těle působí. Na tuto otázku odpověděl v roce 1971 britský farmakolog John Vane, který objasnil mechanismus fungování. Vane zjistil, že kyselina blokuje produkci určitých látek, které v organismu klíčově působí mimo jiné při zánětech a horečkách. Za své dílo obdržel v roce 1982 společně se švédskými biochemiky Sunem Bergströmem a Bengtem Samuelssonem Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu měly dle vědců silný vliv na katastrofální deště ve Španělsku a Portugalsku

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,
před 14 hhodinami

Spermie plavou v létě rychleji než v zimě v Dánsku i na Floridě, ukázal výzkum

Kvalita spermií je nejvyšší v létě a nejnižší v zimě, ukázala nová studie britských, kanadských a dánských vědců. Ti analyzovali vzorky semene od 15 581 mužů ve věku 18 až 45 let žijících v Dánsku a na Floridě. Výsledky výzkumníků ukazují, že pohyblivost spermií – čili jejich schopnost efektivně plavat – byla v obou částech světa, bez ohledu na zeměpisnou šířku, nejvyšší v červnu a červenci.
před 16 hhodinami

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
před 18 hhodinami

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
před 21 hhodinami

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
25. 2. 2026

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
25. 2. 2026

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
25. 2. 2026

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
25. 2. 2026
Načítání...